Indický vědec a jeho tým byli na ostrově Sentinelců. Přežili, pomohly jim dary

Jana Václavíková Jana Václavíková
27. 11. 2018 17:10
Když dostal indický antropolog Triloknath Pandit svůj první úkol na ministerstvu pro záležitosti kmenů, byl mírně zklamaný. Měl navázat kontakt s kmeny obývajícími Andamanské ostrovy, které jsou domovem mimo jiné Sentinelců. Dvacetičlenná výprava se vydala na první expedici v roce 1967. S žádným Sentinelcem se ale nesetkala.
Letecký pohled na Severní Sentinel, kde domorodci zabili mladého Američana. Celý ostrov uvidíte po kliknutí na fotografii.
Letecký pohled na Severní Sentinel, kde domorodci zabili mladého Američana. Celý ostrov uvidíte po kliknutí na fotografii. | Foto: NASA

Přesto tehdy Indové zjistili o jejich životě víc než za dalších 25 let výzkumu. Na souši objevili lidskou stopu, kterou následovali hluboko do džungle. Došli k téměř dvaceti dřevěným chatrčím bez oken. Na zemi ležela potrava, která se skládala z ryb a ovoce. Přestože bylo místo prázdné, podle Pandita rozhodně nebylo opuštěné a členové kmene se před cizinci jen skrývali.

To bylo poprvé i naposledy, kdy se Panditův tým na ostrov podíval. Když se výzkumníci přiblížili k pevnině příště, čekali je na pláži Sentinelci s luky a šípy. Gestikulovali na ně, aby zase odpluli.

"Cizince varují natolik, že to musí respektovat a vrátit se," popsal čtyřiaosmdesátiletý Pandit své rané zkušenosti s izolovaným kmenem v rozhovoru pro indický deník The Economic Times.

Když později znovu vyplul k ostrovu, zkusil jinou techniku. "Přivezli jsme hrnce a pánve, velké množství kokosů a železné nářadí jako kladiva nebo dlouhé nože. Pluli s námi i muži z jiného místního kmene, aby nám pomohli interpretovat sentinelskou řeč a chování. Ale sentinelští bojovníci byli agresivní a měli naštvané výrazy. Byli ozbrojeni luky a šípy. Dělali všechno pro to, aby ochránili své území," uvedl Pandit pro britskou stanici BBC.

Od té doby jeho lidé připlouvali k ostrovu sami, aby Sentinelce zbytečně neprovokovali. Většina jejich dalších setkání nicméně probíhala podobně. Expedice přijela s dary, ale k souši se přiblížit nesměla.

Na břeh je vstup zakázán

Přelom přišel v roce 1991, kdy jim Sentinelci přišli naproti do moře. "Byli jsme zmatení, proč nám to dovolili. Šlo o jejich rozhodnutí a setkání se odehrávalo podle jejich pravidel. Seskočili jsme z lodi do vody, která nám byla po krk, a rozdávali jsme kokosy a jiné dary. Ale vstoupit na pevninu nám nedovolili," vzpomíná Pandit.

Sentinelci si od nich dary přebírali přímo z rukou a mluvili na ně jazykem, který se podobá jazykům okolních kmenů. Nikdo jim ale nerozuměl.

Nebezpečí z jejich strany cítil Pandit jen jednou. "Když jsem jim předával kokosy, mírně jsem se vzdálil od zbytku týmu a dostal jsem se blíž ke břehu. Jeden ze sentinelských hochů udělal vtipný obličej, vzal do ruky nůž a předváděl, že mi uřízne hlavu. Ihned jsem si přivolal loď a rychle se stáhl. Jeho gesto bylo výrazné, bylo jasné, že nejsem vítaný."

Při stejné příležitosti přišel o brýle, které mu mladý Sentinelec vzal, prohlédl si je a s nožem v ruce mu je pak odmítl vrátit.

Poté se ale změnila pravidla a indická vláda se přidala k zemím jako Bolívie, Brazílie nebo Peru, které kontakt s domorodci zakázaly. Důvodem byl strach z případného přenosu nemocí a následného vymýcení kmene.

Americký misionář ignoroval všechna varování

Bližší kontakt se Sentinelci nyní musí povolit indické úřady, na které se však americký misionář John Allen Chau před svou nedávnou cestou neobrátil. Místo toho zaplatil místním rybářům v přepočtu osm tisíc korun, aby ho k ostrovu nelegálně přiblížili. Stálo ho to život.

"Tento muž riskoval, pravděpodobně ignoroval varování a vstoupil na jejich ostrov. Měl se vrátit poté, co na něj začali gestikulovat," uvedl Pandit.

Misionář chtěl na ostrově šířit křesťanství. Minulý týden se však objevily zprávy, že Sentinelci mladíka zabili.

I přes tuto událost Pandit nevidí Sentinelce jako nepřátelský kmen. "Neměli bychom je tak hodnotit. My jsme ti agresoři. My jsme těmi, kdo se snaží vstoupit na jejich území. Sentinelci jsou mírumilovní lidé. Nechtějí útočit, nenavštěvují okolí ani nepůsobí problémy. Tohle je ojedinělý incident," uvedl odborník.

"Mají kánoe, ale rozhodli se k nám nepřibližovat. Pravděpodobně si myslí, že cizinci jsou nebezpeční," dodal pro indický deník The Print.

Indické úřady se nechaly v posledních dnech slyšet, že by rády vyzvedly tělo Američana. Není ale jasné jak. Pandit navrhuje podobnou taktiku, jakou před lety zkoušel jeho tým - vyměnit tělo za dary. Nebo si vytipovat dobu, kdy Sentinelci nebudou poblíž pláže. Nejhorší by však podle něj bylo použít vrtulník nebo oblast monitorovat dronem.

Video: Objevení nového kmene je smutná zpráva

Etnologa Mnislava Zeleného rozesmutnilo, že byl v Amazonii objeven nový indiánský kmen. Vynucené setkání s civilizací totiž ohrožuje samotnou existenci této izolované skupiny. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy