reklama
 
 

K jaderné válce s KLDR máme blíž než před deseti lety, míní USA. Zásadní roli může sehrát Švédsko

AKTUALIZOVÁNO 14. 8. 2017
Po slovních výměnách mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a KLDR to minulý týden téměř vypadalo, že spor je jen malý krok od jaderné války. Světoví lídři, ale i členové Trumpovy administrativy se tak nyní snaží vše mírnit. Podle šéfa CIA Mikea Pompea jaderná hrozba "není bezprostřední". Ministr obrany Jim Mattis nicméně v pondělí varoval, že případné vypálení severokorejské rakety na USA by mohlo rychle eskalovat v konflikt. Všichni, včetně Německa nebo Jižní Koreje, vyzývají k diplomatickým jednáním. Ta by mohlo zaštítit Švédsko, ke kterému mají Severokorejci díky humanitární pomoci důvěru.
Doporučujeme

Washington - Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy vyvolává obavy, že válka s KLDR je nevyhnutelná. Poslední silný výrok padl v pondělí z úst ministra obrany Jima Mattise, podle něhož by případné vypálení rakety KLDR na USA mohlo eskalovat ve válečný konflikt.

"Pokud Severokorejci vypálí na USA, mohlo by to velmi rychle eskalovat ve válku," citovala Mattise agentura Reuters.

Nejen svět, ale i členové Trumpovy administrativy se v posledních dnech nicméně snaží napětí mírnit.

"Slyšel jsem, jak se lidé baví o tom, že jsme na pokraji jaderné války," prohlásil v nedělním rozhovoru pro americkou televizní stanici FOX šéf CIA Mike Pompeo. Podle něj ale válka s KLDR "není bezprostřední".

"Neviděl jsem žádné zprávy, které by naznačovaly, že na takovém místě skutečně jsme," uklidňoval jen pár dní poté, co Trump hrozil Severní Koreji "ohnivou zlobou".

Trumpovu volbu slov už kritizovali mnozí politici, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Podle ní je nutné situaci uklidnit diplomatickou cestou. "Nevidím vojenské řešení tohoto konfliktu," poznamenala v pátek.

Ke zdrženlivosti vybízí taky Čína, jediný tradiční severokorejský spojenec.

Americká armáda se ale mezitím připravuje na případ, že politické a ekonomické sankce vůči KLDR selžou.

"Americké jednotky jsou v plném rozsahu připraveny bránit naše spojence a Spojené státy,"  řekl v pondělí agentuře AP mluvčí americké armády Darryn James.

Nutnost vojenské přípravy vysvětloval v neděli i Trumpův poradce pro národní bezpečnost, generálporučík H. R. McMaster. "Nejsme blíže k válce než před týdnem. Ale jsme blíže k válce, než jsme byli před deseti lety," uvedl.

Mírová jednání

Pokud se má situace uklidnit diplomatickou cestou, potřebují obě strany konfliktu podle agentury Reuters prostředníka.

USA nemají s KLDR žádné oficiální diplomatické styky. Na severokorejskou hrozbu odpovídají jen výhrůžkami.

Jako spojka a vyjednavač by tak mohl podle předních švédských akademiků fungovat Stockholm. Švédsko bylo první evropskou zemí, která v Pchjongjangu otevřela v roce 1975 svou ambasádu.

Jak upozorňuje Reuters, tato skandinávská země hraje od té doby klíčovou roli v mezinárodních jednáních s KLDR, především pak v případech zadržených cizinců na severokorejském území.

Právě Švédsko bylo u rozhovorů o propuštění amerického studenta Otto Warmbiera, který však později zemřel. Zaštiťuje také nepřímá jednání mezi Washingtonem a Pchjongjangem.

Díky humanitární pomoci, kterou KLDR poskytuje, disponuje určitou důvěrou.

Soul i olympijské hry v ohrožení

Pokud by se ale Trump rozhodl zastavit severokorejský vývoj raket dlouhého doletu, možná odveta by v první řadě hrozila Soulu a Tokiu.

Ani masivní úder ze vzduchu by nedokázal jednorázově zničit útočný potenciál KLDR.

"Sotva by to vyšlo. Severní Korea má svá jaderná zařízení a rakety rozmístěné na mnoha místech, jsou ukryté v hornatém terénu. I kdyby se Spojeným státům podařilo vše zničit, Soul by stále ohrožovalo severokorejské dělostřelectvo,"  uvádí ve své analýze agentura Bloomberg.

Jihokorejský prezident Mun Če-in tak opakuje, že k válce na Korejském poloostrově už nikdy nesmí dojít. "Bez ohledu na to, jakým vzestupům a pádům čelíme, jaderná situace KLDR musí být vyřešena mírovou cestou," prohlásil prezident země, kterou od KLDR odděluje jen čtyři kilometry široký pás demilitarizované zóny.

Ve hře je také bezpečný průběh zimních olympijských her, které se už za půl roku konají v jihokorejském městě Pchjongčchang. To leží jen 80 kilometrů od ostře sledovaných hranic rozdělujících obě Koreje.

KLDR se cítí ohrožena armádou USA a to je příčina, proč vyvíjí jaderné a raketové zbraně, říká koreanista Jaromír Chlada. | Video: DVTV, Daniela Drtinová |  17:06

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama