Existuje tady ovšem řešení. Teplo ze zemské kůry by mohlo východ Afriky zásobovat až 6,5 gigawattů elektrické energie prostřednictvím geotermálních elektráren.
Jde o energetický potenciál, který neznečišťuje ovzduší, ani není závislý na deštích a na černém kontinentu jej využívá pouze Keňa, píše agentura EFE.
Pekelná brána
Zcela lhostejné k bouřlivým procesům pod zemským povrchem se zebry a divoká prasata potulují v blízkosti fumarol a termálních pramenů v národním parku Hell's Gate v Naivashe asi 90 kilometrů od hlavního města Nairobi.
Tady se nachází Olkaria, největší geotermální elektrárna v Africe, která v současnosti Keni dodává 130 megawattů elektřiny.
Geotermální energie je přírodní teplo "uskladněné" v zemské kůře, jež se na povrchu projevuje sloupy stoupající páry, lehce páchnoucími po sirovodíku.
"Abychom získali energii, musíme se provrtat asi 2000 metrů pod zem a horkou vodu a páru svést pod vysokým tlakem do potrubí," vysvětluje Cyrus Karingithi, geochemik z olkarijské elektrárny.
"Pára přichází do turbíny a produkuje energii během podobného procesu, jako když šlapání na pedály bicyklu umožňuje rozsvícení žárovky napojené na jeho kolo," dodává.
V zásadě jde vždy o výhody
Jakmile se analyzuje využívání geotermální energie, v zásadě jde vždycky o výhody, říká Anne Marie Verbekenová z Programu OSN pro životní prostředí.
"Není to jako u větrné nebo vodní elektrárny, které jsou závislé na klimatických podmínkách, což je moc důležité právě v Africkém rohu, který je stále častěji sužován těžkými suchy."
Kromě toho je tato energie stejně jako zemské teplo nekonečná, nehrozí vystěhováním jako stavba přehrady, znečištění je minimální a vylučuje další škody na životním prostředí jako například odlesňování.
V Keni má pouze 15 procent obyvatelstva přístup k elektřině: velká většina lidí používá k vytápění a vaření dřevo, což způsobilo alarmující ztrátu lesních porostů.
Vysoký potenciál i náklady
Sopečné údolí Rift, které se táhne od Rudého moře až po Mosambik, má podle Verbekenové potenciál geotermální energie, který se pohybuje mezi 2,5 a 6,5 gigawattů.
Nicméně přes všechny výhody se využívání této energie potýká s jednou velkou překážkou, a to s vysokými náklady počáteční investice.
Uvést do provozu elektrárnu, která by vyráběla 100 megawattů, by od začátku do konce přišlo na 260 milionů dolarů (téměř 6,255 miliardy korun).
Šéf veřejného podniku pro výrobu elektrické energie KenGen Silas Simiyu připomíná ještě jiné faktory: "Ignorance vlád vůči výhodám geotermální energie a případná nestabilnost a zkorumpovanost země - to všechno investory odrazuje."
Sucho stále trápí
Tohle všechno se v Keni mění. Zemi nyní trápí sucho, které ji donutilo žádat o potravinovou pomoc pro 3,5 milionu lidí. "Sucha jsou častější a vláda si uvědomila, že geotermální energie není závislá na deštích.
V příštích pěti letech by mělo být instalováno zařízení na výrobu dalších 576 megawattů," oznámil Simiyu.
Současný požadavek na 930 megawattů v Keni nyní kryje zařízení vyrábějící 1100 megawattů. Ale pokud podle předpokladů nároky porostou ročně o osm procent, zhruba za rok a půl už nastane deficit.
"Dokonce i když nebude sucho, nedokážeme brzy pokrýt celostátní potřebu. A pokud v tom něco neuděláme, v krátké době naše lesy zmizí," varoval Simiyu.
