Brusel, Řím, Madrid - Přesně tak fungují finanční trhy. Stačí sebemenší impuls a indexy burz okamžitě dramaticky klesnou či naopak vzlétnou vzhůru.
Ten, který nyní vyslala Evropská centrální banka (ECB), navíc jasně ukázal, že eurozóna na tom zdaleka není tak špatně, jak tvrdí její skalní kritikové. Stačí jen, aby vlády těch zemí unie, které na tom ekonomicky nejsou nejlépe, přijaly správná rozhodnutí a vše včas konzultovaly se svými partnery v EU i centrálními orgány v Bruselu.
Jen několik hodin poté, co ECB oznámila, že začne skupovat italské a španělské státní dluhopisy s desetiletou dobou splatnosti, se pád evropských akcií zastavil a finanční trhy v EU začaly růst. Nejvýrazněji pak burzy v Miláně a Madridu.
Index DAX ve Frankfurtu nad Mohanem začal pondělní ráno s jednoprocentním poklesem, již v polovině dopoledne se však dostal na úroveň +0,42. O jedno procento stoupl index pařížské burzy, v případě té milánské to byla tři procenta. Madridská burza zaznamenala nárůst o 3,3 procenta.
Úroky ze španělských a italských vládních dluhopisů se rázem snížily z pátečních 6,2 procenta na současných 5,2 procenta.
"Nová úsporná opatření, která v pátek nahlásila vláda premiéra Silvia Berlusconiho, ECB přesvědčila, že je legitimní, aby oběma zemím pomohla," řekl v ranním vysílání stanice Europe 1 francouzský ministr financí Francois Baroin.
K růstu na evropských burzách ovšem přispělo také společné prohlášení skupiny sedmi nejrozvinutějších zemí světa (G7), že budou společně intervenovat na trzích s cennými papíry. Skupině nyní předsedá Francie.
ECB je navíc rozhodnuta vytvořit další celoevropský záchranný fond, který by pomohl řešit potíže těch unijních ekonomik, které se po novém tlaku spekulantů na akciových trzích ocitly v prekérní situaci.
Problémy Španělska, které se potýká se slabým růstem a vysokou nezaměstnaností, by stávající záchranný fond EFSF ještě dokázal zvládnout. Pokud by do pomoci ale měla být zahrnuta také třetí největší evropská ekonomika, totiž ta italská, současný objem peněz by nestačil.
EU musela z EFSF v uplynulých měsících již poskytnout půjčky Řecku, Irsku a Portugalsku.
Tlak na Berlusconiho
V neposlední řadě uklidnilo investory společné prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Ti oznámili, že budou urychleně prosazeny závěry unijního summitu z konce července, v jehož rámci ECB skoupí státní dluhopisy v hodnotě dvaceti miliard eur, s nimiž se nyní obchoduje na sekundárních trzích, tedy bez toho, že by na ně mohli mít nějaký vliv jejich emitenti - vlády nejzadluženějších evropských zemí.
Deník Corriere della Sera mezitím publikoval některé detaily ze série doporučení, s nimiž se ECB obrátila na Berlusconiho vládu. Patří mezi ně urychlená privatizace společností nacházejících se pod kontrolou radnic velkých měst, které v rámci jedné agendy řídí veřejnou dopravu, odvoz odpadků a distribuci elektřiny a plynu.
A také větší flexibilita na pracovním trhu, zejména co se týče uzavírání smluv na dobu neurčitou a možnosti propouštění státních zaměstnanců.
Berlusconi a jeho ministr financí Giulio Tremonti již přislíbili, že vyrovnaného státního rozpočtu, k němuž se zavázali v časovém horizontu let 2013-2014, dosáhne Itálie ještě o něco dříve.
