Je to nebývalá tragédie. Kvůli pesticidům i změně klimatu vymřely tři čtvrtiny hmyzu, varují vědci

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 19. 10. 2017 19:28
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Jde o další velkou ránu pro ekosystém, obávají se vědci v nové studii. Podle ní od roku 1989 ubylo více než tři čtvrtiny hmyzu. Ptáci tak přijdou o potravu a rostliny nebude mít kdo opylovat, varují odborníci. O vymírání hmyzu se podle nich "postaraly" klimatické změny i používání pesticidů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín - Máte rádi uzeného lososa? Nebo třeba med? Brzo se může stát, že tyto potraviny nebudou běžně k dostání.

Za uplynulých 27 let vymřely více než tři čtvrtiny hmyzu. A právě ten má obrovský vliv nejen na zemědělskou výrobu, ale potažmo i na celý ekosystém.

Odborníci tak varují před "alarmující situací".

"Hmyz tvoří dvě třetiny veškerého života na Zemi, výrazně ho ale ubylo. Pokud přijdeme o hmyz, přijdeme o všechno," obává se Dave Goulson z britské univerzity v Sussexu. Ten dokonce mluví o "ekologickém armagedonu".

Na vymírání hmyzu upozornila studie entomologů z Radboudovy univerzity v Nizozemsku a německé Entomologické společnosti v Krefeldu. Ve středu ji uveřejnil vědecký časopis PLOS One.

Výzkum začal v roce 1989 a ukončen byl teprve loni.

Klíčovou pomůckou byla takzvaná Malaiseho past. Jde o zařízení, které chytí letící mouchu nebo třeba včelu do speciální lapací komory.

Kdo opyluje květiny?

Studie přinesla dvě zásadní čísla. Během sledovaných let postupně ubylo 76 procent hmyzu. Obzvláště bolestné pak bylo léto, kdy šlo až o 82 procent. Přitom právě v letních měsících hmyz nejvíce "ožívá".

Tento živočišný druh je však pro přírodu naprosto zásadní hned z několika důvodů. 

Zhruba čtyři pětiny planě rostoucích rostlin spoléhají na opylování a asi tři pětiny ptáků se hmyzem živí, zdůrazňuje studie. Jako potrava pak slouží například i pro plazy, ryby nebo netopýry.  

"Jestli rádi jíte lososa, můžete poděkovat drobným mouchám, kterými se tato ryba v mládí živí," uvádí jako příklad Scott Black z americké neziskové společnosti Xerces Society, která se soustřeďuje na životní prostředí.

Mizí i z chráněných parků

Vědci sledovali výskyt hmyzu napříč 63 přírodními rezervacemi v Německu, což je podle nich o to více alarmující - hmyz evidentně mizí i z chráněných území.

"Všechny tyto oblasti jsou chráněné a většinou jde o dobře spravované přírodní rezervace. Přesto se i tam dramatický úbytek objevil," cituje britský server The Guardian Caspara Hallmanna z Radboudovy univerzity.

Tomu přikyvuje i Tanya Lattyová, entomoložka z univerzity v Sydney, která však na výzkumu nespolupracovala. "Nemáme důvod pochybovat, že se tohle děje i všude jinde," uvedla pro americkou televizi CNN

Zjištění, že hmyz mizí z povrchu zemského, není novinkou. Na rozdíl od nynější studie se ale řada předchozích výzkumů zaměřovala většinou jen na jeden typ hmyzu. Často se tak psalo o vymírání včel nebo třeba motýlů. Tentokrát ale vědci neopominuli jediný druh. 

Studii však někteří vědci kritizují i jako nedůslednou. Například podle Johna Loseyho z Cornellovy univerzity v New Yorku Malaiseho past neumí lapit hmyz většího vzrůstu.

Hmyz už neobtěžuje ani řidiče

Experti se také snažili zjistit, co mizení hmyzu způsobuje. Shodli se hned na několika hlavních faktorech.

Za úbytkem mohou stát klimatické změny, používání pesticidů nebo likvidace přirozeného prostředí, které hmyz k životu potřebuje. Příkladem posledního faktoru je vznik monokultur - tedy porostů, které tvoří jediná plodina. 

"Současná zemědělská krajina představuje pro hmyz nepřátelské prostředí. Je to jako poušť, ne-li horší," vysvětluje spoluautor studie Hans de Kroon.

Jenže přesná data, která by ukázala, co má ve výsledku největší podíl na mizení hmyzu, chybí.

Jak však upozorňuje britský vědec Goulson, důkazy o "armagedonu" jsou nezpochybnitelné. V lehké nadsázce zmiňuje i řidiče aut. Ti dříve pozorovali na předních sklech svých vozidel mnohem více hmyzu.

"Tohle léto jsem cestoval napříč Francií a člověk by očekával, že budu mít čelní sklo plné hmyzu. Nemusel jsem ale zastavit ani jednou, abych ho očistil," dodal.

Lidstvu ze statistického hlediska vymření nehrozí, ale už dříve se stalo, že i početné živočišné druhy vymřely, říká biolog David Storch. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden ve středu za diplomatické roztržky vyvolané novým bezpečnostním paktem s Austrálií telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie svého ambasadora minulý týden povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostního partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakci neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

O funkci rektora Univerzity Karlovy se uchází současná prorektorka a bývalý děkan Filozofické fakulty

O funkci rektora Univerzity Karlovy v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty Univerity Karlovy Michal Stehlík. Ve středu v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. Sdělil to předseda Akademického senátu univerzity František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

"Můžu konstatovat, že do standardní doby byly podány pouze dva návrhy (na rektora), a to paní profesorka Králíčková a pan profesor Stehlík,“ uvedl Zahálka. I když teoreticky se ještě někdo mohl přihlásit třeba datovou schránkou na poslední chvíli, další kandidáty Zahálka neočekává. "Na podatelně, ve spisové službě a na sekretariát (akademického) senátu nikdo nic dalšího nedoručil," řekl. Kandidáti se představí akademickému senátu 15. října.

Zdroj: ČTK
Další zprávy