Hra o trůny v Pekingu. Nepřátelé prezidenta se před sjezdem šikují, Si je ale silný jako nikdy dřív

Hana Vařáková Hana Vařáková
17. 10. 2017 10:18
V Pekingu ve středu začne nejdůležitější a největší událost čínské politiky za posledních pět let. Na 2300 delegátů přijíždí do metropole na 19. sjezd Komunistické strany Číny, vládnoucí a jediné partaje v zemi. Hlavním aktérem bude čím dál mocnější čínský prezident a šéf strany Si Ťin-pching. Ten ukáže cestu, kterou se říše středu vydá v následujícím období. Očekává se, že kvůli věkovému limitu dojde k rozsáhlé výměně ve stranických orgánech i v užším vedení strany. To vše se děje v době, kdy je Čína na ekonomickém vzestupu a upevňuje si své postavení velmoci na světové scéně.
Čínský prezident Si Ťin-pching.
Čínský prezident Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Peking - V nejlidnatější zemi světa se po pěti letech opět naplno rozhořel boj o moc.

Ve středu začne sjezd Komunistické strany Číny, jemuž bude předsedat nejmocnější generální tajemník za posledních několik dekád.

Cíl prezidenta Si Ťin-pchinga je jasný: dostat do nového stranického vedení co nejvíc svých lidí a tím ještě víc posílit svou neotřesitelnou pozici v čele Číny. Že post hlavy státu obhájí, je už předem jasné.

Sjezd čínských soudruhů může také významně proměnit obraz státu - očekávají se velké personální změny. Kvůli věkovému limitu by se mělo obměnit až 70 procent členů ústředního výboru strany.

Ostré zákulisní boje se v posledních týdnech vedou především o místa v novém pětadvacetičlenném politbyru a v jeho stálém výboru, ve kterém zasedá sedm straníků.

Čím více loajálních aparátčíků prezident Si do mocných orgánů dosadí, tím větší bude mít šanci, že zůstane na "trůnu" i po roce 2022. A to i navzdory zvyklostem, které omezují prezidentský mandát na deset let.

Nepsaná pravidla pro nás neplatí

Druhou klíčovou otázkou pro nyní čtyřiašedesátiletou hlavu státu je, zda na sjezdu dojde k prolomení nepsaného pravidla, které určuje věkový limit pro členy politbyra na 68 let. Jestliže ano, svítá i jemu naděje na třetí pětiletku.

Deset členů současného politbyra je starších 68 let. Stejně tak pět ze sedmi členů jeho stálého výboru, a to včetně Wang Čchi-šana, který je nejvlivnějším Siovým spojencem ve vedení partaje.

Wang má přezdívku "protikorupční car" a stojí v čele mocné Ústřední komise pro kontrolu disciplíny. Sám prezident, který se v prvním volebním období zaměřoval právě na potírání korupce, už dal jasně najevo, že Wang je pro něj natolik cenný, že nepsaná pravidla nebude dodržovat.

"S největší pravděpodobností zůstane na nějaké pozici. Udržuje si moc, je pro Siho důležitý," citovala agentura Reuters Čang Li-fana, politického komentátora z Pekingu.

Jedna z variant dokonce je, že by se Wang Čchi-šan mohl stát premiérem. Současný předseda vlády Li Kche-čchiang by pak přešel na post šéfa parlamentu.

Wang Čchi-šan.
Wang Čchi-šan. | Foto: Reuters

Počet nepřátel roste

Si Ťin-pching se navíc zjevně nechystá před říjnovým sjezdem oznámit jméno svého nástupce, čímž poruší jednu z dalších mnohaletých zvyklostí. Podle některých analytiků chce setrvat v čele strany i státu i po roce 2022.

"Siovi oponenti jsou bezmocní, taková je teď jeho moc a demonstrovaná ochota ji použít," napsal ve své analýze Richard McGregor z australského think-tanku Lowy Institute.

Že se Si se svými protivníky dokáže nemilosrdně vypořádat, ukázal například případ bývalého vysokého funkcionáře komunistické strany Po Si-laje. Politik, který mohl být prezidentovým nástupcem, před čtyřmi lety dostal doživotí za přijímání úplatků a zneužívání moci.

Počet nepřátel, které si prezident ve straně udělal, je však podle McGregora vysoký. "Zničil a stále ničí velké množství kdysi mocných a bohatých lidí z průmyslu a finančního sektoru," dodal McGregor.

Společnost je podle něj zastrašená. Dokonce i mainstreamoví politici se drží stranou z obavy, že se ocitnou v nemilosti. V dlouhodobém horizontu se to podle McGregora může obrátit proti současnému prezidentovi.

Sítem čistek, jejichž společným jmenovatelem byla většinou korupce nebo "vybočení ze stranické linie", od posledního sjezdu v roce 2012 neprošlo deset procent z 376 členů ústředního výboru komunistické strany, a dokonce i jeden člen politbyra.

Od roku 2013 bylo za korupci potrestáno 1,34 milionu úředníků. S tvrdými tresty skončily ve vězení desítky vysoce postavených lidí včetně vlivných stranických bossů.

Na nové obsazení nejvyšších orgánů Číny čekají politici i analytici napříč kontinenty. Vliv říše středu na mezinárodní politiku neustále narůstá. Spojené státy pod vedením nevypočitatelného Donalda Trumpa se ze světové scény spíš stahují a uvolněné místo se snaží zaujmout právě Čína. 

Komunistický sjezd se v hlavním městě koná za zpřísněných bezpečnostních opatření. Tisíce čínských policistů se v těchto dnech přesouvají z provincií do metropole Pekingu.

Straničtí bossové se pro rokující soudruhy pokoušejí zajistit dokonce modré nebe bez tradiční smogové clony.

Například ocelárny v nedalekém městě Chan-tan už v září kvůli sjezdu snížily výrobu na polovinu běžného objemu, aby nechrlily tolik škodlivých částic do ovzduší.

V Číně si vyměňují dveře všechny státy, politická podpora je důležitá, ale tím, že přijmeme všechny požadavky, mohou být vztahy nevyvážené. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
Další zprávy