Hluboký spánek jako brána ke smrti. Je to eutanazie, či ne?

Martin Novák Martin Novák
19. 3. 2015 15:25
Francouzští poslanci schválili zákon o možnosti podání pilulky, která nevyléčitelně nemocné pacienty na jejich přání uvede do nevratného bezvědomí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Paříž/Praha - Není to eutanazie, ale velmi se jí to blíží.

Dolní komora francouzského parlamentu schválila v úterý přelomový zákon o tom, že lidé, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, mohou své utrpení zkrátit takzvanou pilulkou hlubokého spánku.

Člověk po jejím požití upadne do nevratného bezvědomí, ve kterém pak zemře. "Spí před smrtí, aby se vyhnul utrpení," řekl předkladatel zákona, poslanec za pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) a původním povoláním lékař Jean Leonetti.

Nový zákon tedy umožní lékařům podat silná sedativa pacientovi, který o to požádá.

Je to největší změna od roku 2005, kdy Francie uzákonila pasivní eutanazii. Ta umožňuje smrtelně nemocnému člověku nepodávat léky.

"Pacient musí být prokazatelně na konci své životní cesty a trpět i přes péči, která je mu poskytnuta. Když jsou tyto podmínky splněny, jsem povinen aplikovat sedativa, která jsou silná a působí, dokud pacient nezemře," uvedl k návrhu Leonetti.

Profesor Pavel Pafko je toho názoru, že jde o slovíčkaření.

"Nevratné bezvědomí rovná se konec života a smrt. Je to samozřejmě eutanazie. Někdo to nazve tak, někdo jinak. Ale už dnes záleží na pacientovi. Hypnotika na spaní se předepisují zcela běžně, a když mu lékař předepíše celou tubu, je na každém, zda si vezme jednu pilulku denně, nebo všechny naráz. V takovém případě dojde ke stejnému konci jako lidé po těch tabletách ve Francii," řekl uznávaný český lékař Aktuálně.cz.

"V každém případě je základní podmínkou dobrovolnost. Souhlas pacienta. On si to musí žádat. Jednat bez jeho vědomí znamená vraždit."

Církve a někteří lékaři ve Francii proti návrhu, který ještě musí schválit Senát, protestují.

Od eutanazie se podání "pilulky hlubokého spánku podle nich liší jen tím, že ji nepatrně oddálí".

"Jedná se o krajní řešení, které pouze dává tuto možnost, ale naprosto ji nepaušalizuje. Přistupuje se k ní až po vyčerpání všech jiných možností. Aby bylo možné o podobných opatřeních uvazovat třeba i u nás, je zapotřebí nejprve zajistit dostatečnou a dostupnou paliativní péči. Tedy aby se dostalo všem, kdo to potřebují, podpory a mírnění trýznivých příznaků. Teprve poté, co selhala kvalitní paliativní léčba, je podle mého názoru možné uvažovat o těchto v podstatě krajních řešeních," řekla Aktuálně.cz k francouzskému návrhu ředitelka Gerontologického centra v Praze docentka Iva Holmerová.

"Pokud se takto díváme do zahraničí, neměli bychom zapomínat, že například v České republice umírají lidé i v sociálních zařízeních, kde je zdravotní péče jen velmi málo dostupná."

Ze 437 poslanců hlasovalo proti jen 34. Shodou okolností byli proti hlavně poslanci z Leonettiho Svazu pro lidové hnutí.

"Domnívám se, že problematika je těžko pochopitelná pro lidi, kteří s umírajícími nepracují. Nechci se k tomu vyjadřovat kategoricky, velmi silným faktorem je strach ze samotného umírání, ze smrti. Každopádně pokud někdo podá pacientovi pilulku, která mu přivodí hluboké bezvědomí, tak dojde v organismu ke změnám a smrt se dostaví dříve," vysvětluje profesorka Hana Matějčková Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Fakultní nemocnice v Brně.

Ve Francii se loni rozproudila velká debata na dané téma po těžké autonehodě osmatřicetiletého Vincenta Lamberta. Upadl do kómatu a vegetativního stavu.

Jeho manželka chtěla, aby mu lékaři umožnili zemřít, jeho rodiče byli proti. Spor na začátku letošního roku doputoval až k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V České republice oživil diskusi o eutanazii případ zdravotní sestry v nemocnici v Rumburku, která podle policie usmrtila šest pacientů draslíkem. V současné Poslanecké sněmovně ale nemá dobrovolná smrt velkou podporu, zjistil průzkum Aktuálně.cz.

"Setkala jsem se u pacientů s mnoha žádostmi, jestli už taková pilulka u nás není, že by toho rádi využili. Zákon ovšem nic takového neumožňuje," říká profesorka Matějčková Kubešová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ČEZ nabere do Temelína kolem 100 nových zaměstnanců

ČEZ letos přijme do jaderné elektrárny Temelín asi 100 lidí. Potřebuje je na různá místa v provozu i jako operátory. Fluktuace v Temelíně je jedno procento, jde hlavně o generační obměnu. Při hledání nových pracovníků pomáhá elektrárně spolupráce s technickými vysokými školami. Temelín přijme zaměstnance do provozu, na pozice spjaté s bezpečností, řízením techniky, péčí o zařízení, IT i nové operátory. "Budeme pokračovat ve standardní generační obměně a ve vykrývání běžných personálních potřeb, což znamená nábor téměř stovky nových lidí," řekl mluvčí. Fluktuace v Temelíně, který má 1288 zaměstnanců, je nízká. Z elektrárny dobrovolně ročně odejde pár lidí, asi procento ze všech zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy