reklama
 
 

Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění

Aktualizováno 14. 6. 2019 12:26
Ruská nezisková organizace Memorial, která se věnuje mapování zločinů stalinismu, přebrala ocenění od českého ministerstva zahraničních věcí. Její jméno figuruje na seznamu laureátů ceny Gratias agit, kterou ministerstvo každoročně uděluje za šíření dobrého jména České republiky v cizině.

Memorial funguje od roku 1987. Nevládní organizace se původně zabývala studiem represí v bývalém Sovětském svazu. Později se začala zaměřovat také na ochranu lidských práv, včetně rovnoprávnosti menšin.

"Každé ocenění je pro nás potvrzením, že to, co děláme, děláme dobře. Že to má cenu, protože jsou lidé, kteří to potřebují a zajímá je to," uvedl pro server Aktuálně.cz vedoucí knihovny Memorialu Boris Bělenkin.  

"Česká cena je pro nás obzvlášť cenná, protože celé disidentské hnutí, ze kterého Memorial vzešel, bylo mimořádně ovlivněno událostmi roku 1968. I proto jsme pořádali řadu výstav nebo sborníků dokumentů o pražském jaru a jeho vnímání v tehdejším Sovětském svazu."

Organizace se postupem času rozrostla do dalších zemí, její pobočky dnes působí mimo jiné v Itálii, Německu, na Ukrajině a v Česku. Při otevření pobočky v Praze před třemi lety se objevily v ruských médiích spekulace, že si Memorial v české metropoli buduje záložní působiště pro případ, že by ho vyhnali z Ruska. Memorial ale takovou informaci popřel. 

Lidskoprávní organizaci na ceremoniálu zastupují Bělenkin a její výkonná ředitelka Jelena Žemková. Cenu jim předává ministr zahraničí Tomáš Petříček ve Velkém sále Černínského paláce.

Mladí mají o Memorial zájem

Memorial dlouhodobě čelí kritice ze strany Ruska. Tamní ministerstvo zahraničí chtělo organizaci v minulosti dokonce zakázat, Nejvyšší soud to ale zarazil.

Seznam laureátů Gratias Agit

Seznam laureátů Gratias Agit

  • Zuzana Ceralová Petrofová (ČR)  
  • Volodymyr Čubirko (Ukrajina)
  • Dušan Hladík (USA)                       
  • Beatrix Jerie (Švýcarsko)
  • Miloš Krajný (Kanada)                   
  • Marijan Lipovac (Chorvatsko) 
  • Piro Milkani (Albánie)                    
  • Reza Mirchi (Írán)           
  • Dušan Robert Pařízek (Německo) 
  • Karl Peterlik (Rakousko)   
  • Mark Podwal (USA)                     
  • Bohdan Pomahač (USA)
  • Verita Sriratana (Thajsko)           
  • Tea Tihounová (Zimbabwe)
  • Jan Voříšek (Gruzie)                     
  • Memorial (Rusko)

"Tlak za posledních deset let stále roste. Museli jsme kvůli němu zavřít pobočky v některých městech. Vezměte si třeba zákon o zahraničních agentech, který byl od začátku zaměřen na potlačení ruské občanské společnosti," říká Bělenkin. Ruské úřady před několika lety umístily Memorial na seznam "zahraničních agentů" - tedy list organizací, které pobírají finanční dary z ciziny. 

Současně ale Bělenkin dodává, že i díky tomu roste zájem o Memorial mezi mladými Rusy a ti pak chtějí v organizaci pracovat. "Takže tlak vyvolává protitlak," říká.

Postup ruských úřadů zažil na vlastní kůži například ředitel pobočky Memorialu v Čečensku Ojub Titijev. Toho policie minulý rok zadržela při řízení auta a pak tvrdila, že na sedadle spolujezdce našla marihuanu. Titijev to popíral. Letos v březnu odešel od soudu se čtyřmi roky vězení, nakonec byl ale před několika dny předčasně propuštěn.

I další ceny

Cena od českého ministerstva zahraniční není pro Memorial zdaleka tou první. V roce 2009 organizace obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Jedním ze zakladatelů Memorialu byl přitom v 80. letech právě sovětský ochránce lidských práv Andrej Sacharov, podle kterého se Sacharovova cena jmenuje. 

Před třemi lety obdržel Memorial také cenu za svobodu, demokracii a lidská práva od českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ocenění Gratias agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997. Dostávají ho lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí.

Mezi loňskými oceněnými byla například skupina osmi Rusů, kteří v roce 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. 

Video: Policie v Moskvě zatkla stovku demonstrantů. Lidé se bouří proti policejnímu zacházení s novináři

Video: Rádio Svobodná Evropa |  01:12

autoři: Adéla Očenášková, Ondřej Soukup | 14. 6. 2019 10:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama