Tegu (Jižní Korea) - Mírové dohody bývají pevné tehdy, pokud jsou pro strany, které je podepsaly, ekonomicky výhodné.
Severní Korea a Jižní Korea sice ani šedesát let po skončení války na Korejském poloostrově žádnou smlouvu o míru nepodepsaly a panuje mezi nimi jen příměří, ale plán na výstavbu plynovodu z Ruska na jih Koreje může udělat mnoho pro odvrácení dalších krizí a potenciálních konfliktů mezi oběma nepřáteli.
Na Světovém energetickém kongresu v jihokorejském městě Tegu ruská delegace "oprášila" návrh na stavbu potrubí od nalezišť zemního plynu na ostrově Sachalin přes Vladivostok a severokorejské území do Jižní Koreje.
Pro oba korejské státy i Rusko by to bylo výhodné. Gazprom by ročně prodal Soulu přibližně deset miliard kubíků zemního plynu a Korejská lidově demokratická republika (KLDR) by si navíc přišla na peníze z poplatků za tranzit plynu.
"Je to pro obě strany klíčový projekt a vyjednáme cenu, množství dodaného plynu i možnou trasu plynovodu," citoval list Financial Times ruského ministra energetiky Alexandra Novaka, který v Tegu jednal kromě jiných i s jihokorejskou prezidentkou Pak Kun-hje.
Předběžnou dohodu o projektu podepsal ruský Gazprom s jihokorejskou plynárenskou společností Kotas už před dvěma lety, ale pokroku bránil politický vývoj v oblasti.
Na konci roku 2011 zemřel severokorejský vůdce Kim Čong-il, takže režim se věnoval hlavně předání moci do rukou Kimova syna Kim Čong-una.
Nedávná krize, způsobená severokorejským pokusným atomovým výbuchem a testem rakety dlouhého doletu, vážná jednání znovu odsunula.
A nastolila otázku, zda Pchjongjang jednoho dne nezneužije plynovod jako prostředek nátlaku na Jižní Koreu. Přerušením dodávek přes své území.
Podle ruských zdrojů se ale počítá s tím, že jako investor by se na projektu podílela také Čína. Na obchodu s ní je Severní Korea životně závislá, takže čínská vláda by garantovala dodržování závazků ze strany KLDR.
Specializovaný časopis Energy Tribune před časem napsal, že severokorejské vedení předběžně souhlasilo s plynovodem, ale žádalo pro Rusko neúměrně vysoké tranzitní poplatky. Daleko převyšující výši poplatků kdekoliv jinde ve světě.
Na summitu Asijské rady pro spolupráci v Tichomoří (APEC) před dvěma týdny se ruský prezident Vladimir Putin o projektu korejského plynovodu také zmínil. Podle něj je alternativou vést plynovod po dně oceánu. To by ale bylo mnohonásobně dražší.
Hospodářská spolupráce mezi severem a jihem Koreje se zatím omezuje na společnou příhraniční zónu Kesong, kde pracují severokorejští dělníci za nízké mzdy pro jihokorejské firmy.
Soul také poskytuje Pchjongjangu humanitární pomoc, protože od poloviny devadesátých let v KLDR opakovaně propukají vlny hladomoru a kritického nedostatku potravin.
Plynovod by byl historicky druhým spojujícím prvkem mezi rozdělenými částmi poloostrova od konce války v roce 1953. Před šesti lety byla obnovena jedna železniční trať z Munsanu na jihu do zóny v Kesongu na severu.
