Giottovy fresky pod UV paprsky

Giottovy fresky pod UV paprsky
,,Objevili jsme tajného Giotta," říká Isabella Lapi Balleriniová z prestižní restaurátorské školy Opificio delle Pietre Dure (vlevo freska pod běžným světlem, vpravo pod UV).
,,Věděli jsme, že z našeho výzkumu získáme nějaké velmi zajímavé výsledky, ale když jsme se podívali pod paprsky UV, najednou před námi tyto velmi bledé malby zničené starými restaurátorskými pracemi získaly nový život," říká Cecilia Frosininová.
Giotto pracoval v kapli technikou zvanou freska-secco (suchá freska), kdy jsou akvarelové barvy vtírány do uschlé a pak znovu zvlhčené omítky. Naopak jiné slavné Giottovy práce - například v sousední Kapli Bardiů nebo ve chrámu svatého Františka v Assisi - jsou malovány takzvanou pravou freskou, tedy do ještě vlhké a čerstvé omítky.
Říká se, že fresky v kapli Peruzziů měly vliv na Michelangela Buonarrotiho, který ve Florencii pracoval více než 150 let po Giottově smrti. Michelangelovou nejslavnější prací bylo vymalování Sixtinské kaple v Římě.
Foto: Reuters

Florencie - Po stovky let byly skryty původní pestré detaily fresek předchůdce italské renesance Giotta di Bondoneho (1267? - 1337) nacházející se v kostele Santa Croce, jednom z těch nejvíce impozantních v celé Florencii.

Giotto vymaloval dvanáct metrů vysokou Kapli Peruzziů okolo roku 1320. Na počátku osmnáctého století však byly jeho barvy přemalovány bílou vrstvou, která byla odstraněna až při restauraci roku 1840.

 

Tehdejší restaurátoři však nepoužívali příliš jemné techniky, mimo jiné šlo o hrubá rozpouštědla a ocelovou vlnu. Výsledkem tak byla homogenizace malby. Restaurátoři také domalovali ta místa, kde byla původní malba zničena.

Další restaurování roku 1958 tyto přidané části odstranilo, barvy však zůstaly nevýrazné a malba chudá na detail. Původní bohatost obrazu odhalily teprve paprsky UV záření při současných pracích.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy