Po práci venku jdou rovnou na infuze. Indy sužují vlny veder, které trvají už týdny

Jana Václavíková Jana Václavíková
18. 5. 2022 20:18
V Indii a sousedním Pákistánu je takové vedro, že ptáci padají z oblohy a lidé balancují na "hranici přežití". Teploty už po několik týdnů přesahují 45 stupňů Celsia. Vědci uvádějí, že ptát se na to, zda je na vině klimatická změna, je už zastaralá otázka.
Nesnesitelné horko nutí Indy spát pod mostem | Video: Reuters
Vlny veder v Pákistánu. | Foto: Reuters
Vlny veder v Indii. | Foto: Reuters

V hlavním městě Indie Novém Dillí v neděli stoupla teplota ke 49 stupňům Celsia. Podobná byla situace v pákistánském městě Džakobábád, kde teploměry ukazovaly 51 stupňů. Nejde ale o žádné ojedinělé výkyvy. Průměrná teplota tam tento měsíc stoupla na 45 stupňů Celsia a ani v jedné ze zemí se neočekává snížení. Naopak, agentura Reuters například cituje Indický meteorologický úřad, který na pátek předpovídá novou vlnu veder.

"Efektivita práce kvůli vysokým teplotám klesá. Jsme slabí, musíme vždycky den nebo dva odpočívat. Je hrozné horko. Když ale nebudeme pracovat, co budeme jíst?" ptá se stavební dělník Yogendra Tundre, který pracuje na okraji Nového Dillí.

"Několik dní pracujeme a dalších několik dní kvůli únavě a vedru nečinně sedíme," líčí pro Reuters, jak v poslední době vypadá jeho pracovní týden.

Indické úřady v některých oblastech zavřely školy a vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma a pili dostatek tekutin. Ne každý si to však může dovolit - například pracovníci v zemědělství, kde je zaměstnaných 60 procent Indů. Právě teď jim začíná období sklizně pšenice, a tak musí stejně jako Tundre volit mezi přivýdělkem a svým zdravím. 

"Kvůli horku občas nechodím do práce. Beru si dny volna, kvůli dehydrataci je mi zle a musím dostávat infuze," říká Lata, která také pracuje na stavbě. 

Vůbec si neodpočineme

Do minulého týdne oficiálně zemřelo v Indii 25 lidí kvůli vlnám veder, v Pákistánu to bylo dokonce 65. Skutečná čísla ale budou podle serveru Vox pravděpodobně vyšší. "Většina úmrtí se týká mužů mezi 30 a 45 lety. Jde o pracující třídu, která nemá jinou možnost než pracovat ve spalujícím horku," vysvětluje pro Reuters Avikal Somvanshi, výzkumník z indického Centra pro vědu a životní prostředí. 

"Je tu hrozné horko. Jak se v tom dá poklidně žít? Vůbec si neodpočineme. Je tu jenom bolest a utrpení," říká Tundre pod rozpálenou plechovou střechou ve slumu na okraji Nového Dillí, kde žije se dvěma dětmi.

Vlny veder ale hlásí i další země na jihovýchodu Asie, mezi nimi Bangladéš nebo Srí Lanka.

Odborníci varují, že oteplování může vést k rozšíření nemocí. Současná vlna v Pákistánu to dokazuje - šíří se tam cholera, která ročně zabije tisíce lidí. Nákaza má původ v oblasti Pir Koh v centrálním Pákistánu, kde lidé nemají přístup k čisté pitné vodě a kde kvůli dlouhodobému suchu téměř vyschla i místní jezera. Jediným zdrojem vody je proto zrezivělé potrubí, které ji však kontaminuje. "Lidé musí pít špinavou vodu," shrnuje pro americkou stanici CNN Hassan Bugti, který zde bydlí.

Dosud se cholerou nakazily dva tisíce lidí a šest z nich na nemoc zemřelo. Vláda proto poslala na místo armádu, aby zajistila nejen dodávky čisté vody, ale aby taky postavila nemocniční zařízení pro nakažené.

Proč se to děje?

Vlny veder jsou v obou zemích běžné, většinou ale začínají v květnu a končí hned následující měsíc. Tentokrát začaly už v březnu, případně dubnu. Navíc teploty, které oblast zasáhly, jsou rekordní. V Indii měření pokořilo více než sto let starý rekord a v některých částech země byl duben nejteplejším měsícem v historii.

Vědci se shodují, že vliv má klimatická změna, která zvyšuje průměrné globální teploty, a tím pádem zhoršuje i vlny veder. Friederike Ottová, zabývající se spojením mezi extrémními úkazy počasí a klimatickou změnou, uvádí, že otázka, zda za současný stav může klimatická změna, je už "zastaralá", píše americký deník New York Times

"Tato vlna veder je bezprecedentní," zdůrazňuje Chandni Singhová, jedna z předních výzkumnic z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN, podle které současná horka "testují hranici pro přežití lidí". "Klimatičtí experti toto předvídali a má to čím dál větší vliv na lidské zdraví," cituje ji americká stanice CNN.

Video: Měli bychom začít něco dělat, ne jen mluvit. Naše zpráva není alarmistická, říká Tolasz

Snad už všichni pochopili, že není možné nedělat nic. Vyděšení být nemusíme, ale je nevhodné reagovat tak jako v minulých letech, říká klimatolog. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy