Zubov popisuje, že si je vědom, že v Rusku nyní za kritiku války na Ukrajině hrozí tvrdě postihy. Přesto to v rozhovorech a přednáškách, které plánuje v Praze i jinde po Evropě, učiní. "Je nezbytné říkat pravdu. Co se s námi v Rusku stane, až se vrátíme, nevíme. Není to na nás, ale na nich," uvádí. "Rozumím, že mnoho riskujeme, ale nedá se nic dělat, musíme pokračovat," souhlasí s ním jeho syn Daniil, bývalý novinář a nynější mluvčí opoziční Strany lidové svobody (PARNAS).
Mnoho lidí s podobným názorem z Ruska po začátku invaze uteklo. Většina ale zůstala a nyní se podle historika potýká s psychickými problémy. "Je těžké bydlet v zemi, která podnikla agresivní válku proti jinému státu, zabíjí a ničí města a vesnice. Lidé kvůli tomu mají deprese. Já sám je občas cítím," přiznává světoznámý akademik, který vedl tým autorů uznávané knihy Dějiny Ruska 20. století.
Negativní dopady války však pociťují všichni Rusové - i ti, kteří s invazí souhlasí, což může podle dvojice být až 50 procent obyvatel země. "Nejen že rostou ceny, větším problémem je, že mnozí přišli o práci. Hodně továren, podniků a mezinárodních organizací zavřelo, a lidé se tak ocitli bez příjmu. Trpí tím hlavně střední a vzdělaná třída," říká Andrej Zubov. Ze stejného důvodu ztratil zaměstnání i Daniil Zubov, který před invazí řídil komunikaci finanční společnosti využívající bankovní systém SWIFT, na nějž hned zpočátku invaze dopadly evropské sankce.
Odchod z Ruska za současné situace však tito lidé jako řešení nevnímají. "Většina by si dobrou práci v Evropě nenašla. I tady existuje nezaměstnanost, a když už by někde vhodná pozice byla, dostane ji spíš člověk prchající z Ukrajiny," domnívá se Zubov starší. Proto si podle něj i podporovatelé ruského prezidenta přejí, aby válka co nejdřív skončila.
O válce se mluví jen v soukromí
Jako bezzubé se ukázaly i demonstrace proti válce, které se konaly zejména ve velkých ruských městech. Podle historika lidé o invazi nyní mluví hlavně za zavřenými dveřmi. "V regionálních vládách jsou občas velmi progresivní lidé, kteří vědí, jak je tato válka destruktivní. Veřejně by to ale nikdy neřekli," líčí Zubov mladší. To stejné podle něj platí pro běžné Rusy. "Mnoho z nich se snaží tématu vyhýbat, nervuje je to. Většina ale rozumí situaci a cítí se zodpovědní, chtějí se ale skrýt před realitou," dodává.
Daniil Zubov po Rusku cestuje a mluví s lidmi přímo. Radí jim, které zpravodajské kanály přinášejí nezávislé a objektivní zpravodajství, nebo si s nimi povídá o jejich názorech. "Mnozí válku nepodporují, ale protože na Ukrajině zemřeli jejich krajané, přijde jim jako povinnost podporovat ruské vedení," popisuje své poznatky.
Před realitou války se však neschovají obyvatelé menších měst, odkud na Ukrajinu putovalo velké množství vojáků. "Rusové zde vojenskou službu vnímají jako poctu, získávají tím i sociální podporu pro svou rodinu. Ale ani oni nechtějí na Ukrajině zemřít, někteří se snaží dostat z bojů pryč a najít si práci někde za hranicemi," vysvětluje Zubov mladší.
Dědictví Sovětského svazu
Andrej ani Daniil Zubovovi nyní na změnu režimu v Moskvě příliš nespoléhají. Podle bývalého novináře veřejnost podobně jako v Bělorusku, kde režim potlačil obrovské protesty, nic nesvede. Zapojit by se musely elity. "Jejich příslušníci se necítí dobře, přicházejí o peníze a obchodní i politické konexe, takže se chtějí vrátit do situace, jaká panovala před invazí. Z války těží jenom Putin a propagandističtí novináři," domnívá se.
Jeho otec upozorňuje, že proměnit se musí hlavně ruská společnost, protože její podstatná část funguje jako za dob Sovětského svazu. "Putin nechce demokracii, protože to není jeho způsob života - když byl agentem KGB, tak se moc distribuovala vertikálně, od shora dolů. To stejné platí pro miliony lidí, kteří si pamatují život v SSSR, kde se stejně organizovalo všechno, nejen vláda, ale například i vztah mezi manžely či rodiči a dětmi," vysvětluje historik.
Jeho syn je však smířlivější. "Věřím, že tahle válka bude znamenat konec sovětského Ruska a doufám, že brzy uvidíme nové demokratické vedení. Putin je muž minulosti," míní.
