Podle Hawkinga by lidé mohli mít za dvacet let trvalou základnu na Měsíci a kolonii na Marsu za 40 let.

"Zemí hrozí zničení"

"Nenalezneme nikde něco tak pěkného jako je Země, dokud se nevydáme do jiného slunečního systému," dodal světově uznávaný fyzik v Hongkongu. Při tamní přednášce se mu dostalo podobného přijetí, na jaké jsou zvyklé rockové hvězdy na koncertech.

Vědec uvedl, že pokud se lidé chtějí vyhnout tomu, že sami sebe vyhubí v příštích 100 letech, pak by měli vybudovat ve vesmíru trvalá osídlení, která mohou existovat bez podpory ze Země.

"Životu na Zemi stále více hrozí, že bude zničen nějakou katastrofou, náhlým globálním oteplením, jadernou válkou, geneticky vyšlechtěným virem či jinými nebezpečími, o kterých jsme dosud nepřemýšleli," uvedl 64letý britský vědec s pomocí speciálního komunikačního přístroje, bez kterého nemůže hovořit.

I génius chybuje

Hawking je autorem řady známých knih, například Stručné historie času, Hledání teorie všeho či Vesmíru v kostce. Věnuje se hlavně vzniku vesmíru, velkému třesku či teoriím o černých dírách.

Již desítky let trpí neuromotorickým defektem a s výjimkou několika prstů je zcela ochrnut a upoután na invalidní vozík. Zatímco Hawkingovo tělo je ochrnuté a neschopné řeči, vědcův mozek pracuje léta na plné obrátky.

Mnozí dokonce soudí, že díky svému postižení, které mu nedovoluje rozptylovat se běžnými starostmi, má schopnost dohlédnout dál než jiní.

I expert jako Hawking se někdy mýlí. V červenci 2004 popřel vlastní teorii z roku 1975, že černé díry ve vesmíru navždy pohltí vše, co jim přijde do cesty. Hawking uznal, že americký fyzik John Preskill měl pravdu, když jeho teorii zpochybnil.