Válka o hřebenatky pokračuje. Francie a Británie se nedohodly na lovu vzácných mušlí

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
13. 9. 2018 22:34
Francouzi a Britové dva týdny jednali, aby zamezili dalším námořním "bitvám" o mušle svatého Jakuba. Schůzky ale skončily bez výsledku.
Britští a francouzští rybáři se střetli v Seinském zálivu kvůli lovu mušlí svatého Jakuba.
Britští a francouzští rybáři se střetli v Seinském zálivu kvůli lovu mušlí svatého Jakuba. | Foto: Reuters

Paříž/Londýn - Před dvěma týdny došlo v zálivu Seiny v kanálu La Manche téměř k námořní bitvě. Přibližně 40 francouzských lodí se utkalo s pěti britskými plavidly u břehů Normandie na severu Francie. Létaly i kameny a dýmovnice. Několik lodí vyvázlo poničených. Situace se ale doteď moc neurovnala.

Důvodem střetu byl spor o lov vzácných mušlí svatého Jakuba neboli hřebenatek. Rozhořčení francouzští rybáři nesouhlasí s tím, aby je britští námořníci lovili v době, kdy to oni mají zakázané.

Zákony totiž Francouzům nedovolují lovit vzácné měkkýše v období od 15. května do 1. října. Kdežto v Británii žádný podobný zákon neexistuje a tamní rybáři mohou legálně lovit v zálivu po celý rok.

Britští námořníci se po střetech obrátili na svou vládu. V posledních dvou týdnech se představitelé obou zemí snažili domluvit nové podmínky lovu, jednání ale skončilo neúspěchem. Hřebenatkové války, jak se konfliktu trvajícímu už 15 let přezdívá, tak mezi oběma zeměmi nekončí.

Minulý týden to už vypadalo, že se Paříž s Londýnem domluví. Představitelé obou zemí obnovili dohodu z loňského roku, která upravovala podmínky pro lov britských plavidel podle jejich velikosti. Lodě delší než 15 metrů by ve sporných vodách v létě vůbec nelovily.

Francouzi se pak pokoušeli protlačit pravidla i pro menší lodě.

"Chceme, aby plavidla z obou zemí využívala podmořské zdroje férově. Rádi bychom, aby naše dohody byly založené na vzájemně přijímaných pravidlech a obě strany si uvědomovaly potřebu chránit mořské živočichy," sdělilo minulý týden agentuře Reuters francouzské ministerstvo zemědělství.

Nicméně na omezení menších lodí Britové nepřistoupili. Podle nich by šlo o příliš velký finanční zářez. A to i přesto, že jim francouzská strana nabízela peněžní kompenzaci.

Ve středu tak francouzské ministerstvo zemědělství oficiálně oznámilo, že jednání ztroskotala.

Nebezpečí trvá

Podle Huberta Carrého, šéfa francouzské národní rybářské komise, si Britové kladli přehnané požadavky. Britská vláda se zase nechala slyšet, že je zklamaná z neúspěšného jednání. "Naší prioritou je ale především zajistit bezpečí našim posádkám," dodala.

Během jednání bylo rybaření v Seinském zálivu pozastaveno. Teď se ale britští rybáři mohou znovu vrátit do sporného území. Hrozí proto další střety.

"Uvidíme, jestli se nás Britové budou snažit provokovat," řekl agentuře Reuters Carré. Podle francouzského ministra zemědělství Stéphana Traverta je námořnictvo připravené jednat, pokud by se obě strany znovu utkaly.

Také britští politici se už hned po střetu na konci srpna postavili za své rybáře. "Soucítím s našimi rybáři, kteří byli napadeni ve strašných bitvách. Jen legálně dělali svou práci a mají na to právo," řekl britskému deníku The Guardian Michael Gove, britský ministr životního prostředí.

Konflikt dlouhý 15 let

Srpnový konflikt se odehrál přibližně 22 kilometrů od břehů francouzské Normandie, kde podle pravidel Evropské unie mají Britové stále právo lovit. Blíže břehu, do "zakázaných" vod, při potyčce nevstoupili.

Podle britských námořníků byly francouzské lodě v přesile. Protivníci jim chtěli údajně zabránit v práci a jejich plavidla byla pronásledována ven z vod bohatých na hřebenatky. K žádným zraněním nicméně nedošlo.

Francouzi naopak argumentují, že celoroční britské lovení je "drancování" populace vzácných hřebenatek. "Britové mají moře jako otevřený bar. Loví, kdy a kde chtějí a také jak moc chtějí. Nechceme, aby úplně přestali lovit, ale aby přinejmenším počkali do 1. října," uvedl Dimitri Rogoff, šéf normandského rybářského svazu.

Během 15 let trvajícího konfliktu už mezi zeměmi vznikly řady dohod. Podle deníku The Guardian si britští rybáři vydělají ročně celkem až 120 milionů liber (v přepočtu 3,4 miliardy korun). Práci má díky mušlím svatého Jakuba až 1200 obyvatel Spojeného království.

Francouzští námořníci ale trvají na tom, že hřebenatky jsou typickým a klíčovým produktem právě pro Normandii.

Video: V Číně se srazil tanker s nákladní lodí

Ve Východočínském moři se srazila čínská nákladní loď a tanker. Ten po střetu začal hořet | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 21 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy