Není to válka, je to ale ochlazení, popisuje pnutí mezi Ruskem a Západem Gorbačov

ČTK ČTK
4. 11. 2019 21:33
Je to ochlazení, ale přece jen to není válka, charakterizoval někdejší první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov nynější rozpory mezi Ruskem a Západem.
Foto: Reuters

V rozhovoru s moskevským zpravodajem britské stanice BBC zavzpomínal na doby, kdy se před 30 lety hroutila berlínská zeď pod náporem Němců, přestože ve východním Německu ještě stále byly statisíce sovětských vojáků. Ti ale tehdy z Moskvy dostali rozkaz neplést se do dění - a Gorbačov zůstává přesvědčen, že rozhodl správně.

"Hlavní bylo vyhnout se krveprolití," zdůraznil. "Nebylo možné připustit, aby obrovská věc, dotýkající se Němců, nás a celé Evropy a celého světa skončila krveprolitím. Prohlásili jsme, že se nebudeme vměšovat," řekl.

Jen o dva roky později se Sovětský svaz rozpadl a v dnešním Rusku žije hodně lidí, kteří právě Gorbačovovi kladou vinu za zhroucení supervelmoci. Na Západě ale prakticky všude přetrvává pozitivní názor na Gorbačova, a to i proto, že se dokázal s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem domluvit na jaderném odzbrojování, čímž - jak se tehdy zdálo - ukončili studenou válku. Tehdejší odzbrojovací dohoda ale časem nevydržela a Rusko a USA přistoupily ke zkouškám nových raket, čímž se postupně pouštějí do nového závodu ve zbrojení, poznamenala BBC v narážce na nedávné vypovězení dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF).

"Dokud existují zbraně hromadného ničení, především jaderné, je nebezpečí obrovské," míní Gorbačov. "Všechny země by měly prohlásit, že jaderné zbraně by měly být zničeny. Zachráníme tím sebe a planetu," dodal.

Gorbačov svého času dokázal najít společnou řeč i s "železnou lady", britskou premiérkou Margaret Thatcherovou, která nesdílela jeho optimismus ohledně sjednocení Německa. Nicméně někdejší vůdce sovětských komunistů, který svou politikou ve své vlasti dráždil stoupence tvrdé linie a nakonec přečkal pokus o státní převrat, se raději vyhnul odpovědi na otázku, jakou radu by dal dnešní Británii, zmítané krizí okolo brexitu. "Myslete, chytří Angličané. Nebudu vám radit, sami se rozhodněte," prohlásil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy