Úspěšně přistát na Měsíci se dosud podařilo pouze třem zemím: Spojeným státům, Rusku (respektive bývalému Sovětskému svazu) a Číně.
Sonda se ze Země vydala na cestu do vesmíru 22. července, kdy odstartovala z kosmodromu Šríharikota na jihu Indie. Přistávací modul Vikrám se od ní oddělil toto pondělí a začal sestupovat k Měsíci, na jehož povrchu měl přistát tento pátek mezi 22:00 a 23:00 SELČ.
Dosednout měl v oblasti jižního pólu. Asi čtyři hodiny poté mělo z modulu vyjet šestikolové lunární vozítko zvané Pragyan (v překladu "Moudrost"), které by se věnovalo chemické analýze odebraných vzorků. Umí se pohybovat rychlostí jeden centimetr za sekundu a od modulu se nesmí vzdálit na více než půl kilometru.
Watch this video to find out more about Vikram — Chandrayaan 2’s Lander — and the different stages of its journey to the Moon’s south polar region! https://t.co/2qBLe0T710#ISRO #Moonmission #Chandrayaan2
— ISRO (@isro) September 5, 2019
Rover měl na Měsíci strávit dva týdny. Sonda Čandrájan-2 pak měla zůstat ve vesmíru ještě další zhruba rok, některá média uvádí i dva roky.
"Oni jsou ti nejlepší… jsou prvotřídní," prohlásil na adresu odborníků, kteří mají misi na starosti, indický premiér Naréndra Módí. Ten měl páteční pokus o přistání na Měsíc pozorovat z budovy Indické vesmírné agentury (ISRO) spolu s nejúspěšnějšími indickými vědci a také několika desítkami školáků.
Módí s předstihem uvedl, že věří, že druhá nejlidnatější země světa cestu na Měsíc zvládne. "K této misi se váže také velká symbolická hodnota. Všechno je to o národní pýše," komentoval to pro americký deník The New York Times Pallava Bagla, novinář a spoluautor knihy "Reaching for the Stars: India's Journey to MARS and Beyond", která vypráví o vesmírných plánech Indie.
Módí podle amerického listu také doufá, že případný úspěch aspoň částečně odvede pozornost od současných problémů Indie - klesající ekonomiky země, nedostatku pracovních míst i konfliktu v Kašmíru.
Patnáct minut hrůzy
Jenže odborníci už předem varovali, že přistání modulu se také povést nemusí. O dosednutí v oblasti jižního pólu Měsíce se ještě nikdo v minulosti nepokusil a například odborný časopis Science už loni v únoru označil tento plán Indie za riskantní a bezprecendentní.
Sám předseda agentury ISRO Kailasavadivoo Sivan nazval nejkritičtější fázi sestupu modulu patnácti minutami hrůzy.
Jižní pól Měsíce u vědců dlouhodobě vzbuzuje zvědavost. Cílem indické mise je především prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se experti domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise indické sondy Čandrájan-1 z roku 2008.
Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo pro zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars. Rover prozkoumá také tenkou atmosféru Měsíce, dodal britský server BBC.
Levně a efektivně
Agentura ISRO do projektu investovala poměrně malý obnos peněz v porovnání s tím, na kolik obdobné mise většinou vyjdou. Do ambiciózního plánu vložila ani ne 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun). Mimochodem je to méně, než na kolik se vyšplhal rozpočet úspěšného vesmírného sci-fi snímku Interstellar, podotýká deník The New York Times. Tento americký film vyšel na 165 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).
Televize CNN k tomu podotýká, že agentura ISRO podnikla v minulých letech hned několik výprav do vesmíru za poměrně nízké náklady.
Indie si však s pomyslnou bramborovou medailí za přistání na Měsíci nechce vystačit. V budoucnu by například ráda vyslala robotické sondy na Mars, Venuši a ke Slunci. Už v příštím desetiletí chce do vesmíru vyslat také vůbec poprvé lidskou posádku.
Tato asijská země už navíc drží jeden světový rekord. V roce 2017 vynesla její raketa na oběžnou dráhu 104 satelitů.
