Peking - V Číně se znovu hromadně zatýká. Policie v uplynulých dnech zadržela nebo vyslechla více než stovku čínských právníků a aktivistů, píše deník The Guardian.
Několik Číňanů je po razii nezvěstných.
Za mříže se dostali i lidé ze zahraničí. Čínské úřady od minulého týdne bez obvinění zadržují skupinu 11 cizinců, hlavně Britů a Jihoafričanů.
Uvěznění cizinci jsou členy jihoafrické organizace Gift of Givers. Do Číny přijeli jako turisté, Peking je ale podezírá z napojení na "teroristickou organizaci", informovala ve středu agentura AFP.
"Kriminální gang"
V případě zatčených Číňanů jde podle čínských médií o "kriminální gang". Organizace Amnesty International ale upozornila, že mnozí ze zadržených dělali obhájce v případech týkajících se lidských práv, svobody projevu a zneužití pravomocí.
Problémy mají kromě nich i organizátoři peticí či aktivisté působící na sociálních sítích.
Policie zasahovala hlavně v pekingské právní firmě Feng-žuej. Její zaměstnance viní z nelegálního najímání protestujících a ovlivňování soudních rozhodnutí "ve jménu hájení spravedlnosti a veřejného zájmu".
Podle úřadů mají na svědomí řadu "kontroverzních incidentů" a narušování veřejného pořádku.
Za mřížemi tak skončil šéf firmy Čou Š-feng, který obhajoval novinářku, co spolupracovala s německým týdeníkem Die Zeit na reportáži o prodemokratických protestech v Hongkongu.
Mezi pohřešovanými je i Li Hepong, hájící práva těch, jež byli na základě soudních rozhodnutí násilně vystěhování. Zastupoval i slepého aktivistu Čchen Kuang-čchenga, který bojoval za ženská práva či proti nuceným potratům a z domácího vězení uprchl do USA.
Advokátka Falun Gong
Zatýkání začalo už minulý čtvrtek. Wang Jü, právnička z Feng-žuej, zmizela brzy ráno.
Předtím ještě stihla odeslat přátelům zprávu. Píše v ní, že vypadla elektřina i internetové připojení a že se někdo snaží vloupat k ní do bytu.
Mezi advokátčiny klienty patřili lidé z duchovního hnutí Falun Gong, které je v Číně zakázáno. Praktikující meditativních cvičení jsou v zemi stíhaní a existuje řada důkazů o jejich mučení.
Wang Jü zastupovala také akademika Ilhama Tohtiho z menšinového etnika muslimských Ujgurů, obviněného ze separatismu. Soud ho shledal vinným a poslal do vězení na doživotí.
Ujgurům čínská vláda připisuje teroristické útoky v oblasti Sin-ťiang. Při pondělním zásahu proti nim zastřelila čínská policie tři lidi.
Podezřelý islám
S Ujgury zjevně souvisí i zatýkání cizinců z Gift of Givers. Podle čínských úřadů sledovali někteří ze zadržených ve svém hotelovém pokoji v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko propagandistická videa jisté zakázané organizace.
Cizince, kteří byli na 47denní cestě po Číně, Číňané zadrželi na letišti ve městě Ordos. "Tito lidé nemají žádnou spojitost s teroristy a ve svých zemích mají čistý trestní rejstřík," tvrdí organizace Gift of Givers.
Gift of Givers o sobě na svých internetových stránkách říká, že je humanitární organizací inspirovanou súfismem, což je mystická forma islámu. Nevládní zahraniční organizace ale nejsou v Číně zrovna v oblibě.
Peking minulý rok nařídil rozsáhlé vyšetřování těch, které v zemi působí. A zaměřil se právě na humanitární organizace spojené s náboženskými hnutími.
Zvláště na islám úřady pohlížejí s nedůvěrou. Peking totiž tvrdí, že čelí rostoucí islamistické hrozbě, připomíná agentura AFP.
Podle něj ji představuje hlavně menšinové muslimské etnikum Ujgurů, kteří žijí v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země.
Prezident slíbil právní stát
Minulý rok se přitom zdálo, že v Číně dojde k reformám, které omezí propojení zejména soudní moci s politikou.
Kromě snížení korupce slibovala čínská vláda, že přestane mučit a používat donucovací prostředky při výsleších. Už v té době se však prezident Si Ťin-pching nechal slyšet, že principy právního státu jsou "nožem, jehož rukověť svírá strana a lid".
Podle Williama Nee z Amnesty International je ale poslední hromadné zatýkání výsměchem prezidentovým slibům o právním státě.
