Horní nebo Severní Makedonie. Řecký a makedonský premiér budou jednat o sporném názvu státu

ČTK ČTK
12. 5. 2018 21:22
Řecko se od vyhlášení nezávislosti Makedonie na Jugoslávii před 27 lety brání tomu, aby sousední země užívala název totožný s pojmenováním jeho severní části.
Demonstrace v Řecku proti názvu Makedonie, únor 2018.
Demonstrace v Řecku proti názvu Makedonie, únor 2018. | Foto: Reuters

Atény - Dlouholetý spor mezi Makedonií a Řeckem o název státu Makedonie se brzy přesune na úroveň předsedů vlád.

Podle sobotního sdělení vyjednavače OSN Matthewa Nimetze se jej 17. května na okraji summitu Evropské unie (EU) se zeměmi západního Balkánu v bulharské Sofii pokusí vyřešit řecký premiér Alexis Tsipras a makedonský předseda vlády Zoran Zaev.

Nimetz dohodu o setkání oznámil po více než šestihodinovém jednání s ministry zahraničí obou zemí, makedonským Nikolou Dimitrovem a řeckým Nikosem Kotziasem na předměstí Atén. Skončené rozhovory označil za velmi seriózní, intenzivní a pozitivní.

Řecko se od vyhlášení nezávislosti Makedonie na Jugoslávii před 27 lety brání tomu, aby sousední země užívala název totožný s pojmenováním jeho severní části. Atény se obávají vznášení možných územních nároků a kvůli sporu zablokovaly zahájení rozhovorů o přistoupení této bývalé jugoslávské republiky k EU i její členství v NATO.

Jako nejpravděpodobnější budoucí název se jeví Horní Makedonie nebo Severní Makedonie. Za ústupek, že v názvu se jméno Makedonie objeví, ale Atény požadují, aby Skopje změnilo ústavu a nové jméno do ní zaneslo.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy