Historická volba Švédů: Triumf pravice, zdar extremistů

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
20. 9. 2010 0:22
Vládu bude znovu sestavovat pravice, kvůli extremistům ale nemá absolutní většinu
Premiér Fredrik Reinfeldt a jeho hlavní vyzyvatelka, šéfka sociálních demokratů Mona Sahlinová se utkali v předvolební televizní debatě
Premiér Fredrik Reinfeldt a jeho hlavní vyzyvatelka, šéfka sociálních demokratů Mona Sahlinová se utkali v předvolební televizní debatě | Foto: Reuters

Stockholm - Hned nadvakrát učinili Švédové ve volbách zápis do politické historie své země: dvakrát po sobě se podařilo zvítězit pravici a do parlamentu se dostala protipřistěhovalecká strana.

Koalice vedená dosavadním pravicovým premiérem Fredrikem Reinfeldtem získala nejvíc hlasů a podle předběžných výsledků obsadí 173 křesel, což je o pouhé dvě méně, než potřebovala k absolutní většině ve 349členném parlamentu. Levicová opozice bude mít 156 poslanců.

Tento výsledek způsobil úspěch Švédských demokratů. Strana, která postavila svou kampaň na kritice přistěhovalců z islámských zemí, překročila poprvé čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu a jejích 20 mandátů zabránilo Reinfeldtovi získat většinu. Jak Reinfeldt, tak levicoví sociální demokraté odmítají se Švédskými demokraty spolupracovat.

Vládu bude znovu sestavovat pravice

Premiér Reinfeldt již oznámil, že je připraven sestavit většinovou vládu a osloví za tímto účelem Zelené, kteří byli dosud považováni za spojence sociální demokracie. Jejich šéfka uznala porážku a prohlásila, že je na Reinfeldtovi, aby znovu sestavil vládu. Jeho druhou alternativou zůstává menšinový kabinet.

Koalice středopravicových stran se k moci dostala ve Švédsku na jedno funkční období v 90. letech a od roku 2006 vládla pod vedením šéfa liberálně-konzervativní Umírněné strany a premiéra Fredrika Reinfeldta. Mandát vládnout nyní získala podruhé v řadě, a to vůbec poprvé.

Poslankyně švédského parlamentu Karin Enströmová v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz připustila, že ve švédské společnosti se pravděpodobně odehrává podstatná změna nahrávající změně politického trendu. "Lidé zjistili, že jsme schopni vládnout a že všechny důležité součásti sociálního systému dál ve Švédsku fungují," vysvětlila úspěch své strany ve volbách Enströmová.

Snížení daní zabralo

Podle ní se ve Švédsku stalo populární snížení daní, které Reinfeldtova vláda prosadila.

"Švédové mají velmi dobrou pracovní morálku, proto jsem přesvědčená, že mnohým z nich se prostě líbí, že pokud pracují, tak si nyní vydělají víc," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz poslankyně, která kandiduje v jednom ze stockholmských obvodů. Vzhledem k tomu, že je pětkou na kandidátní listině, z níž bylo při posledních volbách zvoleno 17 poslanců, má reálnou šanci znovu ve švédském parlamentu usednout.

Podle Enströmové se hlavní témata voleb nijak nelišila od jiných zemí, v nichž se v období po ekonomické krizi konají volby. Šlo hlavně o zaměstnanost, ekonomiku, daně a pak rovněž témata související se školstvím a vzděláním obecně.

Zahraniční politika podle Enströmové, která je členkou výboru pro obranu a předsedkyní vládní obranné komise, nehrála v kampani zásadní roli. Sociálnědemokratická opozice se přesto snažila profilovat odporem k americké vojenské přítomnosti v zemích, jako je Německo či Jižní Korea.

Po volbách se chce obnovená pravicová vláda podle slov Enströmové soustředit na další snižování daní a pak také na otázky bezpečnosti a boje se zločinem.

Předvolební plakát strany Švédští demokraté, která je pro omezení imigrace
Předvolební plakát strany Švédští demokraté, která je pro omezení imigrace | Foto: Reuters

Historický úspěch protipřistěhovalecké strany?

To druhé může být důležité především jako odpověď na stoupající vliv Švédských demokratů, strany, která si jako hlavní programový bod vytkla boj s přistěhovalectvím z muslimských zemí. Jejich podpora ve Švédsku roste pozvolna, ale v posledních letech stabilně.

V parlamentních volbách v roce 2006 získali Švédští demokraté 2,93 procenta hlasů, po čtyřech letech tak dokázali navýšit svůj volební zisk o další více než třetinu.

Všudypřítomní bodyguardi

Závěr předvolební kampaně se odehrál v době, kdy si Švédové připomínali výročí atentátu na bývalou ministryni zahraničí Annu Lindhovou, která byla zavražděna při nákupu ve Stockholmu v roce 2003.

Doby, kdy špičkoví politici vystupovali na veřejnosti bez osobních strážců, jsou ve Švédsku pryč. To se projevilo i během předvolební kampaně, která také díky tomu proběhla v klidu.

"Většina členů vlády i šéfka opoziční sociální demokracie Mona Sahlinová mají osobní strážce a policie je přítomna skoro na všech mítincích, jichž se účastní," popsala bezpečnostní opatření Enströmová.

Volební místnosti se ve Švédsku uzavřou ve 20 hodin, vzápětí budou zveřejněny první odhady výsledků.

Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru

 

Právě se děje

před 13 minutami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy