


Indický vesmírný start-up Skyroot Aerospace v sobotu úspěšně vypustil na oběžnou dráhu raketu Vikram-1. Je to první orbitální raketa vyvinutá soukromým subjektem v Indii a její vypuštění představuje významný krok v úsilí země získat větší podíl na rychle rostoucím trhu komerčních kosmických startů, napsala agentura Reuters.

Úspěšný start podle firmy znamená, že se Indie stala třetí zemí na světě, kde soukromá společnost dokázala vyvinout a vypustit raketu schopnou dopravit náklad na oběžnou dráhu Země.
Orbitální mise nese název Aagaman, což v sanskrtu znamená příchod. Má ověřit fungování důležitých systémů rakety, včetně pohonu, navigace, řízení letu a telemetrie, a získat data potřebná pro budoucí komerční lety.
Při své první orbitální misi Vikram-1 vynesla na oběžnou dráhu šest nákladů. Patří mezi ně vědecká zařízení, například robotické rameno určené k odstraňování vesmírného odpadu, kamera pro pozorování Země nebo satelity včetně jednoho od německé společnosti. Součástí nákladu byly také dva symbolické předměty, které vzbudily v Indii velkou pozornost, a to lotos z laboratorně vyrobených diamantů a malá zlatá raketa s mikroskopickými sochami tří významných indických vědců.

Společnost Skyroot Aerospace označila let za velký úspěch a dodala, že před zahájením pravidelných komerčních letů plánuje uskutečnit ještě několik zkušebních misí.
Firma Skyroot byla založena v roce 2018. Patří k nové generaci indických vesmírných start-upů, kterým se po liberalizaci tohoto odvětví podařilo přilákat zájem globálních investorů. Na začátku roku se stala první vesmírnou firmou v zemi, jejíž tržní hodnota dosáhla jedné miliardy USD (21,2 miliardy Kč).
Indická mise se uskutečnila v době sílící konkurence na globálním trhu zaměřeném na vynášení malých satelitů, kde se vesmírné start-upy snaží konkurovat zavedeným hráčům v čele se společností SpaceX miliardáře Elona Muska. Státy v Evropě a Asii proto stále více podporují vlastní vesmírné společnosti, aby nebyly závislé na zahraničních dodavatelích a měly vlastní přístup do vesmíru pro komerční i obranné účely.
Raketa Vikram-1 měří přibližně 22 metrů a je navržena k vynášení nákladů o hmotnosti až 350 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu Země. Je vybavena třemi stupni na tuhé palivo a modulem pro úpravu oběžné dráhy poháněným motorem na kapalné palivo, který byl vyrobený pomocí 3D tisku. Podle společnosti Skyroot Aerospace byly tyto technologie v Indii při kosmickém startu použity poprvé.
Indie otevřela svůj vesmírný sektor soukromým investicím v roce 2020 a umožnila start-upům vyvíjet rakety, satelity a poskytovat služby spojené s jejich vypouštěním. Tyto činnosti po desetiletí zajišťovala především státní Indická organizace pro vesmírný výzkum (ISRO). Vláda chce zvýšit hodnotu domácího vesmírného sektoru do roku 2033 na 44 miliard USD ze současných přibližně osmi miliard USD. Sází na to, že soukromé firmy pomohou Indii prosadit se na trhu ovládaném především společnostmi ze Spojených států, Evropy a Číny.



Evropská unie a 26 západních států včetně Česka ve středu ve společném prohlášení odsoudily popravy demonstrantů v Íránu. Signatáři režim v Teheránu vyzvali, aby okamžitě upustil od vykonávání trestu smrti a bez prodlení propustil všechny svévolně zadržované osoby. Prohlášení zveřejnil na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.



Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod absolutní kontrolou a že si ji zřejmě udrží. Vyjádřil se tak na své sociální síti Truth Social, kde dále napsal, že Írán s americkou blokádou nemůže nic dělat. Teherán před několika dny uvedl, že se shodl s Ománem na trase plavby v Hormuzském průlivu.



Nesehnali jste speciální brýle na zatmění Slunce? Žádná tragédie. Jen rozhodně nezkoušejte improvizované filtry z běžných slunečních brýlí, CD, diskety nebo začouzeného skla. Bezpečnější trik je mnohem jednodušší, Slunce si nechte promítnout a vůbec se na něj nedívejte přímo.



Lionel Messi se emotivním dopisem rozloučil se zesnulým otcem Jorgem. Přiznal, že bez něj pochybuje o dalším pokračování kariéry.



Když lord Carnarvon v roce 1923 krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky náhle zemřel, svět zachvátila horečka zvaná „faraonova pomsta“. O padesát let později dopadla podobná tragédie na vědce v Krakově, kteří otevřeli hrobku krále Kazimíra IV. – deset z nich do několika týdnů podlehlo záhadné infekci. Nová studie varuje, že hrozba je opět aktuální.