Paříž - Francouzský prezident Francois Hollande má za sebou horké chvilky.

Na úterní odpoledne svolal konferenci, kde představil takzvaný Pakt odpovědnosti, tedy recept na oživení hospodářství země.

Novináře ovšem mnohem více než ekonomické vize hlavy státu zajímalo něco zcela jiného, a to prezidentovy údajné milostné avantýry s herečkou Julií Gayetovou.

Na ty ostatně mířila i jedna z prvních otázek. Šéf Elysejského paláce reagoval, že dotaz chápe, nicméně uspokojivou odpověď více než 500 žurnalistů z celého světa nedal.

Prohlásil, že momentálně prožívá "těžké chvíle", nicméně "soukromé záležitosti by měly být řešeny v soukromí".

Je první dámou Francie stále novinářka Valerie Trierweilerová? Ani v tomto případě prezident neuspokojil zvědavost Francouzů. Dotaz odbyl odpovědí, že veřejnost bude mít jasno před jeho únorovou návštěvou Spojených států.

Francoise Hollande sice není ženatý, ale Trierweilerová doposud je jeho "oficiální partnerkou". Po zveřejnění zpráv o aféře byla hospitalizována.

Francouzi mu rozumějí

Komentátoři se ještě před tiskovou konferencí shodovali, že aféra může prezidentovy reformy nejen zcela zastínit (což by zkomplikovalo jejich budoucí prosazování), ale dokonce ohrozit Hollandovu politickou kariéru.

Mluvčí Socialistické strany, za niž současný prezident kandidoval, sice neustále opakuje, že jde o ryze soukromou záležitost, ale opozice už ukázala, že hodlá skandálu, jenž vypukl minulý pátek, co možná nejvíc využít.

Média v úterý měla poprvé možnost prezidenta s informacemi - jež jako první zveřejnil magazín Closer - konfrontovat.

Prezidenta neuchránilo ani to, že podle bleskových průzkumů veřejného mínění je notná část veřejnosti na jeho straně a míní, že jeho soukromý život s výkonem veřejné funkce nijak nesouvisí.

Pakt odpovědnosti

Pakt odpovědnosti, tedy balíček ekonomických reforem, se přitom měl stát jedním z nejdůležitějších materiálů, jež prezidentská kancelář doposud vypracovala.

Počítá například s tím, že by se firmy - výměnou za přijímání nových zaměstnanců - těšily daňovým úlevám a menší byrokratické zátěži, vypočítává zpravodajská stanice France 24.

Krom toho, že reformy měly vlít novou krev do žil francouzské ekonomiky, která se potýká s 12% nezaměstnaností, měly také vrátit důvěru občanů v prezidenta.

Ten je totiž v současnosti jedním z nejméně oblíbených prezidentů v historii země. Nyní tak mohou být zmíněné cíle ohroženy.