Uprchlík potřebuje úspěch. Rychle najít práci a nebýt izolován. To jde v USA lépe než v Evropě

Martin Novák Martin Novák
30. 5. 2016 9:52
"Přistěhovalec nebo uprchlík musí rychle získal práci, aby se mohl postarat sám o sebe bez toho, aby potřeboval pomoc vlády či státu," říká Američan iráckého původu Ali Sudani.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha – Režim Saddáma Husajna v březnu 2003 padl, novou vládu přinesli američtí a britští vojáci.

Ali Sudani z města Majsan na jihu země patřil mezi ty Iráčany, kteří umějí anglicky. Chytil se příležitosti a začal pracovat jako tlumočník pro Brity.

Odpor proti novým poměrům ale sílil. Terčem útoků nebyli jen američtí a britští vojáci, ale všichni, kdo s nimi spolupracovali.

Sudani, který tehdy spolupracoval v Iráku také na projektech české organizace Člověk v tísni, se rozhodl v roce 2008, kdy se násilí vystupňovalo, odejít. Nejprve do sousedního Jordánska, pak do Spojených států, kde získal občanství.

Dnes sám pomáhá muslimským uprchlíkům, kteří do USA přicházejí za bezpečím a lepším životem. Je ředitelem služeb pro uprchlíky v texaské nevládní organizaci Interfaith Ministries for Greater Houston. Podílí se na přesídlovacích projektech americké vlády pro imigranty hlavně z Blízkého východu.

Ali Sudani.
Ali Sudani. | Foto: Aktuálně.cz

"Naším hlavním cílem je, aby byl každý do půl roku soběstačný a měl práci. V Houstonu a okolí se to daří u 97 procent imigrantů," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz a dalšími novináři během svého pobytu v Praze.

Mezi americkým a evropským způsobem integrace je podle něj rozdíl. "V USA se dbá na to, aby přistěhovalci nevytvářeli izolované, do sebe uzavřené komunity. Také cesta k získání občanství je ve Spojených státech rychlejší a jasnější než v řadě evropských zemí," vysvětluje Sudani.

Za klíčové považuje, aby přistěhovalec nebo uprchlík rychle získal práci a mohl se postarat sám o sebe bez toho, aby potřeboval pomoc vlády či státu. "Evropské země měly loni problémy, protože přišlo v krátkém čase mnoho uprchlíků. Upřímně, s tím by měl problém kdokoliv na světě."

Houston je podle něj druhé nejrozmanitější město ve Spojených státech, pokud jde o původ obyvatel, a on sám je spokojený s tím, jak se noví přistěhovalci adaptují.

Na dotaz, zda debatu o muslimech, islámu či muslimských přistěhovalcích radikálně nepoznamenala rétorika prezidentského kandidáta Donalda Trumpa (ten se ostře vymezuje vůči islámu a chce například prosadit zákaz cestování muslimů do USA – pozn. red.), odpověděl, že Spojené státy jsou stále demokracií a pro mnoho Američanů není problém být Američanem a zároveň muslimem. Mít takovou identitu.

"Mohu vám říci, že zaznamenáváme dokonce větší zájem lidí, kteří chtějí finančně přispět uprchlíkům a pomoci jim, než dříve. Nedávno mne například oslovil důchodce židovské víry, že chce finančně pomoci. Židé si sami něčím podobným v minulosti ve Spojených státech prošli," říká Sudani, kteří požádal o americké vízum v roce 2008 v Jordánsku a rok poté se usadil v Houstonu, kde po pěti letech dostal americké občanství.

Budoucnost jeho rodné země, Iráku, vidí přes problémy s Islámským státem a sektářským rozdělením země mírně optimisticky.

"Irák je ve složité situaci, protože nejvíce ze všech zemí čelí nejhorší teroristické organizaci současnosti. Islámskému státu. Ale irácká vláda je nyní více inkluzivní v tom smyslu, že se snaží reprezentovat všechny irácké komunity. Šíity, sunnity i Kurdy. Klíčová je pomoc Spojených států. Irák potřebuje více času a více zkušeností, lidé více vzdělání. Věřím, že se Irák může obrátit dobrým směrem.“

Řecké úřady odvezly migranty z provizorního uprchlického tábora u Idomeni nedaleko řecko-makedonské hranice. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy