
Na přelomu dubna a května čekají Evropu jedny z klíčových voleb letošního roku. Francouzi rozhodnou, kdo zemi povede příštích pět let jako nová hlava státu. Francouzský prezident má řadu pravomocí a jeho volba ovlivní nejen budoucnost Francie. Hlavními tématy, podle kterých se voliči rozhodují, jsou bezpečnost, vztah s Evropskou unií nebo přistěhovalectví.





VOLEBNÍ SYSTÉM
Francie je poloprezidentská republika. To znamená, že postavení prezidenta je silnější než třeba v Česku. V případě výjimečného stavu má pravomoce ještě širší. Naopak pokud dojde ke kohabitaci, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů, pravomoce hlavy státu se omezí hlavně na zahraniční politiku a bezpečnost.

PRAVOMOCE PREZIDENTA
Může rozpustit Národní shromáždění neboli dolní komoru parlamentu
Jmenuje premiéra a na jeho návrh vládu
Předsedá radě ministrů
Podepisuje zákony (nebo je může vrátit parlamentu)
Je vrchním velitelem ozbrojených sil
Uděluje milosti
Může zastupovat zemi na summitech (a může tedy podepisovat mezinárodní dohody)
Může vyhlásit referendum
Prezidenta lze odvolat pouze kvůli velezradě, nebo pokud se chová ve zřejmém rozporu se svými povinnostmi.
PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY
Průzkumy byly prováděné agenturou OpinionWay od února 2017, většinou na 1500 respondentech.
Pro vývoj preferencí jsme vybrali pět kandidátů s největším očekávaným ziskem hlasů.
Pro předpověď případného druhého kola voleb jsme vybrali nejpravděpodobnější verze duelů, tedy mezi Marine Le Penovou a Emmanuelem Macronem, anebo Françoisem Fillonem.
VOLEBNÍ TÉMATA


Francie zažila v posledních letech několik velkých teroristických útoků, a to v Paříži nebo na jihovýchodě země ve městě Nice. Francouzi mají obavy z dalších atentátů, proto patří terorismus mezi klíčová předvolební témata.

- odebrat francouzské občanství lidem, kteří bojovali v řadách tzv. Islámského státu
- státní vzdělávání pro imámy
- administrativní kontrola islámu – konkrétně kazatelů a financování mešit
- zákaz salafistických hnutí
- sloučit zpravodajské služby pod jeden úřad

- posílit operaci Sentinelle
- vytvořit pozici národního koordinátora pro zpravodajské služby, který by spadal přímo pod premiéra

- uzavřít radikální mešity
- vyhostit cizince, kteří mají co do činění s islámským fundamentalismem
- odebrat francouzské občanství nebo zamezit ve vstupu lidem, kteří bojovali v řadách tzv. Islámského státu
- vytvořit národní gardu

- prioritou zahraniční politiky je zničit tzv. Islámský stát
- vytvořit speciální věznice pro francouzské džihádisty, kteří bojovali v řadách tzv. Islámského státu, nebo pro zradikalizované Francouze

- ukončit operaci Sentinelle (zavedena po útocích na redakci listu Charlie Hebdo v lednu 2015), na jejímž základě vojáci hlídají památky a hojně navštěvovaná místa
- vytvořit koalici s mandátem OSN na potlačení tzv. Islámského státu


Bezpečnost společně s bojem proti terorismu patří mezi priority prezidentských kandidátů. Všichni shodně slibují posílení bezpečnostních složek.

- navýšit počet míst ve věznicích o 16 tisíc
- zvýšit výdaje na bezpečnost, spravedlnost a obranu o 12 miliard eur (zhruba 325 miliard korun)
- soustředit se na kyberbezpečnost
- modernizace odstrašující jaderné síly

- navýšit počet strážníků a policistů o 5 tisíc
- zvýšit výdaje na obranu z jednoho na tři procenta HDP

- navýšit počet policistů o 15 tisíc
- zpřísnit tresty pro odsouzené
- navýšit počet míst ve věznicích o 40 tisíc
- zvýšit výdaje na obranu z jednoho na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP)
- obnovit povinnou vojenskou službu v délce tří měsíců
- odejít z vojenského velení NATO

- navýšit počet strážníků a policistů o 10 tisíc
- navýšit počet míst ve věznicích o 15 tisíc
- zvýšit výdaje na obranu z jednoho na dvě procenta HDP
- obnovit povinnou vojenskou službu v délce jednoho měsíce
- soustředit se na kyberbezpečnost

- navýšit počet strážníků a policistů
- odejít z NATO


Otázka evropské integrace kandidáty na francouzského prezidenta jasně rozděluje. Marine Le Penová je nejeuroskeptičtější z nich a propaguje odchod z unie, jakýsi frexit. Zato Emmanuel Macron volá po prohloubení integrace a požaduje „více Bruselu“.

- další evropská integrace a hlavně spolupráce mezi členy eurozóny
- zároveň ale reforma EU a omezení moci Evropské komise
- posílit vnější hranice EU a ztrojnásobit rozpočet Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)
- projednat pravidla schengenského prostoru – stát, který nezajistí kontrolu hranic, bude na rok vyloučen
- proti vstupu Turecka do EU

- posílit evropskou integraci
- zavést společnou evropskou minimální mzdu
- vytvořit společné evropské dluhopisy

- vyjednat nové podmínky členství Francie v Evropské unii
- zrušit schengenský prostor a opětovně zavést hranice
- do šesti měsíců po převzetí moci vypsat referendum o vystoupení Francie z EU
- vyvést Francii z eurozóny a vrátit se k franku jako měně

- posílit evropskou integraci, „více Bruselu“
- zamezit uzavírání dohod mezi členskými státy a korporacemi o výhodnějších daních, jako měla například technologická firma Apple v Irsku
- vytvořit pozici ministra financí eurozóny

- znovu projednat evropské smlouvy – pokud se je nepodaří pozměnit, tak odejít z EU
- posílit spolupráci v rámci jihu Evropské unie


Přistěhovalectví patří mezi nejdůležitější témata všech kandidátů. Nejrazantněji hovoří Marine Le Penová, která chce omezit příliv přistěhovalců a zpřísnit pro ně pravidla.

- zavést roční kvótu na počet přistěhovalců
- omezit přístup přistěhovalců k sociální podpoře

- přijmout více uprchlíků
- zlepšit podmínky uprchlíků pro integraci ve Francii – například poskytnout zdarma lekce francouzštiny

- snížit počet přistěhovalců o 80 procent a stanovit limit na 10 tisíc lidí ročně
- zpřísnit pravidla pro udělení azylu nebo francouzského občanství
- „automatické“ deportace nelegálních imigrantů
- zavést 10procentní daň pro firmy, které zaměstnávají zahraniční pracovníky

- podporuje přistěhovaleckou politiku německé kancléřky Angely Merkelové
- přijímat uprchlíky, kteří potřebují pomoci, ale přísněji odlišovat ekonomické migranty
- zkrátit dobu pro vyřízení azylu na šest měsíců

- zaměřit se na potlačení důvodů k imigraci a pomoci zemím, odkud lidé přicházejí
- výrazně navýšit záchranné složky, které hlídkují ve Středozemním moři


Někteří kandidáti, konkrétně Marine Le Penová a François Fillon, usilují o bližší spolupráci s Ruskem. Zbytek naopak zastává rezervovanější postoj.

- zrušit protiruské sankce
- zformovat západní koalici, která by s podporou Ruska bojovala proti tzv. Islámskému státu

- dbát na principy při jednání s Ruskem, současně ale nepřerušovat dialog s Moskvou

- zrušit protiruské sankce
- nastolit „strategické vztahy“ s Ruskem a společně bojovat proti tzv. Islámskému státu

- „realistický vztah“ k Rusku bez servilnosti

- Rusko brát jako partnera, a to hlavně ve snaze udržet mír v Evropě


Francouzská ekonomika dlouhodobě stagnuje. Hospodářská situace společně s nezaměstnaností patří mezi témata, o která se Francouzi zajímají nejvíce. Diskutuje se o reformách, škrtech i zrušení 35hodinového pracovního týdne.

- osekat státní výdaje
- zrušit 35hodinový pracovní týden, zavést 39hodinový pracovní týden pro státní zaměstnance
- zvýšit věk odchodu do důchodu z 62 na 65 let
- snížit daně pro firmy
- propustit 500 tisíc státních zaměstnanců

- ukončit úspornou politiku a navýšit investice a státní výdaje
- zavést 32hodinový pracovní týden
- zvýšit daně pro firmy a vyšší zdanění bohatých
- zdanit práci robotů
- zavést univerzální příjem 750 eur (zhruba 20 tisíc korun) měsíčně

- celkově ukončit úspornou politiku
- zachovat 35hodinový pracovní týden
- snížit věk odchodu do důchodu z 62 na 60 let
- snížit daně pro domácnosti a navýšit sociální pomoc pro pracující třídu
- silnější ochrana francouzských podniků, tříprocentní dovozní daň

- rozpočtové škrty v objemu 60 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun) v příštích pěti letech
- veřejné investice v objemu 50 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun)
- zachovat 35hodinový pracovní týden, ale umožnit firmám, aby si s odbory vyjednaly delší
- snížit daně pro firmy i jednotlivce
- propustit 50 tisíc státních zaměstnanců

- navýšit státní výdaje o 250 miliard eur (zhruba 6,8 bilionu korun) ročně
- zavést 32hodinový pracovní týden
- snížit věk odchodu do důchodu z 62 na 60 let
- zvýšit daně pro firmy
- zvýšit platy státních zaměstnanců
- zavést šestý týden placené dovolené


Prezidentští kandidáti hovoří nejčastěji o zjednodušení složitého administrativního členění Francie. Na stole je ale taky zavedení poměrného systému v parlamentních volbách (počet křesel by se blížil počtu získaných hlasů).

- referendum o snížení počtu zákonodárců
- sloučit regiony a departementy v zemi

- zřídit VI. republiku s poměrným volebním systémem
- zakázat zákonodárcům, aby zaměstnávali příbuzné jako své asistenty

- snížit počet poslanců o polovinu
- zavést poměrný systém ve volbách do parlamentu
- zrušit administrativní členění země na regiony
- častější využití referend

- snížit počet senátorů a poslanců o třetinu
- zavést poměrný systém ve volbách do Národního shromáždění
- zakázat zákonodárcům, aby zaměstnávali příbuzné jako své asistenty

- zrušit Senát
- zřídit VI. republiku s poměrným volebním systémem
- častější využití referend
- právo volit už od 16 let


Legalizace eutanazie nebo marihuany se objevuje v předvolebních slibech nejen ve Francii. Co však například čeští voliči neznají, je zákaz muslimských plavek neboli burkin.

- zakázat nosit na veřejnosti burkiny
- omezit práva na adopci u homosexuálních dvojic
- snížit trestní odpovědnost na 16 let

- proti zákonu, který by zakazoval nošení burkin na veřejnosti
- legalizovat eutanazii
- legalizovat marihuanu

- zakázat nosit na veřejnosti ostentativní náboženské symboly, hlavně pak muslimské plavky neboli burkiny

- rozvíjet debatu o legalizaci eutanazie

- zavedení eutanazie a asistované sebevraždy jako základního lidského práva
- uznat vyhoření jako nemoc z povolání
- zapsat právo na internet do francouzské ústavy
SOUVISEJÍCÍ
autoři: Pavlína Nouzová, Simone Radačičová, Hana Vařáková, Tomáš Kunc | 18. 4. 2017