Ze Savčenkové bude časovaná bomba. Rozhovor Aktuálně.cz s místopředsedou ruské Státní dumy

Jiří Just Jiří Just
26. 5. 2016 17:00
Hra o Savčenkovou skončila, nejznámější zajatec konfliktu na východě Ukrajiny - a podle některých rukojmí maximálně vyhrocených vztahů Kyjeva a Moskvy - se vrátil domů. Místopředseda ruské Státní dumy Alexandr Romanovič exkluzivně pro Aktuálně.cz vysvětluje, co vedlo Vladimira Putina k tomu, aby jí udělil milost. A proč je i přesto pro Rusy dál válečným zločincem.
Naděžda Savčenková před nástupem do ukrajinského letadla v Rostově na Donu.
Naděžda Savčenková před nástupem do ukrajinského letadla v Rostově na Donu. | Foto: Reuters

Ukrajinka Naděžda Savčenková, kterou Rusko odsoudilo za podíl na smrti novinářů na východě Ukrajiny, je na svobodě. Byla vyměněna za dva Rusy odsouzené na Ukrajině. Co si o tom myslíte?

Alexandr Romanovič: Je nutné uvést, že k výměně ukrajinské pilotky Naděždy Savčenkové za ruské občany Alexandra Alexandrova a Jevgenije Jerofejeva vlastně nedošlo.

O formální výměně nelze hovořit, protože tento termín znamená předání vězňů.

A účastníci této záležitosti v okamžiku výměny už dostali milost od prezidentů zemí, ve kterých se dříve nacházeli ve vězení.

Co říkáte tomu, že ruský prezident Vladimir Putin udělil Savčenkové milost?

Prezident Vladimir Putin omilostněním Savčenkové zdůraznil svou oddanost humanistickým ideálům.

Sama Savčenková je produkt i oběť státního převratu na Ukrajině.

Vina organizátorů puče i jeho patronů leží za oceánem.

Byla Savčenková propuštěna na žádost Západu? Před jejím omilostněním se uskutečnil telefonní rozhovor mezi Putinem, Merkelovou, Hollandem a Porošenkem…

Žádost o milost Savčenkové podali příbuzní mrtvých novinářů VGTRK koncem března. Tedy dlouho před nocí 24. května, kdy došlo k telefonnímu rozhovoru mezi lídry takzvané normandské čtyřky.

Normandská čtyřka tedy v jejím osvobození nehrála zásadní roli?

Mezi Ruskem a Ukrajinou došlo k předání na základě evropské Úmluvy o předávání odsouzených osob. V této souvislosti nelze hovořit o tom, že to byl přímý výsledek jednání normandské čtyřky.

Pomůže propuštění Savčenkové ke snížení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou?

Chtěl bych věřit, že tato událost pomůže snížit napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. V případě vztahů mezi Kyjevem a Donbasem si to nemyslím.

Je velmi pravděpodobné, že po návratu na Ukrajinu se ze Savčenkové stane časovaná bomba.

Jaká bude reakce Ukrajinky na volby v Doněcku a Luhansku, je předvídatelná. Ona bude v této otázce mimořádně kategorická.

Myslím si, že ukrajinské vládě způsobí při řešení situace na východě Ukrajiny problémy.

Když byla Savčenková nakonec omilostněna a propuštěna, mělo vůbec smysl s ní pořádat takový skandalizující proces?

Nejprve bych chtěl zdůraznit, že každý soudní proces, v němž figuruje smrt nevinných lidí, obzvlášť ve válečných podmínkách, je tragédie.

Co se týká soudu s ukrajinskou pilotkou, tak zde musíme jasně vnímat následující: Savčenková, bez ohledu na všechno, je válečný zločinec, který zavraždil civilisty, ruské občany. A každého zločince je třeba, v první řadě, soudit. A potrestat. To je princip spravedlnosti.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy