


Ekologická organizace Greenpeace v úterý varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

Jaderný reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny se musely evakuovat a prakticky nad celou Evropu se rozšířil oblak radiace.
Zbytky elektrárny jsou zakryté vnitřním ocelovo-betonovým radiačním pláštěm známým jako sarkofág, který byl vybudovaný narychlo po katastrofě, a moderním, technologicky vyspělým vnějším pláštěm, známým pod zkratkou NSC (nové bezpečnostní pouzdro).
V únoru 2025 tuto ocelovou konstrukci postavenou v roce 2016 prorazil ruský dron. Ukrajina opakovaně obvinila Rusko, že od začátku invaze v roce 2022 cílí na tento objekt.
V zveřejněné zprávě z úterý Greenpeace varuje, že navzdory opravám nebylo možné „plně obnovit“ izolační funkci nového krytu. „To zvyšuje riziko úniku radioaktivity do životního prostředí, zejména v případě zhroucení vnitřního pláště,“ varovala nevládní organizace na ochranu životního prostředí.
„Bylo by to katastrofální, protože uvnitř sarkofágu se nacházejí čtyři tuny vysoce radioaktivního prachu, palivových granulí a obrovské množství radioaktivity,“ citovala AFP Shauna Burnieho, odborníka na jadernou energetiku z organizace Greenpeace Ukrajina.
„A protože v tuto chvíli není možné NSC opravit, tento kryt nefunguje tak, jak byl navržený, a existuje možnost úniků radioaktivity,“ varoval Burnie.
Organizace Greenpeace uvedla, že je nezbytná demontáž nestabilních částí vnitřního pláště, aby se zabránilo jejich nekontrolovanému zřícení. Jakékoli práce v areálu však brzdí zuřící válka, protože „Rusové stále odpalují rakety přes Černobyl“, řekl Burnie. „Uplynulo už 40 let a Rusko stále fakticky vede jadernou válku proti obyvatelům Ukrajiny a Evropy,“ dodal.
Ředitel Černobylské elektrárny Serhij Tarakanov uvedl, že situace v jejím okolí je velmi nebezpečná. „Pokud raketa dopadne ne přímo na bezpečnostní kryt, ale jen 200 metrů od něj, způsobí to vnější náraz podobný zemětřesení, což zvýší riziko zřícení vnitřního pláště,“ řekl. „A jak nám ukázala katastrofa z roku 1986… radioaktivní částice neuznávají hranice,“ dodal Tarakanov.
Minulý měsíc Francie uvedla, že ochranná kopule v Černobylu bude po ruském útoku v roce 2025 vyžadovat opravy v hodnotě téměř 500 milionů eur, napsala agentura AFP.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.



Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.