Indie má svůj Avatar, firma chce bauxit ze svaté hory

Karel Toman
9. 3. 2010 20:00
Film se stal mluvčím lidí rozzlobených na bezohledný byznys v Indii i Číně
Domorodé ženy z kmene Dongria Kondh se sešly na vrcholku posvátné hory Niyamgiri, kterou posledních osm tisíc členů kmene uctívá jako živé božstvo. Těžaři ale v hoře vidí především ložisko bauxitu pro nedalekou hliníkárnu.
Domorodé ženy z kmene Dongria Kondh se sešly na vrcholku posvátné hory Niyamgiri, kterou posledních osm tisíc členů kmene uctívá jako živé božstvo. Těžaři ale v hoře vidí především ložisko bauxitu pro nedalekou hliníkárnu. | Foto: Reuters

Lanjigarh - Nikdo z domorodců kmene Dongria Kondh asi blockbuster Avatar neviděl. Přesto jakoby vyprávěl o nich. Pod kmenovou posvátnou horou Niyamgiri v chudém indickém státu Orissa chce totiž nadnárodní hliníkárna těžit bauxit.

V trojrozměrné sci-fi to chtěli podobně udělat těžaři s nerostným bohatstvím pod posvátným stromem - duší kmene Na'vi na planetě Pandora.

"Pokud si domyslíte koně s dlouhými trupy a válčící androidy, odehrává se dnes fundamentální příběh Avataru u hory Niyamgiri," řekl agentuře Reuters ředitel britské charitativní organizace Survival International.

Film tak začíná žít životem mluvčího lidí rozzlobených na bezohledný byznys. Doslova revolučního potenciálu dosáhl v Číně, kde zkorumpovaní úředníci a developeři vyhánějí lidi z jejich půdy. Povědomě ale může indická verze příběhu znít i lidem na uhelných ložiscích v Horním Jiřetíně či Beskydech.

Těžaři: "Na mýty nevěříme"

Posledních necelých osm tisíc žijících domorodců kmene Dongria Kondh bojuje proti záměru firmy Vedanta Resources od roku 2005, kdy těžbu s pomocí nevládních organizací zbrzdili právními spory o možné dopady na životní prostředí.

Kvůli obavám o etický dopad projektu od něj od roku 2007 ustoupili čtyři mezinárodní investoři včetně Anglikánské církve. Vedanta ale tvrdí, že místním naopak těžba prospěje a povolení prý firma dostane v řádu měsíců.

"Je mýtus tvrdit, že lidé nechtějí rozvoj," tvrdí Mukesh Kumar, výkonný ředitel hliníkárny Vedanta na úpatí hory ve městě Lanjigarh, která má bauxit zpracovávat. "Domorodci chtějí, aby jejich děti chodily do školy a měly co jíst. Jestli se těžba rozjede, Vedanta jim pomůže toho dosáhnout," dodává.

Kumar tak vystihl podstatu dilematu celé oblasti zvané indický nerostný pás. Ten tvoří nejzaostalejší indické státy Orissa, Jharkhand and Chhattisgarh. Ocelárny jako Arcelor Mittal nebo POSCO tady čelí nejen odporu domorodců, ale i maoistických vzbouřenců, kteří proti industrializaci regionu bojují desítky let.

Industrializace versus chudoba

I vláda však tvrdí, že v oblasti, kde pod hranicí chudoby žije 40 % obyvatel, je těžba nerostů jedinou možností.

I v Česku chtějí těžaři vrtat tam, kde se to lidem nelíbí. Podívejte se

Domorodce si snaží na svou stranu získat i samotná Vedanta, která postupně mění Lanjigarh ze shluku osad na město s infrastrukturou, školami a zdravotnickými středisky. Všechno včetně mostů, silnic nebo policejních budek nese velké modré logo Vedanta.

"Továrna  lidem zlepšila život," tvrdí Kumar, podle něhož se od jejího postavení snížil počet úmrtí na malárii i počet rodin žijících pod hranicí chudoby.

Mnoho místních domorodců to ale vidí jinak.  Pravidelně se scházejí na úpatí hory a uctívají Niyam Rádžu - boha jídla, vody, přístřeší a medicíny.

Nová hliníkárna vedle tisíce let tradic 

"Žili jsme tady ve svých vesnicích tisíce let a vždy jsme uctívali Niyam Rádžu, vzpomíná starší muž jménem Mukuna Mádží. Spolu s aktivisty se obává, že těžbou tenhle kmen ztratí stovky let staré stromy, vodní prameny, koření a léčivé rostliny.

Foto: Bontonfilm

Samotný kmen Kondh však v otázce zůstává rozdělený. "Někteří vesničané si důl přejí, mnoho z nich ale ne," řekl Reuters šestačtyřicetiletý Tudu Mádží z vesnice poblíž plánovaného dolu. "Chceme rozvoj. Musí to ale být na úkor naší hory?" ptá se vesničan.

S příběhem filmu Avatar se výrazně identikovali také lidé v Číně, především pak ti vystěhovaní ze svých  pozemků zabraných kvůli developerským projektům často za použití brutálního násilí ze strany najatých zločinců.

Počet takto postižených rodin v Číně prudce roste a na Avatar stáli lidé ve městech dlouhé fronty. Úřady proto nakonec jeho promítání omezily, údajně z technických důvodů.

Proti těžbě surovin protestovali vloni i indiáni v Peru

 

Právě se děje

před 4 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy