Gross utratil miliony za zbytečnou ostrahu hranic

Tomáš Fránek
18. 12. 2007 14:10
S Schengenem končí pohraniční Grossův plán
Foto: Ondřej Besperát

Starý Hrozenkov - Jsou to čtyři roky, kdy na části lesních a polních cest na česko-slovenské hranici vyrostlo několik desítek závor za miliony korun, a tři roky, co Česko přesvědčilo Slovensko, že by obě země měly výrazně zpřísnit režim na této hranici.

Nyní, kdy se odpočítávají poslední hodiny před vstupem obou zemí do schengenského systému, se podle lidí v pohraničí ukazuje, že oba kroky byly zbytečné.

Pádem hraničních kontrol tak končí další stopa, kterou v politice zanechal Stanislav Gross. Ten jako ministr vnitra stál jak za podpisem smlouvy, tak za budováním závor na hranicích.

Kde to vzniklo?

Závory na cestách, kterých jen v Beskydech nebo Bílých Karpatech vyrostlo na 230, nic nevyřešily, jenom lidem zkomplikovaly život.

Stanislav Gross
Stanislav Gross | Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

A smlouva o zpřísnění režimu, která měla zrušit volný pohyb Čechů a Slováků přes hranice, nikdy nevstoupila v platnost. Vlády ji sice podepsaly, poslanci ji ale nestačili schválit.

"Jsme rádi, že se smlouvu nikdy nepodařilo schválit. Kdyby se tak stalo, tak bychom po třech letech museli česko-slovenské hranice znovu a zbytečně otevírat," řekla deníku Aktuálně.cz senátorka a jedna z iniciátorek velké petiční akce proti smlouvě Jana Juřenčáková.

Podobně mluví lidé i na obou stranách hranice. "To byl prostě pražský nápad, přitom všichni věděli, že hranice brzy skončí. Jenom se zbytečně utrácely peníze," říká Milena Gabrielová ze Starého Hrozenkova.

"Nechali jste se tlačit Německem, ale ustupovat se nemá. Čas ukázal, kde je pravda," dodal Karol Režný ze slovenské pohraniční obce Drietoma.

"Je to tak, lidé z ministerstva vnitra tehdy říkali, že zavést železnou oponu na česko-slovenské hranici po nás chce Německo. Byli jsme ale zbytečně iniciativní," vzpomíná jeden z místních politiků, který u jednání byl.

Vstup do Schengenu tak lidem v "bratrském příhraničí" na rozdíl od hranice s Německem nebo Rakouskem život až tak moc nezmění - už teď mohou překračovat hranice kdekoliv.

Kamiony nepojedou všude

A tuto možnost, kterou si lidé na česko-slovenském pomezí mohli vyzkoušet už od roku 1993, budou navíc mít i další cizinci, pokud ovšem i jejich země patří do schengenského systému.

Obce v příhraničí si od toho slibují to, že na turistické trasy vedoucí často na obou stranách hranice přijede více lidí, plánují i využití budov na hraničních přechodech.

A libují si, že se na poslední chvíli podařilo dohodnout to, že těžké nákladní automobily nebudou moci jezdit po všech silnicích, ale zůstanou jenom na těch trasách, které mohou využívat nyní.

"Omezení zůstanou v platnosti, kamiony nebudou moci na cesty, jejichž stav to neumožňuje," je konečný verdikt po jednání českých a slovenských politiků a expertů.

A společné česko-slovenské hlídky, které se staly modelem pro fungování podobných týmů na hranicích s Rakouskem a Německem, se mají postarat o to, aby tyto zákazy nikdo neporušoval.

Lidé na obou stranách hranice se přesto obávají zvýšeného provozu přes hranice a kriminality.

A s obavami vzpomínají na dobu před několika roky, kde se česko-slovenská hranice stala místem, kde se objevovaly velké, dvaceti až třicetičlenné skupiny uprchlíků z celého světa.

Poslední hodiny služby

Hrančním kontrolám 21. prosince definitivně odzvoní
Hrančním kontrolám 21. prosince definitivně odzvoní | Foto: Ondřej Besperát

"Především pro lidi žijící na samotách to nebyla snadná doba, kolem domů jim v noci chodily velké skupiny lidí. Snad se ta doba nevrátí, politici slibují, že se o bezpečnost postarají, ale sliby-chyby," říká Karol Režný.

Do řeči v těchto dnech není příliš policistům na hraničních přechodech, kteří si kroutí poslední hodiny služby.

Policisté tak kopírují odchod celníků z hranic z dubna 2004. Pro některé Schengen znamená stěhování nebo změnu zaměstnání.

"Část jde k dopravákům, část zůstane tady na obvodě, někteří jdou od policie pryč úplně. Jestli to bude změna k lepšímu, těžko říct, uvidíme," říká jeden z policistů na hraničním přechodu ve Starém Hrozenkově.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Po protestech na Kubě poslalo Rusko do Karibiku humanitární pomoc

Rusko po masivních protestech na Kubě poslalo do karibské země více než 88 tun humanitární pomoci. Dva letouny Antonov An-124 dopravily do země potraviny a zboží pro ochranu obyvatel, včetně milionu roušek. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Kvůli koronavirové krizi se na Kubě v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace. To vyvolalo tento měsíc masivní protesty, největší za 30 let.

Další zprávy