Trump v Američanech jen uvolnil traumata, která už dlouho doutnala, říká rozhlasová zpravodajka

Jan Gazdík Jan Gazdík
27. 11. 2016 13:03
Nově zvolený americký prezident Trump poukázal svou příkrou rétorikou na problémy, které v americké společnosti doutnaly už dlouho, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz z Washingtonu zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Podle ní není možné všechno svádět na nového amerického prezidenta, přestože ve své kampani rozvířil tolik témat a takovým způsobem, že to v Američanech vyvolává někdy až děs.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Při domlouvání našeho rozhovoru jste si posteskla: "Je to tady pořád docela smršť. Nic veselého." Jak tomu rozumět? 

I s odstupem od momentu, kdy byl Donald Trump zvolen, jsou v USA pořád cítit silné emoce.

Foto: Archiv Lenky Kabrhelové

Lidé přemýšlejí, jak se postavit k tomu, co se odehrálo během předvolební kampaně a samozřejmě i v den samotných voleb. Ti, kteří volili Trumpa, jsou pochopitelně spokojeni. Naopak ti, kteří hlasovali pro Hillary Clintonovou (a bylo jich početně víc), podléhají někdy až panice.

O to víc lidé sledují, jakými lidmi se Donald Trump obklopuje, koho si vybírá za nejdůležitější poradce a členy své vlády a jak se mají postavit k novým poměrům, které brzy přijdou.

Tedy sledují, v jakou osobnost se Trump mění?

Přesně tak. Jakou tvář teď jako prezident ukáže.

Po prvním povolebním projevu byl vnímán docela pozitivně. Ukázal v něm vstřícnost i k lidem, kteří pro něj nehlasovali. Každý další Trumpův krok ale vyvolává nové rozporuplné reakce. Třeba výběr šéfa administrativy Bílého domu Reince Priebuse. Je vnímán jako gesto vůči republikánům, které Donald Trump v předvolební kampani kritizoval velmi tvrdě. Na druhé straně je tu Stephen Bannon (šéf Trumpovy volební kampaně – pozn. red.), který je v USA považován za velmi kontroverzní postavu s antisemitskými a rasistickými názory.

Pořád proto zůstává otázkou, jestli bude nový prezident USA člověkem konsensu, anebo se vydá směrem, spojovaným třeba se Stephenem Bannonem.

A váš dojem?

Zatím si netroufám říci, zda vůbec do Donalda Trumpa někdo vidí a zda mu opravdu rozumí. On je pořád pro hodně lidí nepředvídatelný. Podle všeho i chce, aby americká politika byla nepředvídatelná.

Například v kontaktu s médii je to neustálá změna. Pořád ruší, překládá a hned zase obnovuje pracně domluvené schůzky. Určitě bude hodně záležet na tom, jakými lidmi se nový prezident USA obklopí.

Faktem ale zůstává, že Trump začíná ze své útočnosti slevovat. Snaží se být vstřícný k voličům Hillary Clintonové, minimálně v nejnovějším rozhovoru pro deník New York Times. Před volbami se pak nekompromisně postavil proti podpisu Baracka Obamy pod pařížskou dohodou o klimatu. Teď naopak říká, že na ní přece jen něco může být.

A osobní dojmy z Donalda Trumpa? Ty říkat nebudu. Nechci někomu stranit. Navíc bych se k tomu musela s Donaldem Trumpem osobně setkat. Proto snad jen tolik: je to člověk hodně zaměřený na sebe, na svoji sílu a na nekompromisní prosazování svých myšlenek. Zůstává tedy otázkou, nakolik bude schopen nějakého konsensu.

Na druhé straně ale Trump jen svojí příkrou rétorikou probudil problémy, které v americké společnosti už dlouho doutnaly. Nejde tedy na něj všechno svádět. Jakkoliv v kampani rozvířil tolik témat a takovým způsobem, že to v Američanech vyvolává někdy až děs. Obrovské obavy panují třeba z jeho už zmíněných antisemitských nebo rasistických výpadů.

Deprese z deprimovaných voličů

Jako zpravodajka Českého rozhlasu jste zažila i volby v Rusku. Není ta americká "smršť" přece jen lepší než ruské volby, kde bylo vše jasné předem?

Prezidentské volby v USA byly v každém případě svobodné, i když se objevovala různá podezření. Ta nejvíce alarmující mířila právě na adresu Ruska. Sedmnáct amerických zpravodajských agentur v jednu chvíli prohlásilo, že Moskva se snaží prostřednictvím hackerských útoků na Demokratickou stranu ovlivnit volby v USA. Nic to sice na průběhu svobodných voleb nezměnilo, bylo to ale v zemi vnímáno jako bezprecedentní záležitost.

Vítězství Trumpa je ale jasným důkazem demokracie.

Ještě k té "smršti". Nakolik byly tyhle volby – i kvůli jejich agresivitě nebo nevybíravosti kampaně – vyčerpávající pro vás osobně?

Nemám s čím porovnávat. Byly to první americké volby, které jsem tady zažila. Zpravodaj zahraničního média – tím spíš toho malého českého – tady nemá moc šancí se dostat k vlivným hráčům a ptát se jich přímo.

Vyhrocenost a nevybíravost kampaně na mě ale působila dost depresivně. nedaly se přehlédnout velmi osobní útoky, ve které se zvrhávala většina předvolebních debat. Člověk byl proto deprimovaný i z pohledu na znechucené voliče z obou táborů.

O americké společností jsem se toho ale při těchto volbách hodně dozvěděla. Drama ale bude podle mě pokračovat, takže si jako novináři hned tak neodpočineme. Při volbách jsme spali asi tak dvě hodiny denně. Řadu dní jsme jeli doslova na doraz.

Pro Trumpa hlasovali i imigranti

Mě ale zajímají víc názory obyčejných Američanů, se kterými jste se setkávala, než politických celebrit. Jak tedy běžní Američané vnímali ten nelítostný boj?

Hodně na mě zapůsobil týdenní pobyt na Středozápadě USA, v takzvaném "Rust beltu" (rezavém průmyslovém pásu kolem Velkých jezer).

Už pár dnů před volbami bylo jasné, jak velké množství lidí se rozhodlo podpořit Donalda Trumpa, což naprosto neodpovídalo průzkumům veřejného mínění. Nešlo jen o dělnické profese, ale taky o vzdělané lidi a překvapivě i přistěhovalce, kteří přišli do USA v sedmdesátých letech minulého století. Ti si třeba stěžovali na to, že dnešní imigranti to mají až příliš jednoduché, že je vůči nim americká vláda až moc štědrá. 

Mluvila jsem třeba s voliči senátora Bernieho Sanderse (vedle Clintonové druhého Trumpova protikandidáta z Demokratické strany – pozn. red.). Ženy většinou podporovaly Hillary Clintonovou, zatímco muži fandili Donaldu Trumpovi. Primárky demokratů totiž považovali za natolik neférové, že se postavili proti "své" Hillary.

Příčiny vítězství Donalda Trumpa bude podle mne dost těžké rozluštit tak, aby se mohla americká společnost pohnout dál.

Tady v Evropě v tom mají mnozí jasno. V čele USA se ocitl střelec, který nerozumí politice, natož mezinárodním vztahům. 

Samozřejmě že to tak není. Jedna věc je připravenost nebo nepřipravenost Trumpa na prezidentský úřad. I jeho volební štáb připouští, že na vítězství svého lídra nebyl připraven. Je to zřejmé i z prvních komentářů nového prezidenta, který často říká: "Aha, tak tohle jsem nevěděl. Budu se na to muset podrobněji podívat a uvidím, co mi řeknou poradci."

Taky v rozhovoru pro deník New York Times Donald Trump přiznal, že spoustu věcí, které vehementně navrhoval během volební kampaně, nebude možné prosadit. Prostě proto, že existují různé instituce nebo omezení. Nemůže poslat Hillary Clintonovou jen tak za mříže, nemá mimochodem ani pravomoc, aby sám zahájil její vyšetřování. K podobným Trumpovým vyjádřením se tedy možná vztahovala kritika evropských lídrů.

A jeho voliči? Často jde o jejich reálné požadavky nebo frustraci z toho, že se jejich život – bez ohledu na sílu americké ekonomiky – nezlepšuje. Možná taky přestali ve zlepšení doufat, bez ohledu na svou snahu a dřinu. 

Trumpova kritika černých pasažérů v NATO není až tak překvapivá

Někteří politici mají každopádně obavy z toho, jak bude vypadat zahraniční politika USA.

Zaslechla jsem třeba rozhovor s Carlem Bildtem (bývalý švédský premiér a ministr zahraničních věcí – pozn. red.), který si posteskl, že hodně nápadů nebo věcí, s kterými Trump přichází, není domyšleno do konce. Anebo pokud by je nový prezident do konce dotáhl, vedlo by to k nedozírným mezinárodním následkům.

Jenže Trumpova nekompromisní kritika většiny členských zemí NATO, že šetří ve výdajích na obranu a spoléhají stále jen na USA, není až tak překvapivá. Na to Washington poukazuje už dlouho. Problém je v tom, že Trump teď nepřímo zpochybnil článek pět Severoatlantické smlouvy, což dosud neudělal žádný americký prezident (čl. 5. říká, že napadení jednoho člena Aliance je útokem na celé NATO – pozn. red.). Případně, že by Japonsko nebo Jižní Korea měly platit za pobyt amerických vojsk na svém území.

Trumpova linie vůči NATO se ale setkala s poměrně příznivým ohlasem aliančních generálů. Ve zkratce navíc vyjadřuje to, co jste řekla: USA nechtějí platit za černé pasažéry, ke kterým podle bývalého náčelníka českého generálního štábu Jiřího Šedivého patří i Česká republika.

Nechci se pouštět do osobních soudů, kam patříme nebo ne. Jako zpravodajka veřejnoprávního média předkládám posluchačům fakta a informace. Ať si z nich poskládají obraz sami.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump je zjevně opatrný při prvních krocích vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Videokomentář Martina Nováka. | Video: Martin Novák

 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Porotu benátského festivalu povede režisér Parazita

Porotu letošního ročníku filmového festivalu v Benátkách povede korejský režisér Pong Čun-ho, který natočil oscarový snímek Parazit. "Jako předseda poroty, a hlavně jako neúnavný milovník filmu jsem připraven obdivovat a ocenit všechny skvělé snímky, která budou ve výběru," říká. Jedna z nejstarších a nejprestižnějších akcí ve světě kinematografie se uskuteční začátkem září.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lazio získalo v římském derby skalp třetího AS

Fotbalisté AS Řím v italské lize podruhé za sebou zaváhali. Třetí tým tabulky po předchozí remíze prohrál 0:3 v derby s Laziem, které se posunulo na sedmé místo. Na svého dnešního soupeře už ztrácí jen tři body.

Dvěma góly ke třetímu vítězství Lazia za sebou přispěl Luis Alberto. Skóre otevřel už ve 14. minutě kanonýr Ciro Immobile, Alberto vedení po devíti minutách zdvojnásobil a domácí už zápas až do konce kontrolovali. Španělský záložník skóre v 67. minutě zpečetil druhou trefou.

Italská fotbalová liga - 18. kolo:

Lazio Řím - AS Řím 3:0 (23. a 67. Alberto, 14. Immobile).

Tabulka:

1. AC Milán 17 12 4 1 37:19 40
2. Inter Milán 17 11 4 2 43:23 37
3. AS Řím 18 10 4 4 37:29 34
4. Juventus Turín 16 9 6 1 35:16 33
5. Bergamo 16 9 4 3 40:22 31
6. Neapol 16 10 1 5 34:16 31
7. Lazio Řím 18 9 4 5 30:25 31
8. Sassuolo 17 8 5 4 30:26 29
9. Hellas Verona 17 7 6 4 22:16 27
10. Benevento 17 6 3 8 20:30 21
11. Sampdoria Janov 17 6 2 9 26:28 20
12. Fiorentina 17 4 6 7 18:23 18
13. Boloňa 17 4 5 8 23:31 17
14. Spezia 17 4 5 8 23:32 17
15. Udine 16 4 4 8 18:25 16
16. Cagliari 17 3 5 9 23:34 14
17. FC Janov 17 3 5 9 18:30 14
18. FC Turín 17 2 6 9 26:35 12
19. Parma 17 2 6 9 13:33 12
20. Crotone 17 2 3 12 17:40 9
Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na Děčínsku vzplála vlaková souprava, nikdo nebyl zraněn

Předběžnou škodu 15 milionů korun způsobil v pátek vpodvečer požár vlakové soupravy v Rybništi na Děčínsku. Všichni cestující stačili bezpečně vlak opustit. Na místě zasahovalo pět jednotek hasičů, v 19:15 požár hasiči zlikvidovali. O události informovali hasiči Ústeckého kraje na twitteru.

Podle České televize šlo o spoj společnosti Arriva ze Šluknova do Kolína. "K uhašení soupravy bylo potřeba 20 000 litrů vody. Příčina požáru je v šetření," uvedli hasiči. Oheň propukl před 18:00.

Kvůli požáru byla na trati mezi Děčínem a Rumburkem v úseku mezi stanicemi Rybniště a Jedlová zhruba na tři hodiny zavedena náhradní autobusová doprava.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na palestinských územích se po 15 letech uskuteční volby

Palestinský prezident Mahmúd Abbás v pátek oznámil termín příštích parlamentních a prezidentských voleb. Uskuteční se v květnu a červenci a budou první za 15 let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž mají volby pomoci vyřešit dlouholetý vnitropalestinský konflikt.

Palestinská autonomie, která má na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu omezenou samosprávu, podle prohlášení Abbásovy kanceláře uspořádá 22. května parlamentní a 31. července prezidentské volby. Konat by měly na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě.

"Prezident nařídil volební komisi a všem státním orgánům, aby zahájily demokratický volební proces ve všech městech vlasti," stojí v prohlášení citovaném agenturou Reuters. Hnutí Hamás vyhlášení voleb uvítalo a vyjádřilo naději, že pomohou ukončit rozkol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy