Hurikány jsou cena, kterou Amerika platí za neobvykle teplý oceán. Letos mohou být obzvlášť prudké

Dominika Vřešťálová
13. 8. 2017 7:05
Hurikán Franklin, který v druhém srpnovém týdnu zpustošil pobřeží Mexika, byl letos už pátou větší bouří na americkém kontinentu. Meteorologové odhadují, že by se do konce sezóny mohlo objevit ještě 14 podobných bouří, z toho pět velmi silných. Masy vodní páry se odpařují z hladiny nezvykle teplého oceánu. Na zemi pak způsobují škody v hodnotě desítek miliard dolarů.
Takto vypadal hurikán Katrina, který v roce 2005 napáchal škody za 108 miliard dolarů.
Takto vypadal hurikán Katrina, který v roce 2005 napáchal škody za 108 miliard dolarů. | Foto: ČTK

Texas (USA) - Když hurikán Franklin dorazil k Mexiku a zalil ho prudkými dešti, obrátil na sebe pozornost i ve vzdálenějších Spojených státech.

Podle meteorologů z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), šlo o první letošní bouři, která dosáhla síly hurikánu. Při bouři Franklin podle dosavadních zpráv nikdo nezemřel, ale Mexiko se muselo potýkat se záplavami. Je takřka jisté, že Franklin nebyl posledním hurikánem letošního roku.

Amerika by podle meteorologů mohla letos čelit až pěti velkým hurikánům. Za hurikán přitom považují bouři, během níž vítr dosáhne rychlosti až 119 kilometrů za hodinu.

"Letošní sezóna má nejvyšší předpoklady pro vznik bouří a hurikánů od roku 2010," tvrdí NOAA. Američtí meteorologové to odůvodňují stoupající teplotou Atlantského oceánu.

Vyšší teplota vody vede k většímu odparu a ke vzniku mohutných mraků. Ty díky teplu uvolněnému při srážení vody stoupají až do 15 kilometrů nad zemí, kde dále rostou a nabírají na síle.

Pokud se světové oceány budou dále oteplovat, dá se předpokládat, že se zvýší i počet hurikánů, které zasáhnou pobřeží.

Názory na to, do jaké míry za to ale může člověk, se liší. "Zatím je předčasné tvrdit, že činnost člověka a vypouštění skleníkových plynů má vliv na podstatnou část hurikánů v Atlantském oceánu," tvrdí američtí meteorologové.

Zároveň očekávají, že v příštích desetiletích teplota světových vod poroste a zvýší se tak i počet bouří, ke kterým by dojít nemuselo, kdyby byla planeta chladnější.

Druhá Trumpova "zeď"

Americké státy se v případě hurikánů především snaží předvídat počasí a snižovat jeho ničívé následky. Stát Texas, už v dubnu požádal prezidenta Donalda Trumpa, aby mu poskytl 15 miliard dolarů na stavbu vlnolamů, které by bránily města proti rozsáhlým záplavám.

Takzvaná "protihurikánová zeď" by ale dokázala zmírnit jen škody způsobené mořem. Naopak by nedokázala zastavit mohutné srážky ani ochránit pevninu před větrem. Prezident Trump se návrhu zatím nevěnoval.

S problémem hurikánů se musí zabývat i jiné oblasti než Texas. Objevují se téměř podél celého východního pobřeží USA. Ohroženy jsou i státy, které se nacházejí v chladnějších částech Ameriky.

Například hurikán Sandy se v roce 2012 přesunul od Floridy až k Pensylvánii a způsobil škody ve výši 70 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).

I obyvatelé města New York postiženého právě hurikánem Sandy se dosud soustředí především na stavbu protipovodňových opatření, včetně vlnolamů a odvodňovacích kanálů. Domy odolné vůči hurikánům představují spíše okrajový trend a ani jejich architekti většinou neslibují úplnou ochranu před nevyzpytatelným živlem. 

 

Právě se děje

Další zprávy