I chudé africké státy pošlou miliony na Haiti

Roman Gazdík
4. 2. 2010 18:45
Ghana, Kongo či Rovníková Guinea přispějí více než Česko
Pobořená katedrála v Port-au-Prince
Pobořená katedrála v Port-au-Prince | Foto: Reuters

Addis Abeba - Nejen bohaté západní státy, ale také rozvojový svět chce pomáhat Haiti zdevastovanému zemětřesením. v úterý příští týden bude Unie jihoamerických států (UNASUR) jednat o tom, jak svému sousedovi pomoci. Ve středu své závazky africké státy potvrdily na summitu v etiopské Addis Abebě.

Největší příspěvek, 3 miliony dolarů, z chudých států subsaharské Afriky přislíbila poskytnout Haiti Ghana. Rovníková Guinea hovoří o dvou milionech dolarů, Namibie, Gabun. Senegal a Kongo-Brazzaville o milionu. Sto padesát tisíc dolarů chce dát Bottswana, sto tisíc dolarů Sierra Leone a Rwanda, padesát tisíc Libérie.

Dva a půl milionu dolarů nabízí Demokratická republika Kongo (DRC) zmítaná dlouholetou občanskou válkou. Pro srovnání - vláda České republiky dá Haiti dvacet milionů korun, tedy o něco více než milion dolarů.

Symbol boje proti kolonialismu

Podobně jako jinde ve světě jsou i v Africe organizovány i veřejné sbírky. Jen během jediného televizního fundraisingu slíbili minulý týden obyvatelé Jihoafrické republiky sto tisíc dolarů. Africké země navíc slibují i posílit svou přítomnost v misi OSN na Haiti.

Foto: Reuters

Senegal nabízí azyl jakémukoliv Haiťanovi, který by se sem rozhodl přistěhovat. Senegalský prezident Abdoulaye Wade nedávno dokonce přišel s kontroverzním návrhem vytvořit po vzoru Izraele v Africe pro haitské emigranty nový stát.

Finance tak chtějí poskytnout státy, které se obvykle nacházejí na přijímací straně toku rozvojové a humanitární pomoci.

Haitská republika je však po celé Africe považována za symbol boje proti koloniální nadvládě. Bývalá francouzská otrokářská kolonie, kde černoši tvoří až 95 procent obyvatelstva, se osamostatnila už v roce 1804. Většina afrických zemí pak až v šedesátých letech dvacátého století.

Otázka prestiže

Otázkou nyní je, zda si některé chudé země mohou vůbec pomoc dovolit. Informace o dvou a půl milionech dolarů vyvolala v DRC protesty.

"(Pro africké vůdce) to je otázka prestiže," řekl deníku Christian Science Monitor analytik International Crisis Group Guillame Lacalle. "Lidé na ulici s tím občas nejsou úplně srozuměni. Když to oznámili, reagovala na top řada obyvatel Konga negativně. Ale vláda řekla, že to je otázka prestiže, že jsou africká země a musejí něco dát."

Demokratická republika Kongo byla zasažena nejhorší válkou druhé poloviny dvacátého století. Zemřelo kvůli ní podle různých odhadů 2 až 5,4 milionů lidí.

Máme svých problémů dost, myslí si někteří obyvatelé Konga
Máme svých problémů dost, myslí si někteří obyvatelé Konga | Foto: Reuters

Stala se tak příjemcem miliard dolarů humanitární pomoci. Situace na východě země je stále kritická a dochází tu k hromadnému zabíjení civilistů i znásilňování žen. Přesto chce vláda Haiti pomoci.

200 tisíc mrtvých, sedm set tisíc bezdomovců

"Kongo nezbankrotovalo. Naše vlastní problémy by nám neměly zabránit pomoci naší bratrské zemi," řekl BBC v lednu konžský ministr informací Lambert Mende.

Počet oficiálně potvrzených mrtvých dosáhl na Haiti 200 000.  Sedm set tisíc lidí je podle odhadů nyní bez domova. Svět však slibuje, že ostrovní stát nezůstane bez pomoci.

Koordinátorem znovuvybudování Haiti jmenoval generální tajemník OSN Pan Ki-Mun ve středu bývalého prezidenta USA Billa Clintona. Ten už rok zastává funkci zvláštního Panova vyslance pro Haiti.

 

Právě se děje

Další zprávy