Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění

Adéla Očenášková Ondřej Soukup Adéla Očenášková, Ondřej Soukup
Aktualizováno 14. 6. 2019 12:26
Ruská nezisková organizace Memorial, která se věnuje mapování zločinů stalinismu, přebrala ocenění od českého ministerstva zahraničních věcí. Její jméno figuruje na seznamu laureátů ceny Gratias agit, kterou ministerstvo každoročně uděluje za šíření dobrého jména České republiky v cizině.
Ocenění Gratias agit
Ocenění Gratias agit | Foto: ČTK

Memorial funguje od roku 1987. Nevládní organizace se původně zabývala studiem represí v bývalém Sovětském svazu. Později se začala zaměřovat také na ochranu lidských práv, včetně rovnoprávnosti menšin.

"Každé ocenění je pro nás potvrzením, že to, co děláme, děláme dobře. Že to má cenu, protože jsou lidé, kteří to potřebují a zajímá je to," uvedl pro server Aktuálně.cz vedoucí knihovny Memorialu Boris Bělenkin.  

"Česká cena je pro nás obzvlášť cenná, protože celé disidentské hnutí, ze kterého Memorial vzešel, bylo mimořádně ovlivněno událostmi roku 1968. I proto jsme pořádali řadu výstav nebo sborníků dokumentů o pražském jaru a jeho vnímání v tehdejším Sovětském svazu."

Organizace se postupem času rozrostla do dalších zemí, její pobočky dnes působí mimo jiné v Itálii, Německu, na Ukrajině a v Česku. Při otevření pobočky v Praze před třemi lety se objevily v ruských médiích spekulace, že si Memorial v české metropoli buduje záložní působiště pro případ, že by ho vyhnali z Ruska. Memorial ale takovou informaci popřel. 

Lidskoprávní organizaci na ceremoniálu zastupují Bělenkin a její výkonná ředitelka Jelena Žemková. Cenu jim předává ministr zahraničí Tomáš Petříček ve Velkém sále Černínského paláce.

Mladí mají o Memorial zájem

Memorial dlouhodobě čelí kritice ze strany Ruska. Tamní ministerstvo zahraničí chtělo organizaci v minulosti dokonce zakázat, Nejvyšší soud to ale zarazil.

Seznam laureátů Gratias Agit

Ruská nezisková organizace Memorial - logo
  • Zuzana Ceralová Petrofová (ČR)  
  • Volodymyr Čubirko (Ukrajina)
  • Dušan Hladík (USA)                       
  • Beatrix Jerie (Švýcarsko)
  • Miloš Krajný (Kanada)                   
  • Marijan Lipovac (Chorvatsko) 
  • Piro Milkani (Albánie)                    
  • Reza Mirchi (Írán)           
  • Dušan Robert Pařízek (Německo) 
  • Karl Peterlik (Rakousko)   
  • Mark Podwal (USA)                     
  • Bohdan Pomahač (USA)
  • Verita Sriratana (Thajsko)           
  • Tea Tihounová (Zimbabwe)
  • Jan Voříšek (Gruzie)                     
  • Memorial (Rusko)

"Tlak za posledních deset let stále roste. Museli jsme kvůli němu zavřít pobočky v některých městech. Vezměte si třeba zákon o zahraničních agentech, který byl od začátku zaměřen na potlačení ruské občanské společnosti," říká Bělenkin. Ruské úřady před několika lety umístily Memorial na seznam "zahraničních agentů" - tedy list organizací, které pobírají finanční dary z ciziny. 

Současně ale Bělenkin dodává, že i díky tomu roste zájem o Memorial mezi mladými Rusy a ti pak chtějí v organizaci pracovat. "Takže tlak vyvolává protitlak," říká.

Postup ruských úřadů zažil na vlastní kůži například ředitel pobočky Memorialu v Čečensku Ojub Titijev. Toho policie minulý rok zadržela při řízení auta a pak tvrdila, že na sedadle spolujezdce našla marihuanu. Titijev to popíral. Letos v březnu odešel od soudu se čtyřmi roky vězení, nakonec byl ale před několika dny předčasně propuštěn.

I další ceny

Cena od českého ministerstva zahraniční není pro Memorial zdaleka tou první. V roce 2009 organizace obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Jedním ze zakladatelů Memorialu byl přitom v 80. letech právě sovětský ochránce lidských práv Andrej Sacharov, podle kterého se Sacharovova cena jmenuje. 

Před třemi lety obdržel Memorial také cenu za svobodu, demokracii a lidská práva od českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ocenění Gratias agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997. Dostávají ho lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí.

Mezi loňskými oceněnými byla například skupina osmi Rusů, kteří v roce 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. 

Video: Policie v Moskvě zatkla stovku demonstrantů. Lidé se bouří proti policejnímu zacházení s novináři

Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 25 minutami

Výhru Pittsburghu nad Detroitem zařídil třemi body Hörnqvist

Útočník Patric Hörnqvist zařídil dvěma góly a přihrávkou vítězství hokejistů Pittsburghu 5:1 nad Detroitem. Třiatřicetiletého Švéda přitom fanoušci ještě krátce po utkání velebili jako autora hattricku, kterého by v NHL dosáhl potřetí, rozhodčí ale posléze přisoudili jeho úvodní branku Samu Laffertymu.

Detroit se sice na soupeřově ledě dostal v 6. minutě do vedení, avšak domácí celek ještě v první třetině skóre otočil. V druhé části pak Penguins přidali další tři góly, z toho dva Hörnqvist, vyhlášený první hvězdou zápasu.

Čeští hokejisté v utkání nebodovali. Neprosadili se ani domácí Dominik Simon ani detroitský zadák Filip Hronek. Red Wings prohráli čtvrtý zápas za sebou a po 47. porážce zůstali s velkým odstupem nejhorším týmem v lize.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy