


Největší geotermální zdroj na Slovensku ležel více než dvacet let ladem. Nyní se ho Košice snaží proměnit v jeden z největších projektů svého druhu ve střední Evropě. Pokud vše vyjde podle plánů, mohl by už za pár let vytápět až čtvrtinu druhého největšího slovenského města.

Když se mluví o geotermálních pramenech, mnoho lidí si představí lázně nebo aquaparky. Pod zemí východního Slovenska se ale skrývá geotermální zdroj, který má mnohem ambicióznější využití.
Voda o teplotě 120 až 140 stupňů Celsia by mohla nahradit část fosilních paliv, na nichž jsou dnes domácnosti i teplárny závislé.
Kvůli vysoké teplotě a specifickému chemickému složení nelze zdejší horké prameny využívat v lázeňství. Potenciál využití tak i kvůli tomu leží jinde – ve vytápění domácností, průmyslových provozů nebo například celoročně vytápěných skleníků.
Na mimořádně vydatný geotermální zdroj přitom narazili odborníci u Košic už v 90. letech. Po vybudování tří hlubokých vrtů mezi lety 1998 a 1999 však projekt na dlouhá léta zamrzl.
Zlom přišel až nedávno. Během posledních sedmi měsíců pak přibyly další tři vrty a lokalita Svinica–Ďurkov se postupně mění v energetické centrum, které nemá na Slovensku obdoby a stává se jedním z nejambicióznějších energetických projektů ve střední Evropě.
Zásadní posun přišel po roce 2021, kdy prudce vzrostly ceny plynu a ekonomika projektu se tak výrazně změnila. To, co dříve působilo jako nákladná alternativa, tak začalo dávat stále větší smysl. Výhodou geotermální energie je totiž právě i její stabilita a zvýšení energetické bezpečnosti regionu, upozornil slovenský server Postoj.
Pokud se projekt osvědčí, mohl by v první fázi pokrýt přibližně čtvrtinu spotřeby tepla v Košicích. Geotermální zdroj je ale natolik velký, že se do budoucna počítá s dalším rozšiřováním a mohl by pokrýt až 55 procent z potřeby města.
Samotné vrty přitom patří k technicky nejambicióznějším ve střední Evropě. Nejhlubší z nich sahá do hloubky 3730 metrů. Vrtání zajistila česká společnost MND Drilling and Services, protože na Slovensku nebyla k dispozici technika schopná pracovat v takových hloubkách.
Podle odborníků budou dva vrty sloužit k těžbě horké vody a čtyři k jejímu vracení zpět pod zem. Celý systém funguje v uzavřeném cyklu, takže se voda nebude vypouštět do okolní krajiny. Výkon prvního střediska, které může vytápět čtvrtinu Košic, by měl dosáhnout zhruba 30 megawattů tepla, píše server Postoj.
Přestože jsou vrty dokončené, rozhodnuto o jejich využití ještě definitivně není. V současné době začíná několikaměsíční testování. Odborníci budou sledovat, zda si voda udrží potřebnou teplotu, jak stabilní budou průtoky a zda se v potrubí nezačnou tvořit usazeniny. Geotermální voda je totiž chemicky velmi aktivní a silně korozivní.
Projekt realizuje společnost Geoterm Košice, kterou vlastní Slovenský plynárenský průmysl, a Energetický průmyslový holding ve spolupráci s MH Teplárenským holdingem.
Odhadované náklady celého projektu dosahují až 130 milionů eur (přes 3,1 miliardy korun), včetně tří starších vrtů, které dosud nebyly využívány. Projekt má oficiální podporu slovenské vlády a získal příslib dotace 56,2 milionu eur (kolem 1,3 miliardy korun) z Fondu pro spravedlivou transformaci od EU. Další část financování tvoří vlastní zdroje investorů a úvěry.
Dalším krokem v projektu má být výstavba 16 kilometrů dlouhého teplovodu, který propojí geotermální středisko s košickou teplárnou. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou má vypsat státní společnost MH Teplárenský holding, je podle serveru Košice Online 67,7 milionu eur (kolem 1,6 miliardy korun).
Pokud testy dopadnou úspěšně a podaří se dokončit potřebnou infrastrukturu, mohli by obyvatelé Košic začít využívat teplo z hlubin země na začátku roku 2029, píše Postoj.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.



Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).