Homosexuální běženci si stěžují na zastrašování u azylových pohovorů. Bojí se říkat pravdu

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
Aktualizováno 7. 8. 2017 11:45
Úředníci zpracovávající žádosti o azyl podle nevládních organizací často jednají při dotazování homosexuálních běženců s nedostatkem zdrženlivosti. Uprchlíci se pak bojí náležitě vypovídat a mohou tak pozdržet či ohrozit to, aby jim byl udělen uprchlický status, a vystavit se tak riziku násilné deportace.
Homosexuální uprchlíci čelí v zemi, kde hledají azyl, často šikaně. A to i během azylového pohovoru.
Homosexuální uprchlíci čelí v zemi, kde hledají azyl, často šikaně. A to i během azylového pohovoru. | Foto: Reuters

Frankfurt - Když Chadar, běženec ze Somálska, dorazil v prosinci 2014 do Německa, musel čekat téměř dva roky, než jej tamní úřady pozvaly na pohovor.

Teprve na jeho základě měly rozhodnout, zda v zemi může zůstat.

Chadar, který je homosexuál, opustil své rodné město Qoryoley na jihu Somálska ve věku 17 let. Tvrdí, že jeho život byl ohrožen, protože homosexualita je v této africké zemi zakázána.

Somálsko patří k několika málo zemím na světě, kde může být nad usvědčenými homosexuály vynesen i rozsudek smrti.

"Bál jsem se, co se mnou v Německu bude," řekl Chadar agentuře Thomson Reuters. "Nevěděl jsem, jestli mě nedeportují zpět do Somálska."

Chadar dostal termín na pohovor loni v říjnu. Dnes devatenáctiletý mladík je jen jedním z mnoha "jinak orientovaných" uprchlíků, kteří si stěžovali, že během azylových pohovorů museli kvůli své orientaci čelit neznalým a zastrašujícím poznámkám.

"Můj pohovor byl jednoduše nechutný," říká také Džavíd Nabíjev, žadatel o azyl původem z Ázerbájdžánu, který založil neziskovou organizaci na pomoc homosexuálním uprchlíkům Queer Refugees for Pride.

Jak se řekne "gay" arabsky?

Pohovoru je vedle tlumočníka přítomen úředník, jenž se vyptává na důvody běžencova příchodu do Německa a rozhoduje o případném udělení azylu či povolení k pobytu. V případě lidí, kteří útěk z rodné země zdůvodňují strachem z perzekuce kvůli své sexuální orientaci, se mohou snažit zjistit, zda běženci mluví pravdu - a nejde jim tak pouze o ulehčení azylového řízení.

Jenže podle březnové zprávy také Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) jsou němečtí úředníci během pohovorů necitelní, respektive používají "protizákonné intimní otázky".

A pokud mají běženci během pohovoru pocit, že se nemohou vyjadřovat svobodně, může se stát, že některé důležité informace týkající se jejich osoby neuvedou. Riskují tak, že jejich žádost bude zamítnuta, a mohou čelit deportaci do vlasti.

Přestože německý parlament odhlasoval v červnu sňatky mezi osobami stejného pohlaví a nedávno se v Berlíně konal jeden z největších pochodů "gay pride", předsudky vůči těm "jinak orientovaným" v této jinak silně liberální a otevřené zemi přetrvávají.

Strach z tlumočníka

Organizace na obranu lidských práv nicméně upozorňují, že nedostatečně proškoleni v záležitostech běženecké problematiky jsou nejenom ti, kdo o udělení pobytu rozhodují, ale též sami tlumočníci.

Jelikož jsou tlumočníci často sami bývalí běženci, jsou schopni otázky týkající se migrace dobře chápat právě z pohledu uprchlíka. Jenže stejně tak reflektují i předsudky, které v jejich rodné zemi lidé chovají například vůči homosexuálům. Žadatelé o azyl - respektive gayové a lesby mezi nimi - se pak před nimi bojí vypovídat. A opět se tím vystavují deportaci a následné perzekuci za svou orientaci.

V jedné z berlínských kaváren popisuje své zkušenosti syrský novinář a aktivista Mahmúd Hasíno takto: "Když jsem svému tlumočníkovi řekl, že chci mezi důvody toho, proč žádám o azyl, zahrnout svoji homosexualitu, reagoval tak, že z pohovoru okamžitě odešel."

Abdulláh Busajdí, aktivista z Ománu, který nyní žije v Saarbrückenu u francouzských hranic, zase zjistil, že jeho tlumočník nezná arabský ekvivalent pro slovo "gay".

Potíže přiznává i mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BaMF).

"Tlumočníkům se nedostává dostatečného školení v záležitostech týkajících se azylu a svou práci mnohdy chápou jen jako prosté tlumočení výpovědí běženců slovo od slova," sdělil BaMF v e-mailu zaslaném agentuře Thompson Reuters.

Hrozba deportace

"Vysoký počet nesprávných rozhodnutí ze strany BaMF je podle mého názoru způsoben nízkou kvalifikací tlumočníků," říká Knud Wechterstein, který v Německu před lety pomáhal zakládat pobočku nevládní organizace Rainbow Refugees. Jak uvádí, polovina uprchlíků, které dostal na starosti, tedy celkem 22 osob, obdržela příkaz k deportaci.

"Náležitým školením si dotyčný uvědomí, že se řídí stereotypy, nebo dokonce že má homofobní názory," říká Cara Schwabová, projektová manažerka nevládní organizace Plus Mannheim, která se stará o homosexuální uprchlíky ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko. Speciálně vyškolení "zvláštní pověřenci" pro uprchlické otázky podle ní existují, ona se však dosud s žádným nesetkala.

Podle BaMF je v zemi registrováno 321 speciálních tlumočníků, ti však nejsou pro pohovory s žadateli o azyl automaticky k dispozici.

"Není to možné," upozorňuje tento spolkový úřad. "Mohlo by to kupříkladu vést i k nežádoucím prodlevám při sjednávání termínů pohovorů."

S takovým názorem ovšem nesouhlasí další organizace na podporu homosexuálních uprchlíků Queer Refugees Network, sídlící v Lipsku. Podle ní jsou tlumočníci na dobré úrovni a jsou schopni se do problémů běženců dobře vžít.

Chadar teď konečně získal status uprchlíka. Trvá však na tom, že pro homosexuální běžence je mimořádně důležité, aby během pohovorů, vedených v rámci azylového řízení, měli možnost hovořit svobodně a bez zábran.

Se stejnými problémy jako v Německu se ovšem gayové, lesby, bisexuálové a transgender lidé z řad běženců potýkají prakticky ve všech zemích, v nichž žádají o azyl či povolení k pobytu.

Podle serveru Pink News přitom stoupl počet "jinak orientovaných uprchlíků" v Británii oproti roku 2009 více než čtyřikrát. V roce 2014 jich tak na britských ostrovech bylo registrováno 1115.

O menšinách informují média zejména v negativním kontextu, říká koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek. Více v dalším díle DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 10 minutami

Makedonská pohraniční stráž našla opuštěný kamion se 47 migranty

Hlídka pohraniční stráže Severní Makedonie objevila v blízkosti hranic s Bulharskem a Řeckem opuštěný kamion, v němž bylo pět desítek ilegálně cestujících migrantů.

Kamion, jehož řidič utekl, hlídka objevila v pátek pozdě večer. V nákladním prostoru tohoto vozidla se schovávalo 47 migrantů pocházejících z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku, informovala policie.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Hokejový útočník Frk podepsal novou smlouvu s Los Angeles

Hokejový útočník Martin Frk podepsal novou dvouletou smlouvu s Los Angeles. Šestadvacetiletý hráč by si v příštích dvou letech měl v NHL vydělat celkem 1,45 milionu dolarů. Kings o tom informovali na svém oficiálním webu.

Odchovanec Karlových Varů zamířil do Los Angeles před sezonou, v předešlých letech působil v kanadsko-americké soutěži v organizaci Detroitu. Za Kings Frk zatím odehrál osm zápasů, vstřelil pět branek a přidal asistenci. Většinu sezony působil na farmě v týmu Ontario Reign v nižší AHL.

Frk působí v zámoří od roku 2010, po třech letech v juniorské soutěži QMJHL se snažil prosadit do kádru Detroitu, což se mu stabilně podařilo jen v sezoně 2017/18, kdy za Red Wings odehrál 68 utkání s bilancí jedenácti branek a čtrnácti asistencí. Většinu času strávil útočník s vyhlášenou tvrdou střelou na farmách v AHL a ECHL. Celkem zatím v NHL nastoupil k 108 utkáním (17+20).

Loni se rodák z Pelhřimova domluvil na smlouvě s Los Angeles, která mu v případě pobytu v NHL zajišťovala plat 700.000 dolarů. Podle nového kontraktu si mírně polepší, podle webu capfriendly.com má ale garantovaný stejný plat v NHL i AHL.

před 1 hodinou

V Afghánistánu začala platit sedmidenní dohoda o omezení násilí, v zemi zůstává relativní klid

V Afghánistánu v sobotu začala platit dohoda o sedmidenním omezení násilí. V některých částech země se sice bojovníci radikálního hnutí Tálibán střetli s afghánskými bezpečnostními silami, celkově však byla situace poměrně klidná a střety ani na jedné straně nevyvolaly žádné znepokojení. Informují o tom zahraniční média.

Tálibán má 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Podmínkou podpisu je ale dodržení dohody o omezení násilí v Afghánistánu. Tu Spojené státy považují za test, zda Tálibán skutečně dokáže udržet své bojovníky pod kontrolou, upozornila agentura DPA.

Podpis mírové dohody by mohl být prvním krokem ke stažení části z asi 13 tisíc amerických vojáků působících v Afghánistánu. Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

Další zprávy