Google bude regulovat politickou reklamu, chce zprůhlednit volby do Europarlamentu

ČTK ČTK
23. 11. 2018 21:52
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu.
Logo Google - ilustrační foto.
Logo Google - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech. Také chce zavést nový proces na ověřování totožnosti zadavatelů politicky citlivých sdělení.

Google v oznámení na oficiálním blogu popisuje i další kroky. "Budeme pracovat s daty volebních komisí napříč členskými státy EU, abychom mohli zpřístupnit směrodatné informace a pomoci lidem najít údaje, které k účasti ve volbách potřebují," uvedla společnost. Plánuje také prostřednictvím svého projektu Google News Lab seznamovat média ve všech zemích EU s "nejnovějšími nástroji a technologiemi pro boj proti dezinformacím".

Web The Verge v reakci na volební iniciativu Googlu poukazuje na "překvapivě úzkou" definici politické reklamy. Do této skupiny firma řadí pouze sdělení, "která zmiňují politické strany, kandidáty nebo úřadující představitele". Jak ale v minulosti vysvětlil i hlavní bezpečnostní manažer Facebooku Alex Stamos, "drtivá většina" reklam kupovaných z Ruska před posledními prezidentskými volbami ve Spojených státech neodkazovala explicitně na volební proces či kandidáty.

Opatření Googlu by tedy jejich šíření nezabránila. "Jakékoli reklamy určené k ovlivnění veřejného mínění, které se však spíše než na strany a politiky zaměří na témata, padnou zcela mimo rámec těchto pravidel. Témata však pochopitelně výsledky voleb do velké míry určují," napsal zase web techcrunch.com.

Navíc, jak poukazuje The Verge, kupování reklam na internetových platformách není jediným kanálem pro šíření dezinformací. Analytici upozorňují, že autoři tohoto obsahu mohou používat například uzavřené skupiny na facebooku nebo se vydávat za aktivisty a dosah svých sdělení následně zvyšovat pomocí falešných účtů.

Rovněž v tuto chvíli není jasné, jakým způsobem bude Google ověřovat identitu inzerentů. Facebook nedávno v Británii tuto praxi pozastavil poté, co se ukázalo, jak jednoduše bylo možné jeho systém oklamat. Novináři ve Spojených státech i v Británii předtím popsali, jak snadno se jim podařilo nakoupit reklamy údajně zaplacené teroristickou sítí Islámský stát nebo nechvalně proslulou poradenskou firmou Cambridge Analytica.

Google představil digitálního asistenta, který komunikuje jako člověk. Objedná vás třeba ke kadeřníkovi. | Video: Google Developers
 

Právě se děje

před 14 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 21 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy