Londýn - Cestování letadlem z Evropy do Spojených států se v blízké budoucnosti protáhne. Naopak na cestě z USA na východ se čas ušetří.
Na vině je globální oteplování, které ovlivňuje leteckou dopravu nad Atlantikckým oceánem.
V důsledku navýšení oxidu uhličitého v atmosféře se ve velkých nadmořských výškách zrychlí proudění vzduchu. Letadla, která poletí do Severní Ameriky, budou muset čelit většímu odporu a doba trvání letu se prodlouží.
Naopak lety opačným směrem se podle vědců z univerzity v britském Readingu zrychlí a časově zkrátí.
Tyto závěry zveřejnili ve své nové studii publikované ve vědeckém časopisu Environmental Research Letters.
"Víme, co pohání tryskové proudění vzduchu. Je to teplotní rozdíl mezi tropickými oblastmi a chladnými polárními oblastmi v letových hladinách," vysvětlil televizi BBC vedoucí autor studie doktor Paul William. "Také rozumíme tomu, že teplotní rozdíl kvůli globálnímu oteplování ještě poroste. A jsme přesvědčeni, že tryskové proudění se bude v jeho důsledku zvyšovat," dodal.
Dopravní letecká trasa nad Atlantickým oceánem je jedna z nejrušnějších. Denně tudy proletí až 600 letadel. Důsledkem globálního oteplování pasažéři nepocítí pouze větší výskyt turbulencí, ale také časový rozdíl a pravděpodobně i změnu cen letenek.
Do Evropy rychleji, do Ameriky pomaleji
Silné větry proudící v tisících metrech nad zemí pohybují meteorologickými systémy a ovlivňují počasí po celém světě. Letecký provoz se za běžných okolností snaží rychlého proudění vzduchu nad Atlantikem využívat. Proto jsou také lety na západ rychlejší, zatímco na východ se letí déle.
Vědci nyní vypočítali, že v jejich důsledku se cesta z New Yorku do Londýna zrychlí až o 15 procent. Záleží ale také na ročním období. V zimě se může rychlostní rozdíl ještě zvýšit.
Lety směrem na východ ze Severní Ameriky do Evropy budou pravděpodobně trvat klidně i méně než pět hodin a 20 minut s tím, že se v blízké budoucnosti očekává prolomení rekordního času.
Opačným směrem se bude létat asi sedm hodin, přičemž zpoždění na této trase nemůže být nic neobvyklého.
Průměrně se na každé konkrétní cestě projeví rozdíl jen v rámci několika minut. Výrazný dopad to však bude mít na letecké společnosti, jejichž letadla každoročně stráví ve vzduchu nad Atlantikem až o 2000 hodin delší dobu.
To se promítne do výše nákladů na palivo a pravděpodobně i do cen letenek.
"Dva tisíce hodin letu navíc každý rok znamená dalších 22 milionů dolarů na palivo a 70 milionů kilogramů vyprodukovaného oxidu uhličitého," uvádí výsledky výpočtů doktor William z univerzity v Readingu.
V roce 2012 tvořily letové emise dvě procenta z celkového objemu skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem. Nárůst letecké dopravy a prodlužování letů tak v budoucnu přispěje mnohem větším podílem.
