Soud rozhodl o vrácení burkin na francouzské pláže. Zákaz neodvoláme, vzkazují starostové

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2016 23:20
Francouzský nejvyšší správní soud rozhodl o navrácení muslimských plavek, takzvaných burkin, na pláže. Usilovala o to muslimská obec, která zákaz burkin ve třech desítkách pobřežních měst a obcí shledávala jako diskriminační. Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, podle médií by však mělo představovat precedens.
Burkiny – muslimské plavky.
Burkiny – muslimské plavky. | Foto: Reuters

Paříž – Francouzský nejvyšší správní soud v pátek pozastavil platnost zákazu nošení burkin na plážích, který zavedly téměř tři desítky pobřežních měst a obcí. Soud rozhodoval o případu jednoho z měst. Francouzská média uvedla, že by se však verdikt měl stát precedensem i pro ostatní, několik starostů, jichž se rozhodnutí konkrétně netýká, ale oznámilo, že zákazy neodvolají. Představitelé muslimů i obhájci lidských práv zrušení zákazu plavek zakrývajících celé tělo přivítali, stejně jako OSN.

Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, město Villeneuve-Loubet. Podle médií by však mělo představovat precedens pro ostatní dotčená města, mezi nimiž je například Cannes.

Zákaz kritizují obhájci lidských práv, mezi vládními činiteli vyvolal neshody.

Zatímco představitelé muslimů zrušení zákazu plavek zakrývajících celé tělo přivítali, starosta jedné z obcí kontroverzní omezení nehodlá navzdory názoru soudu odvolat.

Na státní radu, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu, se obrátila pobouřená muslimská obec, která zákaz označila za diskriminační. O zrušení zákazu požádala rovněž Liga pro lidská práva.

Členové rady ve verdiktu uvedli, že zákaz "vážně a zjevně nelegálně narušuje základní svobody". Starosta Villeneuve-Loubet neměl právo zakazovat nošení těchto plavek, pokud kvůli němu nehrozilo narušení veřejného pořádku, k čemuž zjevně nedošlo, uvádí se v rozhodnutí správní justice.

Šéf francouzské muslimské rady Abdallah Zekri označil rozhodnutí soudu za "vítězství zdravého rozumu a práva". Podobně reagovali rovněž zástupci francouzských i mezinárodních lidskoprávních organizací, kteří zákaz napadali jako diskriminaci.

"Vynucování podobných zákazů vede ke zneužívání a ponižujícímu zacházení s muslimskými ženami a dívkami," uvedl v prohlášení ředitel evropské sekce Amnesty International John Dalhuisen. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric označil rozhodnutí za pozitivní vývoj a připomněl, že organizace zákazy kritizovala jako porušování lidské důstojnosti.

"Zákaz neodvolám," říká starosta

Starosta severokorsického města Sisco se však nechal vzápětí po rozhodnutí slyšet, že zákaz zrušit nehodlá. "U nás panuje velmi, velmi, velmi silné napětí a já (zákaz) neodvolám," řekl starosta Ange-Pierre Vivoni televizi BFM-TV.

Také radnice města Nice sdělila agentuře AFP, že budou tak dlouho proti ženám v burkinách zasahovat, dokud se jich zákaz tohoto počínání nebude také konkrétně týkat. Podobně se vyjádřilo i vedení města Fréjus, kde je starostou zástupce krajní pravice.

Zákazy plavek nošených muslimskými ženami se ve Francii začaly objevovat od konce července, od poloviny srpna pak městské úřady za jejich porušování vybírají i pokuty. Krok vesměs zdůvodňují tím, že burkiny příliš zdůrazňují příslušnost k náboženství, což odporuje laickým zásadám republiky a může narušit veřejný pořádek v situaci, kdy se země vzpamatovává z teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty.

Činitelé socialistické vlády jsou v názorech na zákaz rozděleni. Zatímco prezident François Hollande se jednoznačně nevyjádřil a premiér Manuel Valls jej obhajoval, několik ministrů se pustilo do jeho kritiky. Pravicový exprezident a uchazeč o další mandát hlavy státu Nicolas Sarkozy naopak zcela jednoznačně zákaz podpořil a uvedl, že v případě svého zvolení prosadí toto pravidlo pro celou zemi.

Šéfka francouzské krajní pravice a další předpokládaná prezidentská kandidátka Marine Le Penová dnes označila rozhodnutí soudu za "nijak překvapivé", nicméně boj o uplatnění zákazu není podle ní u konce. "Burkiny budou zjevně její součástí (kampaně)," uvedla s odkazem na blížící se prezidentské klání v příštím roce.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy