Letiště v USA kolabují kvůli shutdownu, Trump dočasně obnoví financování vlády

Téměř dvacet let pracuje Aaron Merrick jako řídící letového provozu na letišti ve městě Kansas City v Missouri. Nepamatuje si prý moment, kdy by nálada mezi pracovníky jeho týmu byla tak mizerná. Důvod? Rozpočtová nouze, ve Spojených státech nazývaná shutdown. Ta sužuje federální úřady už od 22. prosince. Prezident Donald Trump nicméně v pátek oznámil, že uvolní vládní finance na dobu tří týdnů, aby státní zaměstnanci dostali plat a úřady mohly normálně pracovat.
Letiště v Los Angeles.
Letiště v Los Angeles. | Foto: Shutterstock.com

Merrick a jeho kolegové kvůli krizi chodí už několik týdnů do práce zadarmo. Další se odebrali na nucenou dovolenou, a v letištních budovách tak zoufale chybí zaměstnanci. "Pro tuhle práci je potřeba stoprocentní nasazení. Je ale těžké fungovat na sto procent, když máte starosti s tím, jak zaplatíte auto, bydlení nebo čím nakrmíte svoje děti," popsal pro deník Financial Times Merrick, s čím v současnosti bojuje drtivá většina pracovníků, která do zaměstnání dochází dál, ale bez toho, aby pobírala mzdu.  

Rozpočtová krize postihla řadu odvětví, ochromený provoz letecké dopravy je ale obzvláště citelný. Nedostatek pracovníků federálního Úřadu pro bezpečnost dopravy (TSA), který zajišťuje kontroly pasažérů u bezpečnostních rámů, má za následek zrušené lety, obrovské fronty, a tím pádem i nespokojené cestující. Podle údajů TSA se například minulou neděli nedostavilo do práce deset procent personálu.

TSA ve Spojených státech zaměstnává kolem 51 tisíc lidí, některé z nich ale neuklidnil ani příslib úřadu, že až shutdown skončí, pracovníci peníze zpětně dostanou a dočkají se i odměny ve výši 500 dolarů (přes 11 tisíc korun).

Konec rozpočtové nouze je však stále v nedohlednu. Shutdown vypukl kvůli požadavku prezidenta Donalda Trumpa na stavbu bariéry na hranicích USA s Mexikem. Trump zákon, ve kterém nebude částka 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun) určená na zeď, odmítá schválit. Stavbu bariéry odmítají opoziční demokraté. Už teď je současný shutdown tím nejdelším v americké historii. 

Ústupek z dosavadních pozic

Prezident Donald Trump v pátek večer oznámil, že souhlasí s návrhem uvolnit vládní finance na dobu několikatří týdnů týdnů až do 15. února, aby státní zaměstnanci dostali plat a úřady mohly normálně pracovat. Prezident chce mezitím debatovat o posílení ochrany hranic s Mexikem.

Tento krok představuje značný ústupek z dosavadních pozic Bílého domu. Dočasným uvolněním vládních financí prezident de facto přijal návrh opozičních demokratů, kteří debatu o posílení ostrahy hranic podmiňovali otevřením vládních účtů nejméně do 8. února.

Trump, stejně jako vedení republikánů v Kongresu, takovou variantu dosud odmítal. Navrhoval opačný postup, tedy nejprve schválení peněz na stavbu hraniční zdi, a poté obnovení finančních toků, bez nichž se část ministerstev a vládních agentur ocitla v nouzové situaci.

Z Demokratické strany se ozývají názory, že právě krize ve fungování letecké dopravy by mohla Trumpa donutit patovou situaci vyřešit. Deník Financial Times napsal, že se někteří demokraté domnívají, že šéfa Bílého domu jistě netěší pohled na nespokojené cestující, dlouhé fronty na letištích a hromadné rušení letů. "Jestli se pracovníci tohoto odvětví začnou ozývat, pak se možná od republikánů dočkáme nějaké akce," řekl nejmenovaný stratég Demokratické strany.

Odboráři z Národní asociace leteckých kontrolorů už také na Trumpa, několik dalších vládních činitelů a Federální leteckou správu podali žalobu, informovala agentura Bloomberg. Podle nich dochází k porušování práv zaměstnanců.

Kromě naštvaných cestujících a personálu navíc rozpočtová nouze finančně ubližuje i leteckým společnostem. Například firma Delta Air Lines minulý týden oznámila, že jen za leden počítá se ztrátou až pětadvacet milionů dolarů. Další aerolinky Southwest Airlines pak hovoří o ztrátě v hodnotě patnácti milionů dolarů. 

Odbory se také domnívají, že současná situace, kdy kolabuje systém letištních kontrol, představuje bezprostřední bezpečnostní hrozbu. "Je to bezprecedentní," varují odbory.

Obzvláště špatná je například situace na letišti v Atlantě, kde pasažéři musí čekat okolo hodiny a půl, než se na ně dostane řada a projdou kontrolou. Za normálních okolností to většinou trvá okolo třiceti minut.

Video: Peníze od Trumpa? Splněný sen, ale vrátila jsem je, Trump šíří nenávist, říká Buckingham

Není dobré posílat dívku v patnácti do televize, na holky je mnohem větší tlak kvůli vzhledu, SuperStar mě absolutně rozebrala, říká zpěvačka | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy