Hurikány jsou cena, kterou Amerika platí za neobvykle teplý oceán. Letos mohou být obzvlášť prudké

Dominika Vřešťálová
13. 8. 2017 7:05
Hurikán Franklin, který v druhém srpnovém týdnu zpustošil pobřeží Mexika, byl letos už pátou větší bouří na americkém kontinentu. Meteorologové odhadují, že by se do konce sezóny mohlo objevit ještě 14 podobných bouří, z toho pět velmi silných. Masy vodní páry se odpařují z hladiny nezvykle teplého oceánu. Na zemi pak způsobují škody v hodnotě desítek miliard dolarů.
Takto vypadal hurikán Katrina, který v roce 2005 napáchal škody za 108 miliard dolarů.
Takto vypadal hurikán Katrina, který v roce 2005 napáchal škody za 108 miliard dolarů. | Foto: ČTK

Texas (USA) - Když hurikán Franklin dorazil k Mexiku a zalil ho prudkými dešti, obrátil na sebe pozornost i ve vzdálenějších Spojených státech.

Podle meteorologů z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), šlo o první letošní bouři, která dosáhla síly hurikánu. Při bouři Franklin podle dosavadních zpráv nikdo nezemřel, ale Mexiko se muselo potýkat se záplavami. Je takřka jisté, že Franklin nebyl posledním hurikánem letošního roku.

Amerika by podle meteorologů mohla letos čelit až pěti velkým hurikánům. Za hurikán přitom považují bouři, během níž vítr dosáhne rychlosti až 119 kilometrů za hodinu.

"Letošní sezóna má nejvyšší předpoklady pro vznik bouří a hurikánů od roku 2010," tvrdí NOAA. Američtí meteorologové to odůvodňují stoupající teplotou Atlantského oceánu.

Vyšší teplota vody vede k většímu odparu a ke vzniku mohutných mraků. Ty díky teplu uvolněnému při srážení vody stoupají až do 15 kilometrů nad zemí, kde dále rostou a nabírají na síle.

Pokud se světové oceány budou dále oteplovat, dá se předpokládat, že se zvýší i počet hurikánů, které zasáhnou pobřeží.

Názory na to, do jaké míry za to ale může člověk, se liší. "Zatím je předčasné tvrdit, že činnost člověka a vypouštění skleníkových plynů má vliv na podstatnou část hurikánů v Atlantském oceánu," tvrdí američtí meteorologové.

Zároveň očekávají, že v příštích desetiletích teplota světových vod poroste a zvýší se tak i počet bouří, ke kterým by dojít nemuselo, kdyby byla planeta chladnější.

Druhá Trumpova "zeď"

Americké státy se v případě hurikánů především snaží předvídat počasí a snižovat jeho ničívé následky. Stát Texas, už v dubnu požádal prezidenta Donalda Trumpa, aby mu poskytl 15 miliard dolarů na stavbu vlnolamů, které by bránily města proti rozsáhlým záplavám.

Takzvaná "protihurikánová zeď" by ale dokázala zmírnit jen škody způsobené mořem. Naopak by nedokázala zastavit mohutné srážky ani ochránit pevninu před větrem. Prezident Trump se návrhu zatím nevěnoval.

S problémem hurikánů se musí zabývat i jiné oblasti než Texas. Objevují se téměř podél celého východního pobřeží USA. Ohroženy jsou i státy, které se nacházejí v chladnějších částech Ameriky.

Například hurikán Sandy se v roce 2012 přesunul od Floridy až k Pensylvánii a způsobil škody ve výši 70 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).

I obyvatelé města New York postiženého právě hurikánem Sandy se dosud soustředí především na stavbu protipovodňových opatření, včetně vlnolamů a odvodňovacích kanálů. Domy odolné vůči hurikánům představují spíše okrajový trend a ani jejich architekti většinou neslibují úplnou ochranu před nevyzpytatelným živlem. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Piráti budou usilovat o předčasné volby, Bartoš chce jednat s ostatními stranami i se Zemanem

Pirátský poslanecký klub bude po schválení volebního zákona Senátem usilovat o to, aby se konaly předčasné volby. Předseda strany Ivan Bartoš ve sněmovně novinářům řekl, že kvůli tomu osloví k jednání ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá i prezidenta Miloše Zemana. Rozpuštění sněmovny považuje za lepší variantu, než vyslovení nedůvěry kabinetu.

"Jako první krok se pokusíme vyvolat předčasné volby hned poté, co Senát schválí volební zákon a ten bude podepsán prezidentem. Podle nás je to jediná správná možnost, která umožní znovu rozdat politické karty," uvedl Bartoš. Pokud by sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě, Piráti a STAN by kabinet nepodpořili, rozpuštění komory a nové volby ale pokládají za vhodnější.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy