Paříž – Přezdívá se mu "tvrdý polda", kvůli razantním opatřením v roli ministra vnitra. Nebo "toreador", kvůli jeho katalánskému původu (byť zrovna v Katalánsku býčí zápasy nejsou tak oblíbené jako jinde ve Španělsku).
Jedenapadesátiletý Manuel Valls se dnes stal krátce před čtvrtou hodinou odpoledne francouzským premiérem. Po debaklu, který v komunálních volbách utrpěla Socialistická strana, prezident François Hollande musel něco udělat.
Sáhl po jednoduchém řešení. Nevýrazného premiéra Jeana-Marka Ayraulta vyměnil za muže, který v průzkumech veřejného mínění boduje. Devětačtyřicet procent obyvatel země ho podle průzkumu agentury Ifop považuje za dobrého politika a věří mu.
Devětačtyřicet procent je ve Francii velmi slušné číslo.
Valls byl dosud ministrem vnitra. A proslul jako nekompromisní bojovník proti zločinu. Zorganizoval zásahy proti ozbrojeným gangům v Marseille, vyhostil radikální muslimské imámy hlásající nesnášenlivost vůči jinověrcům a především prosazoval deportace Romů, kteří do Francie přijížděli z Rumunska a Bulharska.
Výtky obránců lidských práv a humanitárních organizací odmítal, bezpečnost a pořádek je pro něj na prvním místě. Drtivá většina Francouzů s ním v případě romských imigrantů a jejich táborů souhlasila.
Je také rozhodným zastáncem zákazu úplného zahalování muslimek, za které podle zákona nyní hrozí pokuty. Označuje se za člověka přátelsky nakloněného Izraeli a snažil se zakázat antisemitské představení komika Dieudonného, přestože kritici Vallse obviňovali z cenzury.
S Hollandem ho přitom příliš přátelské vztahy nepojí. Zatímco prezident je spojován s levým křídlem Socialistické strany, Valls stojí naopak napravo. Až tak, že někteří spolupracovníci ho považují za něco jako agenta konzervativního Svazu pro lidové hnutí exprezidenta Nicolase Sarkozyho.
Někteří francouzští novináři ho přirovnávají k Tonymu Blairovi, který kdysi Labouristickou stranu také posunul blíže do středu.
Valls například nesouhlasil se zavedením pětatřicetihodinového pracovního týdne, který prosadili socialisté. A v roce 2005 patřil na rozdíl od Hollanda k těm socialistům, kteří v referendu odmítali Evropskou ústavu.
Říká se o něm, že má ambici stát se jednou prezidentem. S Hollandem jsou Francouzi nespokojeni a nevypadá to, že by měl velké šance v příštích volbách svůj mandát prodloužit.
V roce 2011 právě Valls prohrál v Socialistické straně souboj o kandidaturu na prezidenta. Teď možná dostává šanci napodruhé vrchol francouzské politiky zdolat.
Je prvním premiérem, který se stal Francouzem až v dospělosti. Narodil se v Barceloně a francouzské občanství dostal až jako devatenáctiletý v roce 1982.
Soudě podle jeho popularity by ale Francouzům nevadilo, kdyby se i jako rodilý Španěl a Katalánec jednou stal prezidentem.
