Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění

Adéla Očenášková Ondřej Soukup Adéla Očenášková, Ondřej Soukup
Aktualizováno 14. 6. 2019 12:26
Ruská nezisková organizace Memorial, která se věnuje mapování zločinů stalinismu, přebrala ocenění od českého ministerstva zahraničních věcí. Její jméno figuruje na seznamu laureátů ceny Gratias agit, kterou ministerstvo každoročně uděluje za šíření dobrého jména České republiky v cizině.
Ocenění Gratias agit
Ocenění Gratias agit | Foto: ČTK

Memorial funguje od roku 1987. Nevládní organizace se původně zabývala studiem represí v bývalém Sovětském svazu. Později se začala zaměřovat také na ochranu lidských práv, včetně rovnoprávnosti menšin.

"Každé ocenění je pro nás potvrzením, že to, co děláme, děláme dobře. Že to má cenu, protože jsou lidé, kteří to potřebují a zajímá je to," uvedl pro server Aktuálně.cz vedoucí knihovny Memorialu Boris Bělenkin.  

"Česká cena je pro nás obzvlášť cenná, protože celé disidentské hnutí, ze kterého Memorial vzešel, bylo mimořádně ovlivněno událostmi roku 1968. I proto jsme pořádali řadu výstav nebo sborníků dokumentů o pražském jaru a jeho vnímání v tehdejším Sovětském svazu."

Organizace se postupem času rozrostla do dalších zemí, její pobočky dnes působí mimo jiné v Itálii, Německu, na Ukrajině a v Česku. Při otevření pobočky v Praze před třemi lety se objevily v ruských médiích spekulace, že si Memorial v české metropoli buduje záložní působiště pro případ, že by ho vyhnali z Ruska. Memorial ale takovou informaci popřel. 

Lidskoprávní organizaci na ceremoniálu zastupují Bělenkin a její výkonná ředitelka Jelena Žemková. Cenu jim předává ministr zahraničí Tomáš Petříček ve Velkém sále Černínského paláce.

Mladí mají o Memorial zájem

Memorial dlouhodobě čelí kritice ze strany Ruska. Tamní ministerstvo zahraničí chtělo organizaci v minulosti dokonce zakázat, Nejvyšší soud to ale zarazil.

Seznam laureátů Gratias Agit

Ruská nezisková organizace Memorial - logo
Foto: Facebook.com/Международный Мемориал
  • Zuzana Ceralová Petrofová (ČR)  
  • Volodymyr Čubirko (Ukrajina)
  • Dušan Hladík (USA)                       
  • Beatrix Jerie (Švýcarsko)
  • Miloš Krajný (Kanada)                   
  • Marijan Lipovac (Chorvatsko) 
  • Piro Milkani (Albánie)                    
  • Reza Mirchi (Írán)           
  • Dušan Robert Pařízek (Německo) 
  • Karl Peterlik (Rakousko)   
  • Mark Podwal (USA)                     
  • Bohdan Pomahač (USA)
  • Verita Sriratana (Thajsko)           
  • Tea Tihounová (Zimbabwe)
  • Jan Voříšek (Gruzie)                     
  • Memorial (Rusko)

"Tlak za posledních deset let stále roste. Museli jsme kvůli němu zavřít pobočky v některých městech. Vezměte si třeba zákon o zahraničních agentech, který byl od začátku zaměřen na potlačení ruské občanské společnosti," říká Bělenkin. Ruské úřady před několika lety umístily Memorial na seznam "zahraničních agentů" - tedy list organizací, které pobírají finanční dary z ciziny. 

Současně ale Bělenkin dodává, že i díky tomu roste zájem o Memorial mezi mladými Rusy a ti pak chtějí v organizaci pracovat. "Takže tlak vyvolává protitlak," říká.

Postup ruských úřadů zažil na vlastní kůži například ředitel pobočky Memorialu v Čečensku Ojub Titijev. Toho policie minulý rok zadržela při řízení auta a pak tvrdila, že na sedadle spolujezdce našla marihuanu. Titijev to popíral. Letos v březnu odešel od soudu se čtyřmi roky vězení, nakonec byl ale před několika dny předčasně propuštěn.

I další ceny

Cena od českého ministerstva zahraniční není pro Memorial zdaleka tou první. V roce 2009 organizace obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Jedním ze zakladatelů Memorialu byl přitom v 80. letech právě sovětský ochránce lidských práv Andrej Sacharov, podle kterého se Sacharovova cena jmenuje. 

Před třemi lety obdržel Memorial také cenu za svobodu, demokracii a lidská práva od českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ocenění Gratias agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997. Dostávají ho lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí.

Mezi loňskými oceněnými byla například skupina osmi Rusů, kteří v roce 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. 

Video: Policie v Moskvě zatkla stovku demonstrantů. Lidé se bouří proti policejnímu zacházení s novináři

Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Florbalistky vstoupily do MS výhrou nad Švýcarskem 5:2

České florbalistky vstoupily do mistrovství světa ve švédské Uppsale výhrou 5:2 nad Švýcarskem. V repríze neúspěšného semifinále z minulého šampionátu v Neuchatelu tak oplatily obhájkyním stříbra porážku 6:7 v prodloužení. Vítěznou branku vstřelila ve 43. minutě debutantka na MS Pavlína Bačová. Druhý zápas v základní skupině A čeká svěřenkyně trenéra Saschy Rhynera v pondělí od 19:00 proti Polsku.

Jako první se v utkání radovaly Švýcarky, které otevřely skóre v 7. minutě. Bekhendový pokus Corin Rüttimanové se od zadního mantinelu odrazil k Julii Suterové, která u pravé tyče snadno skórovala do odkryté branky Jany Christianové. V polovině úvodní třetiny Češky odpověděly. Michaela Mlejnková bekhendovým pokusem Moniku Schmidovou ještě nepřekonala, ale z dorážky se prosadila Karolína Suchá a při svém premiérovém startu na MS hned oslavila branku.

V polovině utkání zlikvidovala Christianová šanci Rüttimanové, vzápětí se Švýcarky ubránily při jediném oslabení duelu při trestu Chiary Gredigové a odolaly i při šanci kapitánky Elišky Krupnové. V 39. minutě nejdříve trefila Michelle Wikiová levou tyč a z dorážky Isabelle Gerigová i tu pravou. Z protiútoku po přihrávce Martiny Řepkové otočila stav Mlejnková.

Po 74 sekundách třetí třetiny našla Rüttimanová dlouhou přihrávkou Wikiovou, která pohotovou střelou vyrovnala. Za 78 vteřin ale opět Rhynerův výběr vedl a postarala se o to střelou přes obránkyni Florinu Martiovou Bačová.

Švýcarky při snaze o vyrovnání Christianovou nepřekonaly, naopak v 52. minutě po přečíslení po přihrávce Denisy Ratajové zvýšila náskok do odkryté branky Krupnová. V čase 53:24 neproměnila trestné střílení Gerigová, naopak Vendula Beránková 29 sekund před koncem z penalty dovršila výsledek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy