Sjezd pravicové AfD provázejí bouře. Ulice Erfurtu obsadily tisíce odpůrců

Delegáti sjezdu strany Alternativa pro Německo (AfD) dnes potvrdili ve funkcích předsedů Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Sjezd strany, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, se koná ve východoněmeckém Erfurtu. Proti jeho konání protestuje v ulicích podle policie nejméně 31.000 lidí, pořadatelé hovoří o 50.000 demonstrantech.

AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent. Volby by tak nyní strana vyhrála.

Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že by návrh na zákaz strany měl u ústavního soudu naději na úspěch.

Volba nového vedení je jedním z hlavním bodů programu. Delegáti dnes potvrdili ve funkcích dosavadní předsedy. Chrupalla stojí v čele AfD od roku 2019, Weidelová tandem doplnila v roce 2022. Weidelová dnes získala 81 procent, Chrupalla 70 procent hlasů. Chrupalla, který je původním povoláním malíř a lakýrník a pochází ze Saska, v kandidátské řeči uvedl, že AfD "chce vládnout". "A budeme vládnout, nejprve v jedné spolkové zemi, pak v celém Německu," uvedl. Ekonomka Weidelová v projevu kritizovala politické odpůrce. "Nezdoláte nás! Naopak - budeme čím dál silnější a větší," uvedla.

Do funkce místopředsedy by se mohl nově dostat Stefan Möller, blízký spolupracovník Björna Höckeho, který je vůdčí postavou radikálního národoveckého křídla strany. Vystudovaný učitel dějepisu vešel ve známost svými kontroverzními výroky, soud ho opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.

Zatímco noc byla podle policie v Erfurtu klidná, od časného rána se v ulicích shromažďovali demonstranti. Podle policie jich je už 25.000. Před sjezdem policie odhadovala, že by do durynské metropole mohlo přijet protestovat až 50.000 lidí. Několik míst v centru města protestující zcela zablokovali. Neprůjezdná byla kvůli blokádě dočasně také dálnice A71, která vede kolem města. K protestům proti AfD vyzvaly odbory, různé iniciativy a aktivistické skupiny, ale i někteří politici. Policie apelovala, aby byly demonstrace pokojné.

Při sjezdu AfD v saské Riese loni v lednu protestovalo v ulicích podle odhadů 10.000 až 15.000 lidí. V listopadu se pak při ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace AfD v hesenském Giessenu podařilo demonstrantům zablokovat ulice tak, že akce začala se značným zpožděním. Aliance Widersetzen (Odpor) chtěla podobného efektu dosáhnout i dnes, ale nepodařilo se jí to. Sjezd začal podle plánu v 10:00. Už před 5:00 bylo podle mluvčího strany na výstavišti 540 z 600 delegátů. "Ranní ptáče dál doskáče. Chuligáni z Antify svou vlastní rozvratnou akci zaspali," řekl k tomu Chrupalla.

Kromě volby vedení by se měla AfD v Erfurtu připravovat také na trojici zářijových zemských voleb. V Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD podle průzkumů vyhraje, přičemž v Sasku-Anhaltsku by mohla dokonce získat ve sněmu většinu. Poprvé by se tak premiérem některé německé spolkové země mohl stát člen AfD. Kromě toho se bude v září volit také v hlavním městě Berlíně, kde by AfD mohla podle průzkumů skončit třetí a zdvojnásobit zisk z posledních voleb.

AfD před začátkem sjezdu čelila kritice kvůli výběru data jeho konání. Na dnešek připadá sté výročí říšského sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera. Konal se tehdy ve Výmaru, který leží jen 20 kilometrů východně od Erfurtu.