Praha – Režim Saddáma Husajna v březnu 2003 padl, novou vládu přinesli američtí a britští vojáci.
Ali Sudani z města Majsan na jihu země patřil mezi ty Iráčany, kteří umějí anglicky. Chytil se příležitosti a začal pracovat jako tlumočník pro Brity.
Odpor proti novým poměrům ale sílil. Terčem útoků nebyli jen američtí a britští vojáci, ale všichni, kdo s nimi spolupracovali.
Sudani, který tehdy spolupracoval v Iráku také na projektech české organizace Člověk v tísni, se rozhodl v roce 2008, kdy se násilí vystupňovalo, odejít. Nejprve do sousedního Jordánska, pak do Spojených států, kde získal občanství.
Dnes sám pomáhá muslimským uprchlíkům, kteří do USA přicházejí za bezpečím a lepším životem. Je ředitelem služeb pro uprchlíky v texaské nevládní organizaci Interfaith Ministries for Greater Houston. Podílí se na přesídlovacích projektech americké vlády pro imigranty hlavně z Blízkého východu.
"Naším hlavním cílem je, aby byl každý do půl roku soběstačný a měl práci. V Houstonu a okolí se to daří u 97 procent imigrantů," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz a dalšími novináři během svého pobytu v Praze.
Mezi americkým a evropským způsobem integrace je podle něj rozdíl. "V USA se dbá na to, aby přistěhovalci nevytvářeli izolované, do sebe uzavřené komunity. Také cesta k získání občanství je ve Spojených státech rychlejší a jasnější než v řadě evropských zemí," vysvětluje Sudani.
Za klíčové považuje, aby přistěhovalec nebo uprchlík rychle získal práci a mohl se postarat sám o sebe bez toho, aby potřeboval pomoc vlády či státu. "Evropské země měly loni problémy, protože přišlo v krátkém čase mnoho uprchlíků. Upřímně, s tím by měl problém kdokoliv na světě."
Houston je podle něj druhé nejrozmanitější město ve Spojených státech, pokud jde o původ obyvatel, a on sám je spokojený s tím, jak se noví přistěhovalci adaptují.
Na dotaz, zda debatu o muslimech, islámu či muslimských přistěhovalcích radikálně nepoznamenala rétorika prezidentského kandidáta Donalda Trumpa (ten se ostře vymezuje vůči islámu a chce například prosadit zákaz cestování muslimů do USA – pozn. red.), odpověděl, že Spojené státy jsou stále demokracií a pro mnoho Američanů není problém být Američanem a zároveň muslimem. Mít takovou identitu.
"Mohu vám říci, že zaznamenáváme dokonce větší zájem lidí, kteří chtějí finančně přispět uprchlíkům a pomoci jim, než dříve. Nedávno mne například oslovil důchodce židovské víry, že chce finančně pomoci. Židé si sami něčím podobným v minulosti ve Spojených státech prošli," říká Sudani, kteří požádal o americké vízum v roce 2008 v Jordánsku a rok poté se usadil v Houstonu, kde po pěti letech dostal americké občanství.
Budoucnost jeho rodné země, Iráku, vidí přes problémy s Islámským státem a sektářským rozdělením země mírně optimisticky.
"Irák je ve složité situaci, protože nejvíce ze všech zemí čelí nejhorší teroristické organizaci současnosti. Islámskému státu. Ale irácká vláda je nyní více inkluzivní v tom smyslu, že se snaží reprezentovat všechny irácké komunity. Šíity, sunnity i Kurdy. Klíčová je pomoc Spojených států. Irák potřebuje více času a více zkušeností, lidé více vzdělání. Věřím, že se Irák může obrátit dobrým směrem.“
