Tlak na Trumpa roste. Demokraté stupňují impeachment, Bílý dům útočí na odpadlíky

Daniel Anýž Daniel Anýž
31. 10. 2019 12:04
Snaha amerických demokratů o odvolání prezidenta Donalda Trumpa graduje do nové fáze. Sněmovna reprezentantů Kongresu bude ve čtvrtek hlasovat o rezoluci, která by měla potvrdit, že tzv. impeachment má pokračovat.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Změnilo by se také vystoupení svědků, ať už bývalých, nebo současných členů Trumpovy administrativy. V Kongresu dosud vypovídali za zavřenými dveřmi, nově by však u toho byly i televizní kamery.

Trumpův tým by dostal možnost svědky konfrontovat v přímém přenosu. Celá věc by tím získala příchuť dramatu, které Amerika sledovala v aféře Watergate prezidenta Richarda Nixona nebo během impeachmentu Billa Clintona.

Od chvíle, kdy demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová na konci září oficiálně oznámila začátek vyšetřování prezidenta, jde v každém případě o nejzásadnější posun.

Pelosiová vyšetřování zahájila v reakci na informaci od dosud anonymního zdroje zevnitř zpravodajské služby CIA, podle něhož měl Donald Trump letos v létě požadovat po ukrajinském prezidentovi Volodomyru Zelenském, aby v Kyjevě otevřel kauzy, které by diskreditovaly Trumpova možného soupeře do prezidentských voleb 2020, bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

Podle tohoto zdroje a dalších informátorů měl Trump ve svém nátlaku na Kyjev navíc letos v létě dočasně pozastavit vojenskou pomoc pro Ukrajinu ve výši 391 milionů dolarů (téměř devět miliard korun), kterou už loni na podzim schválil Kongres.

Po výchozím oznámení Pelosiové se věci ujaly příslušné výbory sněmovny, v prvé řadě výbor pro tajné služby. Ve čtvrtek to ale bude poprvé, kdy se k impeachmentu jmenovitým hlasováním vyjádří celá Sněmovna reprezentantů.

"Důkazy, jež jsme dosud shromáždili, vykreslují obraz prezidenta, který zneužil svého postavení, když z různých úrovní vlády tlačil na cizí zemi, aby intervenovala do voleb 2020," říká rezoluce, o které bude sněmovna hlasovat. Obecně je pak formulována jako nařízení, aby vyšetřování dál pokračovalo.

Nestandardní kanál

Někteří demokraté i po zářijovém vyhlášení procesu impeachmentu stále váhali s jeho veřejnou podporou. Nebylo jasné, jak by hlasování dopadlo. Nyní je ale podle amerických médií už takřka jisté, že demokraté, kterým ve sněmovně stačí jejich prostá většina hlasů, navrženou rezoluci schválí.

Trumpův Bílý dům vznesená obvinění odmítá. Podle mluvčí Stephanie Grishamové navržená rezoluce jen potvrzuje, že ze strany demokratů "jde o nelegitimní a falešnou" kampaň a podvod na voličích.

Několik klíčových svědků, kteří už vystoupili před Kongresem a jejichž vyjádření se dostala do médií, ovšem potvrdilo a upřesnilo informace zmíněného zdroje ze CIA.

Podle dlouholetého amerického diplomata Billa Taylora, který je od letošního května zastupujícím velvyslancem na americké ambasádě na Ukrajině, Trumpův Bílý dům prezidenta Zelenského skutečně tlačil ke krokům, které by mohly poškodit Joea Bidena.

Konkrétně šlo o ukrajinskou plynárenskou firmu Burisma, v jejímž vedení od roku 2014 do letošního dubna působil Bidenův syn Hunter. V roce 2016 byla firma vyšetřována pro podezření z korupce, věc se ovšem uzavřela bez jakéhokoli obvinění.

Taylor minulý týden v Kongresu řekl, že Trumpův Bílý dům měl v kontaktu s Kyjevem vlastní "nestandardní" komunikační kanál, kterým "podrýval" oficiální diplomacii.

Hlavními prostředníky této zákulisní komunikace byli Trumpův poradce, bývalý newyorský starosta Rudi Giuliani, a americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland.

Něco za něco, jako v byznysu

Podle Taylora Trump po Zelenském chtěl, aby učinil veřejné prohlášení, že znovu otevírá kauzu Burisma. Trump tím měl podle něj nejen podmiňovat možné přijetí Zelenského v Bílém domě, ale také uvolnění vojenské pomoci pro Ukrajinu.

"Všechno záleželo na tomto prohlášení, včetně bezpečnostní pomoci," prohlásil Taylor minulý týden v Kongresu.

"Když má byznysmen podepsat šek pro někoho, kdo mu něco dluží, tak byznysmen toho člověka požádá, aby mu nejdřív zaplatil," citoval pak Taylor údajný výrok Gordona Sondlanda, kterým mu měl dát na srozuměnou, že Trump od Zelenského požaduje protislužbu.

Jiné výbušné svědectví v Kongresu v úterý předložil podplukovník Alexander Vindman, který má v americké Národní bezpečnostní radě (NSC) na starosti ukrajinskou agendu.

Vindman nejenže potvrdil informace zdroje ze CIA, že Trump letos v červenci v osobním telefonickém rozhovoru na Zelenského naléhal, aby se znovu podíval na aktivity Huntera Bidena na Ukrajině, ale na rozdíl od anonymního zdroje, který znal obsah rozhovoru z druhé ruky, Vindman telefonát v Bílém domě přímo poslouchal, aby pak z něho učinil záznam.

Podle Vindmana není přepis rozhovoru, jak ho následně na začátku vyšetřování zveřejnil Bílý dům, zdaleka úplný a jsou v něm vynechány důležité body. Například výslovná zmínka o společnosti Burisma.

Dvojitý agent, levičáci a nevolení úředníci

Prezident Trump a Bílý dům na tato svědectví odpovídají tvrdými osobními výpady, když se snaží svědky znevěrohodnit. "Jde o koordinovanou kampaň ze strany krajně levicových zákonodárců a nikým nevolených úředníků, kteří jdou proti ústavě," uvedla mluvčí Bílého domu Grishamová v reakci na svědectví velvyslance Taylora.

Podplukovníka Vindmana pak prezident na Twitteru zařadil mezi lidi, kteří mu z principu nemohou přijít na jméno. Navíc se Trump odkázal na výrok moderátorky Fox News, že Vindman by mohl být "dvojitý agent".

Vindman se v roce 1975 narodil na tehdejší sovětské Ukrajině, odkud s otcem o tři roky později odešel do USA. Trumpovi zastánci teď vyvozují, že by mohl být loajálnější ke Kyjevu, než je k USA.

Takto ostrými výpady si podle některých amerických komentátorů může ale Trump u voličů, kteří si na celou věc zatím dělají názor, spíše přitížit. V tomto případě útočí na Američany, kteří po celou svoji dosavadní kariéru vykazovali vlastenectví a nestrannou profesionalitu.

Dvaasedmdesátiletý Bill Taylor vystudoval vojenskou akademii ve West Pointu a bojoval ve válce ve Vietnamu. Jako diplomat sloužil v republikánských i demokratických administrativách, velvyslancem na Ukrajině byl z pověření republikánského prezidenta George Bushe už v letech 2006 až 2009. A o to, aby se do Kyjeva vrátil, ho letos na jaře požádal ministr zahraničí Mike Pompeo.

Podplukovník Vindman sloužil jako člen armády v Jižní Koreji, v Německu a v Iráku, kde byl raněn a dostal vyznamenání Purpurové srdce. Na jeho obranu se teď postavili i někteří republikáni, podle nichž je Trump v tomto případě už za hranou.

Šance pro demokraty

Pro demokraty je to podle médií příležitost a dobrý důvod, aby si Taylora i Vindmana pozvali do Kongresu znovu. Protože se nová fáze impeachmentu bude už odehrávat za účasti televizních kamer, veřejnost bude moci sama posoudit, zda pokládají svědectví lidí z Trumpovy administrativy za věrohodná.

Demokraté věří, že to může hrát spíše v jejich prospěch. Ve středu navíc oznámili, že si do Kongresu předvolají i Johna Boltona, který byl do začátku září Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost.

Šlo by o nejvýše postaveného člověka z Trumpova Bílého domu, který by v rámci impeachmentu vypovídal před Kongresem. S prezidentem se přitom nerozešel v dobrém a konkrétně o jeho zákulisní diplomacii vůči Kyjevu měl prohlásit, že se podobá "obchodu s drogami".

Trump: Postavíme zeď v Coloradu. Krásnou zeď. Nikdo ji nepřekoná vrchem ani spodem

Trump: Postavíme zeď v Coloradu. Krásnou zeď. Nikdo ji nepřekoná vrchem ani spodem | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy