reklama
 
 

Červi jako krmivo pro zvířata? Zájem roste, larvy vonící jako arašídy lákají i McDonald's

21. 4. 2018 20:10
Chovatelé domácích zvířat, drůbeže a ryb hledají alternativy k sójové a rybí moučce. Na řadu přichází hmyz.

Langley - V hliníkových kontejnerech, naskládaných po deseti nad sebou, se to v prostorách firmy Enterra Feed na předměstí kanadského Vancouveru jen hemží larvami bráněnky. Požírají starý chléb, zahnívající manga, přezrálé ananasové melouny a rozbředlé cukety.

Enterra Feed však není skládkou biologického odpadu. Je to hmyzí farma.

Firma ve velkém chová dvoukřídlý hmyz rodu Stratiomys, bohatý na proteiny, a ten pak zpracovává na krmivo pro ryby, drůbež a domácí mazlíčky. Když jsou larvy náležitě vykrmeny, tepelně se zpracují, zbaví oleje a pak je pracovníci farmy semelou na hnědý prášek. Voní jako pražené arašídy.

Zatím neveliký, avšak rychle rostoucí sektor hmyzích farem začíná zajímat investory a velké producenty krmiv pro zvířata. Již dnes zaznamenávají obrat okolo 400 miliard dolarů ročně. Největšími zájemci jsou společnosti Cargill, Wilbur-Ellis či Buhler.

Možnosti využití hmyzích farem v současnosti studuje i obří řetězec McDonald's, který hledá alternativu k proteinům získávaným ze sóji, jimiž krmí svá kuřata.

"Jsme zatím ve stádiu zkoumání konceptů," řekla agentuře Reuters Nicola Robinsonová, manažerka dodavatelského řetězce koncernu. "První výsledky nás povzbudily, a tak pokračujeme ve výzkumu," doplnila.

Udržitelná úroveň proteinu 

Fakt, že se o hmyzí farmy zajímá i společnost jako McDonald's, jen ukazuje, jaký potenciál mají. Velké firmy z resortu zemědělství zkoumají ovšem i další nutriční alternativy, jako jsou luštěniny, řepka, řasy či bakteriální proteiny.

Globální růst populace a rozmach střední třídy v posledních čtyřech desetiletích vedl k navýšení konzumace masa o padesát procent. A také k obavám, že by lidstvo mohlo mít záhy nouzi o proteiny. Měnící se klima a jeho dopady na životní prostředí ohrožují tradiční zdroje potravy včetně zemědělské produkce a rybolovu.

"Udržitelná úroveň proteinu je klíčovou výzvou," říká Benoit Anquetil, šéf divize strategií a moderních technologií u společnosti Cargill.

Ačkoliv je v poslední době kladen důraz na zdravou výživu, podíl masa na celkovém složení jídelníčku lidstva stále narůstá. Stále víc lidí si ho může dovolit. Proto je potřeba navýšit produkci potravin s vyšším obsahem proteinů a tím i zajistit dostatek krmiva pro chovná zvířata, která jsou jejich zdrojem.

Aby farmáři vyprodukovali půl kila kuřecího masa, potřebují k tomu kilogram krmiva. U půl kila vepřového to jsou již dva kilogramy.

Dlouhodobě udržitelným řešením však není navýšení produkce sóji, jak se před lety věřilo. Je totiž spojena s odlesňováním, zejména v zemích třetího světa, a přílišným používáním chemických hnojiv. Totéž platí pro krmivo z rybí moučky vzhledem k tomu, že populace ryb v mořích se nestačí obnovovat kvůli nadměrnému výlovu.

Ryby rády hmyz

Hmyz jako zdroj proteinů v lidské stravě je vhodnou alternativou. Ne každý je však připraven pojídat červy, cvrčky či brouky. Tento problém ale odpadá, pokud hmyzí moučku použijeme jako krmivo pro chovná zvířata, drůbež či ryby.

Firma Beta Hatch z amerického Seattlu, zabývající se chovem larev potemníka, nabízí svou produkci rybím farmám a doufá, že obrat navýší díky investicím od Wilbur Ellisu.

"Objem dodávek rybí moučky má své limity a produkce rybích farem neustále roste," říká předseda představenstva společnosti Andrew Loder. 

Spotřeba rybího masa produkovaného farmami postupně roste a to bude znamenat i vyšší poptávku po alternativních zdrojích krmiva a tím i vyšší ceny.

Rybí moučka se dnes vyrábí převážně z ančoviček, sleďů a dalších olejnatých ryb chycených na volném moři. Představuje čtvrtinu krmiva pro ryby z farem. Zbytek tvoří obiloviny a sojová moučka. Vzhledem k tomu, že chovány jsou vesměs lososovité ryby, je nezbytné hledat doplněk k obilí a sóje.

"Ryby můžete krmit obilím," připouští Andrew Vickerson, vedoucí odboru moderních technologií u společnosti Enterra. "Budou růst, ne však tak rychle a navíc budou náchylné k nemocem."

Snadný chov

Larvy bráněnky se snadno krmí, rychle rostou a mají pak vysoký obsah proteinu a jejich tuk je snadno stravitelný. Navíc jejich tělo obsahuje hodně vápníku a železa. A hlavně - spořádají v podstatě jakýkoli druh zeleniny.

Larvy potemníka zase při chovu spotřebují jen malé množství vody a jsou schopny konzumovat obiloviny, které se nehodí pro dobytek, aniž by přitom v sobě ukládaly škodlivé toxiny.

Oproti tomu cvrčci, kteří jsou oblíbenou pochutinou v některých asijských zemích, jsou velmi vybíraví. Navíc jsou velmi hluční, a pokud se jim podaří uniknout ze zajetí ve větším množství, mohou na úrodě v okolí napáchat nedozírné škody.

Když jsme se lidí v Ugandě ptali, jestli by chtěli raději kilo termitů, nebo kilo hovězího, skoro všichni si vybrali termity, říká Joshua Evans. | Video: |  14:52

autoři: Reuters, Zahraničí | 21. 4. 2018 20:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama