Priština/Praha – Většina Kosovanů je vděčná Američanům a NATO za zásah v roce 1999. Bez něj by nebylo nezávislého Kosova, vyhlášeného o devět let později.
V Kosovu na mnoha místech vlají americké vlajky, exprezident Bill Clinton má v Prištině svoji sochu i ulici.
Někteří kosovští Albánci se ale vydali jinou cestou. Tou, která pro kosovskou vládu a bezpečnostní aparát představuje velký problém.
Narůstá počet mladých mužů, kteří bojují v Iráku a v Sýrii v řadách Islámského státu (IS). Fanatická organizace se tam podle nové zprávy OSN dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Lidí z Kosova jsou ve válečné zóně stovky, nejméně dvacet kosovských Albánců už v Iráku a Sýrii zahynulo.
Mezi nimi například pětadvacetiletý Blerim Heta z města Uroševac. Ačkoliv chodil sportovat na americkou základnu Camp Bondsteel nedaleko Uroševacu, odešel do Iráku, kde zahynul v březnu jako sebevražedný atentátník. Zabil desítky Iráčanů.
Dalším šokem pro kosovské Albánce byla na konci července "mediální prezentace" Lavdrima Muhadžeriho, který odešel bojovat do Sýrie za Islámský stát.
Na Facebooku vystavil vlastní fotografie s ostatky devatenáctiletého syrského vojáka, kterému uřízl hlavu. Objevil se také na videozáznamu, kde drží v ruce meč a hovoří o dobytí Říma a Španělska.
Podle nepotvrzených zpráv před několika dny zahynul při bojích s jednotkami syrských Kurdů.
Čtyřiadvacetiletý Muhadžeri podle kosovských médií strávil v minulosti dva roky v Iráku. Ale v úplně jiné roli. Pracoval na americké vojenské základně. Nyní je na seznamu nejhledanějších teroristů v Sýrii, vydaném americkým ministerstvem zahraničí.
Kosovská prezidentka Atifete Jahjagová svolala kvůli jeho případu mimořádné jednání s představiteli všech bezpečnostních složek a označila rekrutování pro Islámský stát za velké ohrožení Kosova.
Policisté ve dvou vlnách zatýkali muslimské duchovní a další osoby, podezřelé z náboru mužů pro džihád v Iráku a Sýrii. První zátah se odehrál v srpnu, druhý 17. září.
Vyšetřování se zaměřuje také na některé nevládní náboženské organizace. Jedna z nich má napojení na Turecko.
Sedmnáctiletý Kosovan, který v polovině září také zahynul v Sýrii, studoval v Turecku.
Razie se soustředila především na město Gjilan na východě Kosova, nedaleko srbských hranic. "Zadrženi byli imámové z různých mešit v několika městech,“ řekl policejní mluvčí Baki Kelani.
Sociolog Bardhyl Plakolli řekl agentuře Reuters, že některé kosovské Albánce vede do války kombinace vydělání peněz a náboženské horlivosti.
"Nezaměstnanost v Kosovu činí 45 procent, průměrná mzda je 370 euro. Pro některé lidi se víra stává něčím jako ochranným deštníkem,“ uvedl sociolog.
Další balkánský stát s rozsáhlou muslimskou populací – Bosna a Hercegovina – také registruje několik stovek svých občanů v Sýrii a Iráku.
V dubnu bosenská vláda schválila zákon, který trestá účast ve válce v jiné zemi nebo verbování vojáků pro takovou válku desetiletým vězením.
Podle odhadů výzvědných služeb bojuje v Sýrii a Iráku v řadách Islámského státu na tři tisíce občanů evropských zemí. Nejvíce je Britů a Francouzů.
