V Hongkongu se střetli demonstranti s policií, tisíce jich zablokovaly parlament

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 6. 2019 17:44
Hongkongská policie ve středu zasáhla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily proti demonstrantům, kteří se shromáždili u vládních budov na protest proti spornému návrhu zákona, jenž má umožnit vydávat do pevninské Číny osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Demonstranti se pokusili proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny. Podle místních médií utrpělo přes 20 lidí zranění. Normu měl parlament začít projednávat ve druhém čtení. Kvůli protestům, které zablokovaly vstup do budovy zákonodárného sboru, byla ale schůze poslanců odložena.
Dron zachytil ulice Hongkongu zablokované demonstranty. | Video: Associated Press

Legislativní rada se měla sejít hodinu ve středu před polednem místního času (05:00 SELČ). Sekretariát zákonodárného sboru ale v tu dobu vydal prohlášení, že se schůze odkládá "na pozdější termín, který bude stanoven".

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová se v emotivním projevu vyjádřila k budoucnosti zákona nejednoznačně. Rozhodnout o normě by podle ní měli zákonodárci, z druhé strany ale uznala, že dosavadní vysvětlování a dialog zřejmě "zcela nerozptýlily obavy" demonstrantů.

Proti návrhu zákona o vydávání vyšly ráno k vládním budovám Hongkongu demonstrovat desítky tisíc převážně mladých lidí. Zprvu klidný protest postupně přerostl ve střety mezi policisty a demonstranty. Podle agentury Reuters a AP demonstranti házeli na policisty kameny, plastové láhve, dopravní kužely a další předměty, zatímco policisté použili slzný plyn, pepřový sprej, gumové projektily, obušky a vodní děla. Demonstranti zdůrazňují, že v ulicích zůstanou, dokud se hongkongská vláda nevzdá plánu na prosazení zákona.

Podle policie se demonstranti dopustili výtržností, které mohou být potrestány až deseti lety vězení. Mezi zatčenými je podle deníku South China Morning Post také jeden z organizátorů protestů, který svolával demonstranty po sociálních sítích.

Mnoho z demonstrantů si během protestů navléklo chirurgické ústenky. Činili tak nejen z důvodu ochrany přes slzným plynem, ale i v obavě z elektronických sledovacích systémů, jako je například technologie rozpoznání obličeje, které Peking i v Hongkongu čím dál častěji používá s cílem identifikovat a trestat politicky nespolehlivé občany.

Více než stovka hongkongských podniků na sociálních sítích oznámila, že se připojila ke stávce na protest proti návrhu zákona o vydávání. Jsou mezi nimi knihkupectví, obchody s elektronikou či květinami, kavárny i restaurace.

Už v neděli podle organizátorů demonstrací vyrazilo do hongkongských ulic přes milion lidí. Pokud je tento údaj správný, jde o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou nižší, okolo 240 000 lidí.

Británie vyzvala hongkongskou vládu, aby zákon znovu zvážila, a zdůraznila, že Hongkong musí chránit svobody občanů a autonomii. "Jsme znepokojeni potenciálními důsledky těchto opatření, zvlášť s ohledem na velký počet britských občanů žijících v Hongkongu," prohlásila premiérka Theresa Mayová, jejíž země do minulého století Hongkong ovládala.

Německá vláda oznámila, že společně s Evropskou unií zkoumá dopady možného přijetí extradičního zákona na dohodu, kterou Berlín s touto administrativní oblastí uzavřel ohledně vydávání trestně stíhaných osob.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Správkyně Hongkongu Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.

 

Právě se děje

před 1 minutou

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy