Irácká rarita: Volební hlasy budou sečteny dvakrát

Martin Novák Martin Novák
7. 3. 2010 18:36
Při útocích teroristů při volbách zemřelo v Iráku osmatřicet lidí
Irácká žena odvolila. Prsty se značkují inkoustem, aby nikdo nešel volit vícekrát.
Irácká žena odvolila. Prsty se značkují inkoustem, aby nikdo nešel volit vícekrát. | Foto: Reuters

Bagdád - Iráčané dnes volili nový parlament. Po celé zemi to vypadalo jak při obřím vojenském cvičení. Osm tisíc hlasovacích místností a další místa chránilo přes tři čtvrtě miliónu vojáků a policistů.

Při šedesáti raketových a granátových útocích zahynulo osmatřicet  lidí. Volební místnosti se uzavřely v pět hodin odpoledne místního času.

Odevzdané hlasy budou přepočteny dvakrát pod dohledem zástupců OSN, aby se vyloučily podvody. První částečné výsledky budou známy ve středu.

Očekává se, že účast se přiblíží sedmdesáti procentům oprávněných voličů, volební právo mělo necelých 19 milionů Iráčanů. Míra násilností je nižší než při předchozích volbách v lednu a prosinci před pěti lety.

"Velice si vážím všech Iráčanů, kteří se nenechali zastrašit násilím a využili dnes svého volebního práva," řekl dnes k volbám americký prezident Barack Obama.

V provincii Anbar na západě Iráku, která patřila v uplynulých letech k nejkrvavějším, policie zadržela dva útočníky ještě předtím, než stihli odpálit bombu.

Bezpečnostní kontrola před hlasovací místností.
Bezpečnostní kontrola před hlasovací místností. | Foto: Reuters

Dnešní volby mají být posledními, které se konají za přítomnosti amerických vojáků v zemi. Nyní působí v Iráku 96 tisíc Američanů, ale v srpnu má začít jejich stahování.

Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Bagdádem by poslední američtí vojáci měli opustit Irák do konce příštího roku.

Volby a sestavování povolební koalice napoví, nakolik je Irák stabilní a zda americký prezident Baracka Obama bude moci dostát svému slibu a válku pro USA definitivně ukončit.

Jisté je, že žádná strana nezíská v 325členném parlamentu většinu. Podle jediného předvolebního průzkumu vyhraje blok Právní stát premiéra Núrího Malikího se ziskem třiceti procent hlasů.

Zhruba po dvaceti procentech získá seskupení šíitských muslimů Irácké národní spojenectví a také blok Irakíja, který prosazuje sekulární stát a odbourání sektářské nevraživosti mezi sunnitskými a šíitskými muslimy.

Malikí svoji kampaň založil na úspěších posledních dvou let. Násilí a terorismu ubylo, s Američany byla podepsána smlouva o jejich odchodu, hospodářská obnova země zvolna začala, stát s veškerými svými funkcemi po letech chaosu a anarchie začal fungovat.

"Chci každého vyzvat, aby respektoval výsledky voleb. Kdo dnes vyhraje, může být poražen zítra, a kdo prohraje, může naopak zítra vyhrát," řekl premiér ve volební místnosti.

Malikí se stal premiérem v roce 2005 jako kompromisní kandidát. Byl považován za neslaného-nemastného a málo rozhodného politika, ale postupně si vybudoval značnou popularitu.

Jako člen šíitské zakázané opozice utekl před Saddámem do exilu, v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. Jeden čas se živil jako prodejce bižuterie na pouličním tržišti v syrském Damašku.

K účasti ve volbách vyzval i radikální protiamerický duchovní Muktada Sadr, jehož milice v letech 2004 až 2006 bojovaly proti americkým vojákům. Pak ale složily zbraně, stejně jako sunnitští povstalci na západě a severu země, kteří se s vládou dohodli na smíru.

Muktada Sadr.
Muktada Sadr. | Foto: Aktuálně.cz

V násilí už pokračuje jen hnutí Islámský stát v Iráku, ideologicky spřízněný s Al-Káidou.

Sadr nadále považuje Američany za okupanty, ale volby schvaluje. Jeho organizace je součástí Iráckého národního spojenectví.

"Konání voleb ve stínu okupace není legitimní, leč vyzývám Iráčany, aby dali svůj hlas a umožnili tak připravit půdu pro odchod okupantů," citovala Sadra íránská tisková agentura IRNA.

Zvláštností iráckých voleb je vysoký počet ženských kandidátek. Jsou jich přibližně dvě tisícovky. Podle zákona musí totiž minimálně 25 procent zákonodárného sboru obsadit ženy.

Premiér Núrí Malikí volí.
Premiér Núrí Malikí volí. | Foto: Reuters

To je mnohem více než v parlamentech většiny evropských zemí včetně České republiky.

Cílem voleb je zajistit stabilitu před odchodem Američanů a ukončit napětí a násilí mezi různými náboženskými a etnickými skupinami. Především mezi šíitskými a sunnitskými muslimy.

Šíité tvoří zhruba 60 procent obyvatelstva. Za Saddáma byli pronásledováni, mnozí jejich předáci popraveni. Dnes jsou základem policie i armády. Žijí hlavně na jihu země a v některých bagdádských čtvrtích. Politicky nejsou jednotní, někteří jsou pro vytvoření teokratického státu, jiní to naopak striktně odmítají.

Sunnité tvoří dvacet procent obyvatel Iráku. Za Saddáma v zemi dominovali. Mnoho z nich nepřijalo změnu režimu a násilí proti nové vládě, policii i americkým vojákům bylo v uplynulých letech hlavně dílem sunnitů.

Foto: Aktuálně.cz

První volby v roce 2005 bojkotovali, ale později se s vládou dohodli na smíru a svém začlenění do nové správě země. Žijí hlavně severně a západně od Bagdádu.

Kurdové mají na severu a severovýchodě Iráku svoji autonomii, představují zhruba čtvrtinu obyvatelstva země. Proti Saddámovu režimu opakovaně rebelovali, a ten je za to tvrdě pronásledoval.

Nebezpečným pro stabilitu země je spor mezi Kurdy a Araby o město Kirkúk a okolí, kde se nacházejí obrovská ložiska ropy. Kurdské nároky na tuto oblast Arabové odmítají.

 

Právě se děje

Další zprávy