Soud rozhodl o vrácení burkin na francouzské pláže. Zákaz neodvoláme, vzkazují starostové

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2016 23:20
Francouzský nejvyšší správní soud rozhodl o navrácení muslimských plavek, takzvaných burkin, na pláže. Usilovala o to muslimská obec, která zákaz burkin ve třech desítkách pobřežních měst a obcí shledávala jako diskriminační. Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, podle médií by však mělo představovat precedens.
Burkiny – muslimské plavky.
Burkiny – muslimské plavky. | Foto: Reuters

Paříž – Francouzský nejvyšší správní soud v pátek pozastavil platnost zákazu nošení burkin na plážích, který zavedly téměř tři desítky pobřežních měst a obcí. Soud rozhodoval o případu jednoho z měst. Francouzská média uvedla, že by se však verdikt měl stát precedensem i pro ostatní, několik starostů, jichž se rozhodnutí konkrétně netýká, ale oznámilo, že zákazy neodvolají. Představitelé muslimů i obhájci lidských práv zrušení zákazu plavek zakrývajících celé tělo přivítali, stejně jako OSN.

Rozhodnutí se vztahuje na jedno z letovisek na francouzské riviéře, město Villeneuve-Loubet. Podle médií by však mělo představovat precedens pro ostatní dotčená města, mezi nimiž je například Cannes.

Zákaz kritizují obhájci lidských práv, mezi vládními činiteli vyvolal neshody.

Zatímco představitelé muslimů zrušení zákazu plavek zakrývajících celé tělo přivítali, starosta jedné z obcí kontroverzní omezení nehodlá navzdory názoru soudu odvolat.

Na státní radu, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu, se obrátila pobouřená muslimská obec, která zákaz označila za diskriminační. O zrušení zákazu požádala rovněž Liga pro lidská práva.

Členové rady ve verdiktu uvedli, že zákaz "vážně a zjevně nelegálně narušuje základní svobody". Starosta Villeneuve-Loubet neměl právo zakazovat nošení těchto plavek, pokud kvůli němu nehrozilo narušení veřejného pořádku, k čemuž zjevně nedošlo, uvádí se v rozhodnutí správní justice.

Šéf francouzské muslimské rady Abdallah Zekri označil rozhodnutí soudu za "vítězství zdravého rozumu a práva". Podobně reagovali rovněž zástupci francouzských i mezinárodních lidskoprávních organizací, kteří zákaz napadali jako diskriminaci.

"Vynucování podobných zákazů vede ke zneužívání a ponižujícímu zacházení s muslimskými ženami a dívkami," uvedl v prohlášení ředitel evropské sekce Amnesty International John Dalhuisen. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric označil rozhodnutí za pozitivní vývoj a připomněl, že organizace zákazy kritizovala jako porušování lidské důstojnosti.

"Zákaz neodvolám," říká starosta

Starosta severokorsického města Sisco se však nechal vzápětí po rozhodnutí slyšet, že zákaz zrušit nehodlá. "U nás panuje velmi, velmi, velmi silné napětí a já (zákaz) neodvolám," řekl starosta Ange-Pierre Vivoni televizi BFM-TV.

Také radnice města Nice sdělila agentuře AFP, že budou tak dlouho proti ženám v burkinách zasahovat, dokud se jich zákaz tohoto počínání nebude také konkrétně týkat. Podobně se vyjádřilo i vedení města Fréjus, kde je starostou zástupce krajní pravice.

Zákazy plavek nošených muslimskými ženami se ve Francii začaly objevovat od konce července, od poloviny srpna pak městské úřady za jejich porušování vybírají i pokuty. Krok vesměs zdůvodňují tím, že burkiny příliš zdůrazňují příslušnost k náboženství, což odporuje laickým zásadám republiky a může narušit veřejný pořádek v situaci, kdy se země vzpamatovává z teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty.

Činitelé socialistické vlády jsou v názorech na zákaz rozděleni. Zatímco prezident François Hollande se jednoznačně nevyjádřil a premiér Manuel Valls jej obhajoval, několik ministrů se pustilo do jeho kritiky. Pravicový exprezident a uchazeč o další mandát hlavy státu Nicolas Sarkozy naopak zcela jednoznačně zákaz podpořil a uvedl, že v případě svého zvolení prosadí toto pravidlo pro celou zemi.

Šéfka francouzské krajní pravice a další předpokládaná prezidentská kandidátka Marine Le Penová dnes označila rozhodnutí soudu za "nijak překvapivé", nicméně boj o uplatnění zákazu není podle ní u konce. "Burkiny budou zjevně její součástí (kampaně)," uvedla s odkazem na blížící se prezidentské klání v příštím roce.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy