


Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.

Odpůrci přijímání uprchlíků z Ukrajiny převažují nad jejich zastánci vůbec poprvé v historii měření. Ukázal to nejnovější průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS), které jej provádí od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.
Jde o výrazný obrat v zemi, která byla po začátku ruské invaze považována za jednoho z nejspolehlivějších evropských spojenců Ukrajiny.
Průzkum ukázal, že 52 procent respondentů se domnívá, že Polsko by nemělo přijímat uprchlíky z oblastí zasažených válkou na Ukrajině. Opačný názor zastává 42 procent dotázaných.
Většina respondentů zároveň považuje pomoc Ukrajincům za příliš rozsáhlou, nepodporuje ale její plošné omezování. Podle autorů studie se zhoršující postoj Poláků k Ukrajincům zařazuje do dlouhodobého trendu, který je patrný už od poloviny roku 2023.
Ještě krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podporovalo přijímání uprchlíků 94 procent respondentů, upozornil web polského rozhlasu RMF24.
Současný průzkum navazuje na trend, který CBOS zaznamenává už delší dobu. Ještě na začátku letošního roku ale zastánci přijímání uprchlíků těsně převažovali.
V náladách polské veřejnosti se odráží i konflikt, který se mezi Ukrajinou a Polskem naplno rozhořel na konci května poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil čestný název „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády“.
Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) je na Ukrajině často vnímána jako symbol boje za nezávislost. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž její příslušníci zavraždili desítky tisíc polských civilistů.
Zelenského krok následně vyvolal v Polsku ostrou reakci prezidenta Karola Nawrockého i kritiku dalších polských politiků. Že se spor promítl také do nálad veřejnosti, potvrdil na začátku července i průzkum agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita. Podle něj celá aféra zhoršila pohled na Ukrajince u 33,6 procenta Poláků.
Po začátku ruské invaze Polsko otevřelo své hranice milionům uprchlíků a stalo se hlavním logistickým uzlem západní pomoci Ukrajině. Podle agentury OSN pro uprchlíky v zemi stále žije více než milion Ukrajinců. Přibližně 69 procent z nich pracuje a podle analýz OSN tak významně přispívají i k růstu polské ekonomiky. Většinu uprchlíků tvoří ženy.
Nejnovější průzkum CBOS ukázal rostoucí skepsi také vůči rozsahu pomoci ukrajinským uprchlíkům. Podle 54 procent respondentů je příliš velká. Za přiměřenou ji považuje 40 procent Poláků a pouze tři procenta si myslí, že je nedostatečná.
Přijímání ukrajinských uprchlíků nejčastěji podporují voliči vládní Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a levicových uskupení. Naopak odpor převažuje mezi voliči opoziční strany Právo a spravedlnost i pravicových stran Konfederace svoboda a nezávislost a Konfederace polské koruny.
Průzkum zároveň ukázal, že Poláci nerozlišují všechny formy pomoci stejně. Zatímco většina podporuje omezení bezplatné zdravotní péče pouze na osoby odvádějící zdravotní pojištění, odebrání bezplatného ubytování matkám s malými dětmi většina respondentů odmítá.



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.