Brexit rozvířil přetahování o Gibraltar. Španělé se bojí, aby mohli na bohatém území dál pracovat

Simone Radačičová Simone Radačičová
11. 5. 2017 20:27
Španělsko a Velká Británie se už dlouhé roky dohadují o malé území na jihu Pyrenejského poloostrova - Gibraltar. Nový impuls přišel s loňským referendem o vystoupení Británie z Evropské unie. Španělsko chce prosadit, aby i po brexitu mohly tisíce španělských pracovníků bez potíží pracovat na Skále, jak se Gibraltaru přezdívá. Současně se Madrid zaměří na to, aby Gibraltar přišel o status daňového ráje. Obyvatelé Gibraltaru patřili mezi největší odpůrce brexitu.
Foto: Reuters

Madrid - Patří Gibraltar Španělsku, nebo Velké Británii?

Leží na jihu Pyrenejského poloostrova a na jeho území pracuje mnoho Španělů. Ještě před několika málo měsíci tak měl tehdejší španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo jasno.

Nad Gibraltarem, britským zámořským územím, už brzy "zavlaje španělská vlajka", prohlašoval.

Ze svého vyhraněného postoje Madrid zatím moc neslevil. A k prosazení svých cílů hodlá do budoucna využit rozhovorů o brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Španělsko chce především prosadit, aby i po brexitu mohly tisíce španělských pracovníků bez potíží dál pracovat na Skále, jak se Gibraltaru přezdívá. Současně se Madrid zaměří na to, aby Gibraltar přišel o status daňového ráje.

Vyplývá to z dokumentu španělského ministerstva zahraničí, který získal tamní list El País.

Jak bude po brexitu?

Gibraltar patří pod britskou korunu od roku 1713. Madrid to dlouhodobě považuje za "pozůstatek z minulosti".

Krátce poté, co si Britové v referendu loni v červnu zvolili odchod z Evropské unie, Španělsko položilo na stůl návrh na takzvanou sdílenou suverenitu Gibraltaru. To ale Britové razantně odmítli.

Kvůli budoucímu postavení Gibraltaru létala během posledního roku mezi Londýnem a Madridem ostrá slova.

Španělsko ale může v budoucnu využít toho, že Evropská unie mu dala v otázce brexitu právo veta - vláda vedená lidovcem Marianem Rajoyem může vetovat část dohody s Velkou Británií v otázce Gibraltaru.

Myšlenky na sdílenou suverenitu se navíc nevzdává ani současný španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis. Ten pochází z Jerez de la Frontera, španělského města blízkého právě Gibraltaru.

O patnáct procent nižší daně

Španělé taky dlouhodobě označují Skálu za daňový ráj.

Zatímco na Gibraltaru jsou firemní daně deset procent, ve Španělsku je to 25 procent. I kvůli tomu na malém území na cípu jižního Španělska sídlí tisíce firem. Proti podobnému daňovému zvýhodnění hodlá Madrid zakročit.

Vláda Gibraltaru ale s takovým postojem nesouhlasí - za daňový ráj se nepovažuje. Její šéf Fabian Picardo v reakci na kritiku uvedl, že "maska, za kterou se španělská vláda schovávala, spadla".

"Je naprosto jasné, že Španělé chtějí jen využít brexitu," prohlásil premiér.

Gibraltar byl proti brexitu

Gibraltar patří mezi nejbohatší území na světě. Hrubý domácí produkt na hlavu tu dosahuje zhruba 51 tisíc liber (v přepočtu 1,6 milionu korun), zatímco v sousední Andalusii, která patří mezi nejchudší části Španělska, je jen třetinový.

Vyšší platy na Gibraltaru jsou pro mnohé Španěly, kteří se už několik let potýkají s velmi vysokou nezaměstnaností, magnetem. Drtivá většina z nich si ale nemůže dovolit vysoké životní náklady na Gibraltaru, a proto žijí na španělské straně hranice.

Každý den se přes úzkou silnici, jež odděluje Gibraltar od Španělska, vydávají nejen stovky zvědavých turistů, ale taky asi deset tisíc Španělů, kteří na Skále pracují.

Jak obyvatelé Gibraltaru, tak nedalekých španělských měst se obávají, aby se napětí mezi Španělskem a Gibraltarem nevyostřilo. Madrid by pak mohl v krajní situaci zavést přísné kontroly hranice, což by přidusilo život na samotné Skále i v jejím okolí.

Obyvatelé Gibraltaru patřili mezi největší odpůrce brexitu. V loňském referendu se 96 procent z nich vyslovilo pro setrvání v EU.

Británie o setrvání v jednotném trhu EU nebude usilovat, tudíž volný pohyb osob skončí. A co bude s celní unií? ptá se komentátor Teodor Marjanovič. | Video: Teodor Marjanovič
 

Právě se děje

před 16 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy