Hladina oceánů vzrostla nejvíc za 6000 let

ČTK ČTK
15. 10. 2014 13:42
Nová studie varuje: Dvaceticentimetrový vzestup hladiny oceánů, k němuž došlo od začátku 20. století, nemá za posledních 6000 let obdoby.
Baltské moře, satelitní snímek.
Baltské moře, satelitní snímek. | Foto: Envisat/ESA

Washington - Dvaceticentimetrový vzestup hladiny oceánů, k němuž došlo od začátku 20. století, nemá za posledních 6000 let obdoby. Uvádí to studie mezinárodního týmu vědců.

Za nebezpečným fenoménem podle ní stojí globální změna klimatu a tání ledovců.

Americké ministerstvo obrany zároveň zveřejnilo zprávu, podle níž představují klimatické změny bezprostřední riziko pro bezpečnost USA.

Dramatických 150 let

Studie publikovaná v aktuálním vydání časopisu Proceedings americké akademie věd porovnává úroveň oceánů za 35 000 let - od poslední doby ledové.

Ze zkoumaného období představovalo posledních 6000 let relativně neměnnou úroveň hladiny oceánu až do druhé poloviny 19. století. Posledních zhruba 150 let však přineslo dramatickou změnu, kdy začala hladina stoupat.

"Myslím si, že se to děje jasně v důsledku rostoucích teplot," uvedl hlavní autor studie, australský vědec Kurt Lambeck. Oteplování Země působí na oceán dvěma způsoby - jedním je takzvaná teplotní roztažnost neboli nárůst objemu vody s rostoucí teplotou, druhým pak tání ledovců zásobující oceány další vodou.

Vědci k závěru jedné z nejpropracovanějších studií na toto téma dospěli na základě dvě desítky let trvajícího sběru a analýzy sedimentů na několika místech světa - od Británie po Seychely.

Růst hladiny podle nich významně zrychlil v posledních dvou desetiletích.

Zatímco v průběhu většiny 20. století činil 1,7 milimetru za rok, mezi lety 1993 a 2010 to bylo již 3,2 milimetru.

Obavy Pentagonu

Pentagon v pondělí zveřejnil zprávu, která konstatuje, že klimatické změny představují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost Spojených států.

Americká armáda se podle ní začne přizpůsobovat rostoucím hladinám moří, rozšířenějším obdobím sucha či prudším úderům bouří.

"Úbytek ledovců vytvoří tlak na zdroje vody na některých místech naší polokoule. Devastace hurikány může zasít sémě nestability. Sucha a nedostatečná úroda mohou zanechat miliony lidí bez prostředků k životu a rozpoutat vlnu masové migrace," prohlásil americký ministr obrany Chuck Hagel.

Americké úřady hovoří o bezpečnostních hrozbách v souvislosti se změnou klimatu již delší dobu, za bezprostřední ohrožení vyžadující okamžitou reakci však Pentagon podle listu New York Times označil měnící se podnebí vůbec poprvé.

A zatímco dosud řešila armáda USA zejména možné následky růstu hladiny oceánů na své námořní základny a podobná témata, podle nové zprávy zahrne klimatická rizika do své strategie, například při řešení potenciálních hladomorů v Africe.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy