Hadždž vrcholí. Na pouť vyrazilo přes dva miliony lidí

rak, Reuters
18. 12. 2007 18:16
Cesta do Mekky patří mezi pět pilířů islámu
Moře lidí ve Velké mešitě
Moře lidí ve Velké mešitě | Foto: Reuters

Mekka - Moře lidí v poušti, tak vypadá každoroční pouť muslimů z celého světa na kamenitou plošinu Arafát z patnáct kilometrů vzdálené Mekky.

Celý den si tam bíle odění muži a ženy symbolicky prožívají pod žhnoucím sluncem den posledního soudu.

Náboženská tradice přivedla letos na pobřeží Rudého moře přes milion a půl věřících. Další statisíce přijely ze samotné Saúdské Arábie.

Žádná jiná událost na světě nepřivádí každoročně dohromady tolik lidí. Účastníci popisují náročnou cestu nekonečných davů jako dobré znamení solidarity mezi muslimy celého světa. 

"Modlil jsem se za prosperitu muslimů, i svoji vlastní," řekl agentuře Reuters Egypťan Zaki Alí Ibrahím," Cítil jsem, že je Bůh vyslyší."

Starobylé rituály

Hromadným rozjímáním na Arafátu (Hoře milosrdenství) si muslimové připomínají loučení proroka Mohameda s věřícími v roce 632. Islám spojuje pouštní místo také s Adamem a Evou.

Z Arafátu, jež značí vrchol několikadenní cesty, půjdou poutníci na nedaleký most Džamarat.

Jde o nejriskantnější část celé pouti. Jen letos v lednu zde bylo ušlapáno při starobylém obřadu kamenování satana 362 lidí.

Pak se vrátí zpět do Mekky, kde ve Velké mešitě obejdou nejsvětější místo islámu Ka´abu. To samé udělali hned po příjezdu. Rituál je starší než islám sám. Černý kámen - podle některých názorů zřejmě meteorit - měli v úctě i staří Arabové v předislámské době.

Všichni si jsou rovni

Také letos jsou saúdské úřady v pohotovosti. Davy lidí znamenají obrovský logistický problém.

Bezpečnostní složky oproti dřívějším letům zpřísnily kontroly příchozích: do Mekky je možné projet jen přes stanoviště policistů. Ti zjišťují, zda všichni mají povolení ke vstupu. Nemuslimové se na pouť nedostanou vůbec.

Rituální pochod by měl za život vykonat každý muslim aspoň jednou, pokud mu to dovolí zdraví a finanční zázemí. Po příchodu do jednoho ze stanových táborů už nezáleží, kým je. Podle islámu si jsou všichni věřící v době pouti rovni.

"Jsme tu už tři hodiny. Každý spolupracuje, nikdo nás neobtěžoval," řekla Reuters Asghari Saba Ansari z Indie. Také na Arafátu posedávají věřící společně - muži i ženy, což v Saúdské Arábii, zemi přísné segregace obou pohlaví, působí nezvykle.

Chudý i bohatý, mladý, nebo starý: v době hadždže mezi nimi není rozdílu. Hádky a násilí jsou zakázány. Má-li poutník pocit, že během pouti porušil pravidla, zaplatí obvykle obětováním jehněte. Jeho maso dostanou chudí návštěvníci.

Přijel i Ahmadínežád

Historie hadždže ale není prosta násilí. V roce 1987 například zemřelo při střelbě saúdských vojenských jednotek přes čtyři sta lidí poté, co íránští poutníci začali demonstrovat proti Spojeným státům.

Střet pak na dlouhé roky poznamenal saúdsko-íránské vztahy. Zatímco Rijád platí v muslimském světě za ochránce sunnitského islámu, Teherán může to samé tvrdit o šíítské větvi.

Letošní pouť politické střety mezi oběma státy s největší pravděpodobností neposkvrní. Vůbec poprvé totiž přijel na pouť íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy