Francouzští vyšetřovatelé prověřují podezření ze zpronevěry veřejných prostředků v případě prezidentského kandidáta a starosty města Le Havre Édouarda Philippa. Podle prokuratury kauza souvisí s přidělením zakázky na provoz digitálního centra v roce 2020 organizaci vedené jeho zástupcem.
Pětapadesátiletý centrista, bývalý premiér a jeden z hlavních favoritů nadcházejících prezidentských voleb v roce 2027 obvinění odmítá. Jeho tým uvedl, že Philippe vzal vyšetřování na vědomí a je připraven klidně odpovědět na otázky justice, jak to dělal vždy. Jeho právník se k věci odmítl vyjádřit.
Národní finanční prokuratura tento měsíc zahájila vyšetřování kvůli podezření ze zpronevěry veřejných prostředků, protekce, nezákonného střetu zájmů a vydírání. Podnět podala bývalá vysoce postavená úřednice radnice, která tvrdí, že při zadávání zakázky mohl vzniknout střet zájmů.
Zakázku na provoz digitálního centra získalo v červenci 2020 sdružení LH French Tech, které vzniklo v tomtéž měsíci a vedl ho Philippův zástupce. Sdružení mělo podle dohody v následujících letech obdržet více než dva miliony eur (zhruba 48,6 milionu Kč) na podporu digitálních inovací.
Bývalá úřednice tvrdí, že dohoda umožnila starostovi a jeho zástupci získat kontrolu nad značnými finančními prostředky. Francouzská ombudsmanka jí loni přiznala status whistleblowera, tedy oznamovatele nekalých praktik, což Philippe odmítl uznat. Úřednice rovněž uvedla, že poté, co podala podnět, čelila šikaně a její pracovní smlouva na období 2020 až 2023 nebyla prodloužena.
Philippe stál v čele francouzské vlády v letech 2017 až 2020 a nyní vede centristickou stranu Horizons. Podle průzkumů by mohl v prezidentských volbách uspět i proti kandidátovi krajní pravice.
Lídryně krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová zvažuje čtvrtou kandidaturu na prezidentku. V červenci by jí však odvolací soud mohl zakázat výkon veřejných funkcí v souvislosti s jinou kauzou údajného fiktivního zaměstnávání asistentů v Evropském parlamentu. V takovém případě by ji mohl nahradit její spojenec Jordan Bardella. Evropská prokuratura navíc v květnu zahájila šetření kvůli možnému zneužití unijních prostředků v Bardellův prospěch.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.